Režie:
Jean-Paul Le ChanoisKamera:
Walter WottitzHrají:
Jean Gabin, Liselotte Pulver, Pierre Vernier, Noël Roquevert, Jean Tissier, Mary Marquet, Curd Jürgens, Claudine Coster, Jeanne Fusier-Gir, Serge Gainsbourg (více)Obsahy(2)
"Tulipán" tak přezdívají starému zahradníkovi z Argenteuil, který žije poklidným, nenápadným živote na okraji Paříže. Jako penzista si přilepšuje tím, že dává do oběhu padělané peníze. Ale vždy jen trochu a tolik, kolik potřebuje. Tahle zásada mu zajistila bezpečí po celé roky. Ale jeho mladý synovec se svou snoubenkou skromností zrovna neoplývají. Proč se spokojit s málem, když by mohli mít vilu na Riviéře a bourák. A tak je klidný život zahradníka a malíře Tulipána obrácen naruby.
Vedle Jeana Gabina se ve filmu objeví německá komediální herečka Lisette Pulverová. Roli rozervaného lehce dekadentního umělce si zahrál Serge Gainsbourg, který k filmu složil hudbu.
(oficiální text distributora)
Recenze (43)
"Prvnímu, koho potkám, dám milión." Čím je člověk starší, tím víc si uvědomuje, že v životě nejsou peníze zdaleka tak důležité jako obyčejné chvilky štěstí. Pečlivý okopávač záhonů a opatrný padělatel malých bankovek přezdívaný Tulipán to už dávno pochopil, nikam nespěchá a důvodem k závisti může být hlavně jeho vnitřní klid. Naše duše v tomto případě naprosto souzněly a celá ta zápletka s hamižným synovcem mi pouze narušovala vzniklou harmonii. Zkrátka, pokud mi "moudří, jedineční a nezkorumpovatelní" vůdci našeho národa jednou umožní dožít se důchodu, tak budu stejný jako on. A do té doby taky. ()
Jean Gabin nafasoval nejen velký množství hereckého talentu, ale i ohromnou lidskou noblesu, která je dokonale využita v tomto filmu. Příběh zajel nejkratší cestou přímo do mýho srdce. U některých scén mně bylo neskutečně krásně, třeba když Jean Gabin jel po silnici s povozem taženýho koněm, byl to jen záběr kamery, nic víc, ale mělo to v sobě takový kouzlo starých dobrých časů nebo jak nad ránem šel Tulipán malovat na pobřeží záliv. V tu chvíli jsem si nepřál nic jinýho než abych stál vedle něj, slyšel šplouchat moře, cítil poryv větru a všechno ostatní by mně bylo u prdele. Už dlouho mně nebylo u televize tak hezky, jako včera, když jsem sledoval Zahradníka z Argenteuil. ()
Nějak se nemůžu přehoupnout přes tři hvězdičky. Nenašla jsem na filmu nic, co by ho mohlo vyzvednout mnohem výš. Jean Gabin byl civilní a dokonalý, ale nic víc. Stále je to pro mě jen obyčejný příběh o strárnoucím muži, kterému převrátí poklidný život naruby příjezd jeho synovce a snoubenky. Hned jak se snoubenka objevila na scéně, tak jsem se nemohla zbavit dojmu, že ji odněkud znám a pořád jsem si lámala hlavu odkud. Ke konci filmu si mi vytězoslavně rozzářily oči a já na celý obývák vykřikla: "Vždyť je to naše komteska ze Spessartu!" Jo,jo, taky by tu trilogii mohli dávat. ()
Velmi příjemná podívaná. Celý film je cítit atmosférou staré Francie. Mám rád zelenou barvu a Jean Gabin je s ní zde příznivě spjat . Jeho zahrada je místem klidu a bezpečí, ale nejen jeho zahrada, hlavně klid , který sebou on sám nese. Film sice celkově nic neřeší, ale i přesto má své kvality. Krásná hudba a také přejezd do oblasti jižní Francie jsou nádherné momenty. Samotný závěr nakonec ani tak moc klišovitý není právě vzhledem k tomu, že se Gabin ani přes svou výhru, svého pohodlí a starého životního stylu na předměstí Argenteuil nevzdává. Dlouho jsem se už tak u nějakého filmu neuvolnil. Pravý naturalistický zážitek. Bravo Jean Gabin. ()
Hudba: Serge Gainsbourg . Gabin v roli stárnoucího umělce-malíře, který se rád nechává obklopovat krásnou inspirativní přírodou, má rád svůj klid a stačí mu k životu málo, až do chvíle, kdy se mu do soukromí vloudí jeho kmotřenec s přítelkyní. Kriminální pozadí spokojeného života Tulipána, jak mu v jeho čtvrti přezdívají, tak rázem příchodem mladých vystupuje na povrch. ()
Galerie (44)
Photo © NBC Universal
Reklama