Bídníci

Tak jako k Haškovu Švejkovi ilustrátorsky patří Lada, tak k filmovému zpracování Hugova slavného a dodnes živého románu patří tento skvělý film. Dokázal zachovat vše z jeho kladů a prakticky zcela odstranit jeho problematická místa (např. esej o dějinách pařížské kanalizace). Sága o velkém vnitřním duchovním přerodu muže, který se jako galejník dostal až na dno společnosti, aby, stále stíhán, zpochybňován a ohrožován všestranně až po své holé přežití, dospěl až k pochopení, překonání sebe sama. Fantasticky je vykreslen i svět Hugova monarchistického mládí, v téměř dokumentární podobě je zachycen i jeden z četných pučistických výbuchů doby občanských liberálních revolucí. Pro diváka se dílo v nejlepším smyslu slova "valí" jako veletok v před až k svému zákonitému vyústění. Gabinova herecká genialita v této roli zřejmě nalezla největší a i vnitřně nejzajímavější prostor; je tu také proto nejvíce patrna i pro nejlidovější diváky. Jedno zůstává nepochopitelným: Proč film-román, jehož námět se stal základem světově úspěšného, klasického stejnojmenného muzikálu, již dávno nebyl převeden do DVD nosičů? (06.03.2008)

Tak si zase zaplavu proti proudu, protože se mi opravdu nepodařilo pochopit, proč je tato verze zde na ČSFD považována za nepřekonatelnou. Díky Gabinovi, který je takovou obrovskou modlou pro zdejší uživatele? Nebo díky podivnému způsobu vyprávění, který působí jakkoliv, jenom filmově moc ne? Nikomu nevadí, že jsou tady postavy zploštělé a že je Cosette totálně tupá? Beru v potaz rok vzniku filmu, ale víc než 50% ze sebe nevymáčknu. (23.04.2014)

Na svou dobu hezké zpracování, Jean Gabin v roli sympatického Jeana Valjeana táhnul příběh, kterému zdatně sekundovali Blier s Bourvilem. Na ty staré kulisy a poctivou hudbu byla radost se koukat. Čert vem slabší triky a trochu teatrální umírání. Občas mi jen vadily přehrávané dialogy postav, až v takovém divadelním stylu, což je nejspíše dáno svým stářím. O chlup lepší ale pro mě zůstává zpracování z roku 1998. (15.01.2023)

I přes mnohá novější a nepochobně velmi dobrá zpracování, např. s Lino Venturou, jsou asi tyto přeci jen stále nejlepšími. Prvně jsem je viděl v kině, když mi bylo asi 7-8 let a od té doby pro mne patří k tomu nejlepšímu z filmové světové produkce a když mám možnost, koukám znovu. A znovu si užívám tu kvalitu i sílu příběhu. To je prostě zlatý filmový fond ve všech směrech. Pokud náhodou někdo neviděl a považuje se za náročnějšího diváka, tak rozhodně doporučuji. (30.08.2013)

Přestože je v tomto filmu zobrazen život se vším všudy, je v něm hluboká láska, nenávist, odvaha i zbabělost, touha žít i smrt, bída i bohatství, nepůsobí ani v těch nejvypjatějších okamžicích drasticky či zoufale, stále je přítomna naděje, smíření, odpuštění i pokora k životnímu údělu. Je to vlastně pohádka, která nemá za cíl diváka deptat, ale hladit ho na duši. Proto se jí dá odpustit i jistá míra naivity a romantického patosu. Dnes už se v podobném duchu netočí ani nepíše, ale i tak je snímek stále nadčasový. (09.09.2023)