Bídníci

Když v roce 2012 vyšla další z mnoha adaptací Bídníků v muzikálové podobě, řekl jsem si, že si musím tenhle známý příběh připomenout. Na muzikál jsem se dívat nechtěl a žádný z předchozích pokusů jsem si už pořádně nepamatoval. Proto jsem se mrkl rovnou na nejlépe hodnocenou verzi s Jeanem Gabinem z roku 1958. Dobře jsem udělal, film je skvělý a splňuje dle mě vše, co by měla zdařilá filmová adaptace literární klasiky splňovat. Chválit bych mohl jednu složku za druhou a trvalo by to dlouho. Mám jen jednu drobnou výtku. Vypravěč byl zbytečný. Jean Gabin je skvělý herec a nikdo mi nemusí popisovat, jak se cítí. Poctivé čtyři hvězdy a další z celé řady adaptací už vidět nepotřebuji. (15.05.2020)

Každý, kto chce aspoň trochu seriózne hodnotiť tento klasický prepis Hugovho románu, mal by si uvedomiť, že bol napísaný pred 150 rokmi a nakrútený pre 60 rokmi. Že knižná podoba Bedárov má 1600 strán. Tú nemožno prečítať za popoludnie. A takisto nemožno čakať že film bude mať obvyklých 90 minút (to na margo tých, ktorí sa mrvili v kresle nevediac sa dočkať záverečných titulkov). Niekomu tento film pripadal ako rozprávka. Áno, je to istá forma rozprávky. Rozprávky o boji dobra a zla. Romantizmus je už taký. Zlé je, ak to píšu ľudia obdivujúci westerny, ktoré sú zväčša o tom istom. A nielen tie. Ale späť k filmu. Pokladám ho za najvernejší prepis Hugovho románu aj bez vyzdvihnutia Gabinovho prínosu k stvárneniu postavy Jeana Valjeana. Videl som aj iné verzie a už nemám záujem o ďalšie, rovnako tak, ako nemám záujem o žiadnu verziu Rómea a Júlie po zhliadnutí Zefirelliho filmu. Že päť hviezdičiek ostáva nedotknutých som snáď ani nemusel písať. Trpko smiešne je, že v dnešnej zlodejskej dobe asi nikto nepochopí dobu, v ktorej sa niekto pre krádež bochníka chleba dostal na galeje. (17.02.2018)

Tak si zase zaplavu proti proudu, protože se mi opravdu nepodařilo pochopit, proč je tato verze zde na ČSFD považována za nepřekonatelnou. Díky Gabinovi, který je takovou obrovskou modlou pro zdejší uživatele? Nebo díky podivnému způsobu vyprávění, který působí jakkoliv, jenom filmově moc ne? Nikomu nevadí, že jsou tady postavy zploštělé a že je Cosette totálně tupá? Beru v potaz rok vzniku filmu, ale víc než 50% ze sebe nevymáčknu. (23.04.2014)

Jeden z najznámejších 'Ugových' románov, veľkolepá výprava, pekná širokouhlá kamera a príjemné, také starosvetské prerozprávanie. Ale pri tak mamutej stopáži začne proste nudiť. Hlavne od revolúcie. Film mi naviac pripomínal rozprávku a dobrých a zlých ľuďoch, o naivnej dobrote, o čiernobielych postavách. Skratkovitý dej, naviac pri tak obrovskej stopáži, je až prekvapivý - z chudobného chlapíka, ktorý bol 20 rokov galejách sa strihom stáva vplyvný muž a starosta, alebo ako utečenec bez peňazí nemá problém sa znova postaviť na nohy a bývať v honosnom dome, opäť strihom. Logických chýb je tam mnoho - ľudia sa po desiatkach rokov takmer nemenia, pritom ich známi ich nespoznávajú (lebo majú bradu, iné oblečenie a pod.). Bachratý dedko Gabin hrá celý film s kamennou tvárou a v akčných scénach je nepoužiteľný. Aj keď to má príjemnú starosvetskú atmsoféru, páčili sa mi rozprávačské pasáže, od fancúzskej klasiky som však čakal viac. (19.04.2021)

Přestože je v tomto filmu zobrazen život se vším všudy, je v něm hluboká láska, nenávist, odvaha i zbabělost, touha žít i smrt, bída i bohatství, nepůsobí ani v těch nejvypjatějších okamžicích drasticky či zoufale, stále je přítomna naděje, smíření, odpuštění i pokora k životnímu údělu. Je to vlastně pohádka, která nemá za cíl diváka deptat, ale hladit ho na duši. Proto se jí dá odpustit i jistá míra naivity a romantického patosu. Dnes už se v podobném duchu netočí ani nepíše, ale i tak je snímek stále nadčasový. (09.09.2023)