Slunce rošťáků

Jak vykrást banku. Jean Gabin, herec nebývale skromný, a přitom ve všech svých rolích fascinující, si ve filmu Le Soleil des voyous střihl jednu ze svých typických pozdních kreací – bývalého hochštaplera a profesionálního zloděje, který v okamžiku, kdy se na scéně objeví jeho dávný přítel ze starých časů, Jim, neváhá a vrhá se vstříc novému dobrodružství. Plán se zdá být perfektně promyšlený, jenže je tu ještě nesmiřitelná a bezskrupulózní konkurence... Film překvapivě zabrnká i na odlehčenější strunu (skvělý Albert Michel), není v něm ale ani nouze o dramatické zvraty a rozhodně se jedná o jeden z nejlepších počinů v bohaté filmografii Jeana Gabina i dalších zúčastněných. (13.10.2019)

...Potešilo ma nasledujúce zistenie, že som sa narodil v rovnaký deň a mesiac, ako i pôvabná, britská herečka Margaret Leeová, ktorej predstaviteľka naprosto nevyspytateľnej Betty, mi bola počas sledovania filmu vzrušujúco-sympatická, a to i napriek tomu, že som sa o tejto milej skutočnosti dozvedel až po skončení filmu, čo vôbec nemení nič na tom, že táto francúzska kriminálka sa môže tiež pochváliť i absolútne triviálnou scenáristickou stopou, ktorá obsahuje niekoľko „logických dier”, čo je mimochodom možnosť vidieť zaraz v úvodnej sekvencii, keď si to americká eskorta namierila rovno do bankovej inštitúcie, pričom ich medzitým potajomky „nakrúca” protagonista, čo vedie podnik hneď oproti, z čoho sa dá snáď automaticky vyvodiť, že rozhodne niečo zaujímavého plánuje podniknúť, no nebude potom v podozrení, ak už k tomu náhodou dôjde, čiže akcia sa zrealizuje do zdarného konca... ? ...A síce sa predsa uskutoční podľa tých najväčších predstáv, ale jej celkové prevedenie je zase príliš zjednodušené a nerealistické, až niekedy komické, a to už len z toho prostého hľadiska, koľko málo osôb sa zrovna nachádza vo vnútorných priestorov budovy, kde je špeciálny trezor... To je ďalšia výhrada. Tomuto filmu určite nechýbala ani určitá „predvídateľnosť”, kedy som napríklad správne vydedukoval istý, kľúčový moment, ktorému predchádzala typicky vyhrotená situácia. Áno, tiež sa patrí spomenúť aj to, že sa do tohto „kšeftu” zamiešal i konkurenčný gang, čím chcem najmä zdôrazniť predošlú vetu, ktorou v podstate priamo naznačujem, kadiaľ sa postupne toto dianie stočí... Nakoľko postavy : Denis Farrand a Jim Beckley, isto správne (vy)tušili, čo sa okolo nich neustále „pošuškáva”, nemal byť práve jeden z nich trochu viacej opatrnejší, čo sa teda týka jeho milovanej manželky...? Veď Beckleyho tesne predtým ohrozovali na živote ! Nie, nemohol, lebo scenár mu to nedovoľoval, a tak sa to tým pádom obrátilo presne tým smerom, akým sa to konkrétne otočilo. Miestami mi to pripomínalo Melódiu podzemia, s ktorým má Slnko darebákov zopár spoločných prvkov, minimálne obsadenie Jeana Gabina v hlavnej úlohe a samotnú zápletku, no obidve spracovania sú na inej, režisérskej úrovni, kde Jean Delannoy zaostáva za tým Verneuilovým, i keď zároveň podotýkam, že je film na jedno pozretie úplne stráviteľným, no na opakované, to už z mojej osobnej strany jednoznačne nehrozí. Našťastie ma to neurazilo až tak, aby som snímku nadelil len dve hviezdičky, čo by nakoniec (z)ostalo mimoriadne „podhodnoteným”, čo by si toto "osadenstvo" iste nezaslúžilo, keďže sa nepovažujem za žiadneho filmového diletanta. (10.08.2022)

Jean Gabin ( coby Denis Farraud ) říká: hrozně se NUDÍM. No, JÁ se rozhodně nenudil. Člověk vždy ( naštěstí ) ví, co může od takovýchto typů snímků očekávát. Zběsilé akční tempo to asi nebude :o) V celku jednoduchý příběh, poklidné vyprávění bez nijakých zbytečných kliček, přesto člověka snímek drží v napětí. To co táhne tento snímek, to je každému jasné hned od úplného začátku. Jean Gabin a jeho mistrné úsporné herectví. Na to se člověk může ( naštěstí ) vždy spolehnout, jako že ráno vyjde slunce. Škoda ( pro tento snímek ) a diváka, že se mu zde nedostává rovnocenného protivníka. Úsměv na tváři vyvolá i " pěstní souboj " Gabinova parťáka Beckleyho. Tady pověstný zub času zapracoval nejvíce. Co naopak potěší a to tak že velmi, je stylový závěr. Na perly žánru ( to si musíme přiznat ) tenhle snímek jednoduše nemá, přesto o nějakém zklamání nemůže být řeč. 70% (01.12.2010)

Při sledování tohoto dramatu jsem se přenesl do dob staré dobré francouzské školy a nechal se unášet skromným herectvím Jeana Gabina. Možná, že z dnešního pohledu film už nemá takový drive, ale bylo to velmi příjemné a vůbec mi to nevadilo. Vlastní příběh je hezky propracovaný, logicky se odvíjí a snad jen ten závěr mohl být trochu dotaženější, ale jinak perfektní. Škoda, že se tohle už dneska netočí. (28.04.2009)

Žádný plán není dokonalý a slunce pro nikoho nesvítí bez přestávky … i tak by se dal stručně charakterizovat snímek se zajímavou a přitažlivě zpracovanou kriminální zápletkou, který plyne převážně v pomalejším tempu a obsahuje pár neočekávaných i poněkud drsnějších zvratů. Jeho pointa víceméně vyplývá z děje, je logická a neodvratná, přesto mě maličko rozladila ... 3,5* (01.12.2010)