Režie:
Denys de La PatellièreKamera:
Walter WottitzHudba:
Georges GarvarentzHrají:
Jean Gabin, Michèle Mercier, Robert Hossein, Georges Géret, Emma Danieli, Daniel Ceccaldi, Paul Pavel, Paul Frankeur, Lilli Palmer, Édouard Francomme (více)Obsahy(2)
Michele Mercièrová, čerstvě proslulá jako Angelika ve stejnojmenné začínající sérii historických romancí ... zde ovšem jako současná dívka, pracovnice horizontální profese, která nalezne útočiště u starého opilce a mrzouta – role psaná "na tělo" Jeanu Gabinovi na prahu šedesátky... a s náležitým gustem vychutnaná. (NFA)
Recenze (30)
Hodně milá podívaná. Cynický opilec s nádherně praktickou manželkou se ujmou prostitutky a ubytují ji u sebe doma, na statkozámečku v Bretani. Krásné dialogy s větami, které bych chtěl napsat sám ("Pil takhle vždy, co se znáte?" - "Ne, poznali jsme se už před válkou."), Gabin moc fajn, ale Lili Palmer nejvíc. ()
Příběh, který se přes prezentovanou komediálnost tak nějak sveřepě prokousává dějem - a přitom prakticky nesměřuje k žádnému velkému finále. Víceméně je sledem lehce úsměvných scének s výtečnými dialogy, jejichž odlehčenost se rozbíjí o buldočí houževnatost vysloužilého veterináře Brassaca - k čemuž napomáhá i hudební doprovod, podkreslující jednotlivosti zápletky. Nicméně má velice solidní dramatickou linku a zvláštní nevyumělkovaný půvab, když vypráví, kterak díky jednomu opileckému výstřelku nad starobyle a movitě vyhlížejícím sídlem po mnoha zatrpklých letech nesměle vysvitlo slunce. ()
„Kytky možná vídáte denně, ale jejich krásu nevnímáte.“ Taky jsem měl spočátku dojem, že tato stařičká černobílá podívaná z filmových hlubin 60. let nepřinese žádný zázrak. Zadíval-li jsem se-li lépe, i ta krása obyčejnosti mne dokázala brzy pohltit a najednou jsem jí taky vnímal. Jean Gabin si po třech letech od snímku Opice v zimě opět střihl postavu notorického alkoholika, jehož nevyléčitelná závislost se již stala téměř neoddělitelnou součástí života (či možná již jen přežívání). Ač se zdá jeho postava na první pohled tragická, z Gabina zde sálá naopak docela pozitivní energie. Když sám s ironní sobě vlastní poznamenává „funguji jako auto – když zajedu do města, musím natankovat“ a trousí mezi svými kumpány spoustu dalších hlášek, ta vnitřní vyrovnanost dává hlavní postavě přímo tragikomický rozměr. Pěkný protipól vytváří Michèle Mercier jako dívka z ulice, jež nečekaně vstoupí do života stárnoucího bonvivána... stane se novou milenkou? Nebo vhodnou náhradou namísto nikdy nenarozené dcery? Podaří se alespoň jednomu z této dvojice začít žít nový život...? Lehce nadprůměrné rodinné drámo krásně dotváří, vedle přítomného komediálního nadhledu, také poetická hudba a ojedinělé venkovské prostředí před zámečkem ve společnosti psů a koní. Milý kousek. 75% ()
Zcela neprávem zapomenutá perlička. Filmový pár Jean Gabin a Lilli Palmer je v mých očích jedním z nejúžasnějších, co jsem kdy viděla. On je naprosto nevypočitatelný zpiťar, s proříznutou pusou a jazykem ostrým jako břitva, ona s ledovým klidem a noblesním nadhledem přijímá, ať už s chutí nebo nechutí, jeho eskapády. Bezdětné manželství se jednoho dne rozroste o půvabnou Michèle Mercier, kterou si koupil na noc a přivedl si ji domů... Krásná věcička s nádhernou hudbou. ()
Méně zajímavé, než herecké obsazení napovídá. 1) 61letý Jean Gabin (veterinář), 26letá Michèle Mercierová (prostitutka) a 38letý Robert Hossein (pasák) jednotlivě ani v souhrnu nic zvláštního nepředvedou. Totéž se týká scénáře a režie._____ 2) Výstižný koment: pakobylka**** (příběh se sveřepě prokousává dějem...to jsem se zasmál). ()
Galerie (21)
Photo © Les Films Copernic
Zajímavosti (1)
- Německá herečka Lilli Palmer (Marie Brassac) nebyla dabována, což bylo pro francouzské filmy tohoto období docela neobvyklé. (sator)
Reklama