Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kdo se skrývá pod maskou záhadného starce? To sama pomsta přichází po letech… Dobrodružný francouzský film Hrbáč byl natočen podle stejnojmenného románu Paula Févala z období sklonku vlády Ludvíka XIV. Statečný šlechtic Lagardere je svědkem zákeřné vraždy Filipa de Nevers, spáchané královým oblíbencem Gonzagou, který se tak chce zmocnit velkého jmění rodu de Nevers. Slíbí umírajícímu, že před Gonzagovými úklady zachrání jeho malou dcerku Auroru. Tajně odveze dítě do Španěl, kde je vychovává, a po patnácti letech je vrátí matce, která nikdy nepřestala věřit, že se jednou se svou dcerou shledá. Do Paříže se Lagardere vrací v masce, ve které ho nepozná ani vlastní schovanka... Hrbáč byl vždy vděčnou látkou pro filmové zpracování. Jedním z jeho legendárních představitelů byl i Jean Marais. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (132)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Hunebelle měl tentokrát smůlu, neb v prvních minutách Hrbáče zmocnilo se mě jízlivé rozpoložení a sepsal jsem si následující seznam: šerm, jed, happy end, honička na koních, bál, intrikánka, nečestně zabitý klaďas, supertajný dopis, sirotek/díte s tajenými rodiči. Začal jsem si dělat čárky. Šerm - 6x, jed - 0x, happy end - 1x, honička na koních - 2x, bál - 2x, intrikánka - 0x, sirotek - tak napůl, nečestně zabitý klaďas - 1x, supertajný dopis - 1x. A to mi možná nějaká ta čárka unikla. Zapomněl jsem na vypečeného sluhu! Někdo by mohl tvrdit, že k filmům tohoto žánru a z této doby, to prostě neodmyslitelně patří. Já tvrdím, že stejně tak by k žánrovým vlastnostem mohl směle přiřadit tuctovost. Proces umělecké (scénaristické) tvorby by neměl připomínat míchání balíčku karet. Tam také jsou králové, svršci, dámy a spodci. ()

Hightower 

všechny recenze uživatele

Vím, že napětí, intriky či děj z knižní předlohy jdou jen stěží přetavit v té kráse do filmové podoby (menší výjimka s výhradami "Jméno Růže"). Proto si myslím, že i tento, byť film z roku 1959, dosti krvácí na kvalitě děje. Neškodilo by menší rozdělení, aby se divák nemusí často pozastavovat nad spojitostí. Určité plus shledávám v zachycení určitých mravů 18. století, které se domnívám ve filmovém zpracování z roku 1997 notně pokulhává. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Film, ktorý mám tak nejak spojený s 80. rokmi a malými tv obrazovkami, na ktorých naše mamy milovali chrabrého Jeana Maraisa s kordom v ruke. A vo svojej dobe zase roztúžené Francúzsky v kinách. A s novou vlnou, ktorá proti podobným typom filmov brojila. Príbeh je klasický, až šablónovitý a v tom je asi aj jeho pravé kúzlo. Na mňa už ale v druhej polovici desiatych rokov nového tisícročia nefunguje skoro vôbec a pochybujem, že si táto vlna starých šermiarskych a kostýmových francúzskych filmov nachádza stále nových a nových priaznivcov. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Když pominu fakt, že Honza Mareš vypadá po dvaceti letech mladší než před nimi, a Sabine Sesselmann si tam zahrála dvojroli, takže starou kněžnu jí taky nikdo nevěří, film se příjemně rozjíždí, přibrzdí španělským venkovem a graduje na maškarním plese, je plný intrik a dominuje mu skvělý původní dabing (Moravec, Švormová, Bruder, Němec, Langmiller), vychází mi z toho velmi dobrá. Ve scénáři mi vadila jenom ta úvodní scéna v hradním příkopu, skvělý šermíř Lagarder se jen dívá, jak dvou moulové prchají do hradu... ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Videl som aj verziu z r. 2003 a musím konštatovať, že sa mi to páčilo narovnako. Oba snímky majú svoje plus i mínus. Novšia verzia je atraktívnejšie divácky spracovaná a s bohatším dejom (hlavne od miesta, kde sa Lagardere mení na hrbáča a začína tkať siete okolo Gonzagu), a táto staršia má zas charizmatického J. Maraisa a prepracovanejšie šermiarske súboje. Kostýmová tvorba a výprava je v oboch prípadoch výborná. Je na divákovi, čomu dá prednosť. 75/100 ()

Galerie (27)

Zajímavosti (13)

  • Vojvoda Orléanský (Paul Cambo) hodí v závere Lagardèrovi meč so striebristou záštitou. To môžeme jasne vidieť, keď sa napriahne do strehu. Avšak behom súboja a po ňom má tento meč už záštitu zlatistej farby. (ČSFD)
  • Lagardère (Jean Marais) v priebehu filmu zázračne strieda meče. Vidieť to môžeme napríklad v scéne, keď zhodí niekoľko vojakov zo sedla a potom, keď sa blíži k ich veliteľovi, vytiahne meč. Ten má bronzovo sfarbenú záštitu, ktorá v sebe má navyše otvory. Ale keď ním bodne veliteľa v sedle do sedacieho svalu, môžeme vidieť, že sa jedná o tradičný kord so sivou záštitou v tvare polgule, bez otvorov. (ČSFD)
  • Keď Lagardère (Jean Marais) vyhadzuje zo sedla prvých dvoch vojakov, môžeme si všimnúť, že sa jedná o ten istý záber, napríklad podľa stromu v ľavej časti obrazu. (ČSFD)

Reklama

Reklama