Hrbáč

Jedno z nejlepších děl z těch mnoha klasických francouzských historických snímků 50. a 60. let. Jean Marais k mnohým z nich neodmyslitelně patří a dá se říct, že byly hlavní náplní jeho herecké kariéry. Hrbáč ale není jen prvoplánovitá, hloupoučká a naivní romantika - jako většina z těchto typů filmů. Příběh je vyvážený, má hlavu a patu, není přeslazený ani hloupý, obsahuje skvělé šermířské souboje a má spád a napětí. Moc jsem se bavil. 80%. (27.08.2019)

Klasická akční romantika s Jeanem Maraisem. Je pravda, že bych ho pod maskou hrbáče stěží rozeznal. :) Nicméně mě tenhle film neoslovil. Jednak mi vadila skutečnost, že se mladičká Aurora zamiluje de facto do svého táty, dále pak to, že postavy vypadaly po 17 letech stejně (žádné vrásky, prořídlé vlasy...) a závěrem dabing M. Moravce na JM. Tam u mě jasně vyhrává Vladimír Ráž... Takže jen slabší nadprůměr. (08.08.2021)

Videl som aj verziu z r. 2003 a musím konštatovať, že sa mi to páčilo narovnako. Oba snímky majú svoje plus i mínus. Novšia verzia je atraktívnejšie divácky spracovaná a s bohatším dejom (hlavne od miesta, kde sa Lagardere mení na hrbáča a začína tkať siete okolo Gonzagu), a táto staršia má zas charizmatického J. Maraisa a prepracovanejšie šermiarske súboje. Kostýmová tvorba a výprava je v oboch prípadoch výborná. Je na divákovi, čomu dá prednosť. 75/100 (26.01.2017)

Knížka mně k mému lehkému zklamání příliš nenadchla, ale tenhle film je naprosto parádní dobrodružství. Akční, zábavné, s úžasnou atmosférou a naprosto luxusní maskou hrbáče, do které se Jean Marais přestrojí až v poslední půlhodině (!) a překvapivě to ani trochu nevadí. Tempo je závratné a uhání neskutečně dopředu. Jedna z největších klasik žánru, úžasné zpracování parádního románu a rytířské dobrodružství jako vyšité. 80%. Hanbím se, hanbím, že jsem to neviděl už před dávnými lety, ale poprvé až letos. (04.05.2019)

Hunebelle měl tentokrát smůlu, neb v prvních minutách Hrbáče zmocnilo se mě jízlivé rozpoložení a sepsal jsem si následující seznam: šerm, jed, happy end, honička na koních, bál, intrikánka, nečestně zabitý klaďas, supertajný dopis, sirotek/díte s tajenými rodiči. Začal jsem si dělat čárky. Šerm - 6x, jed - 0x, happy end - 1x, honička na koních - 2x, bál - 2x, intrikánka - 0x, sirotek - tak napůl, nečestně zabitý klaďas - 1x, supertajný dopis - 1x. A to mi možná nějaká ta čárka unikla. Zapomněl jsem na vypečeného sluhu! Někdo by mohl tvrdit, že k filmům tohoto žánru a z této doby, to prostě neodmyslitelně patří. Já tvrdím, že stejně tak by k žánrovým vlastnostem mohl směle přiřadit tuctovost. Proces umělecké (scénaristické) tvorby by neměl připomínat míchání balíčku karet. Tam také jsou králové, svršci, dámy a spodci. (20.01.2010)