Le Bossu
La spada degli Orléans
Hrbáč
The Hunchback of Paris
Režie:
André HunebelleKamera:
Marcel GrignonHudba:
Jean MarionHrají:
Jean Marais, Bourvil, Sabine Sesselmann, Edmond Beauchamp, Georges Douking, Guy Delorme, Paulette Dubost, François Chaumette, Paul Cambo, Alexandre Rignault (více)Obsahy(1)
Kdo se skrývá pod maskou záhadného starce? To sama pomsta přichází po letech… Dobrodružný francouzský film Hrbáč byl natočen podle stejnojmenného románu Paula Févala z období sklonku vlády Ludvíka XIV. Statečný šlechtic Lagardere je svědkem zákeřné vraždy Filipa de Nevers, spáchané královým oblíbencem Gonzagou, který se tak chce zmocnit velkého jmění rodu de Nevers. Slíbí umírajícímu, že před Gonzagovými úklady zachrání jeho malou dcerku Auroru. Tajně odveze dítě do Španěl, kde je vychovává, a po patnácti letech je vrátí matce, která nikdy nepřestala věřit, že se jednou se svou dcerou shledá. Do Paříže se Lagardere vrací v masce, ve které ho nepozná ani vlastní schovanka... Hrbáč byl vždy vděčnou látkou pro filmové zpracování. Jedním z jeho legendárních představitelů byl i Jean Marais. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (130)
Videl som aj verziu z r. 2003 a musím konštatovať, že sa mi to páčilo narovnako. Oba snímky majú svoje plus i mínus. Novšia verzia je atraktívnejšie divácky spracovaná a s bohatším dejom (hlavne od miesta, kde sa Lagardere mení na hrbáča a začína tkať siete okolo Gonzagu), a táto staršia má zas charizmatického J. Maraisa a prepracovanejšie šermiarske súboje. Kostýmová tvorba a výprava je v oboch prípadoch výborná. Je na divákovi, čomu dá prednosť. 75/100 ()
Dva historické filmy jsem už s Jeanem Maraisem viděl. Ani Železná maska ani Hrabě Monte Christo se mi nelíbily tak moc, jako Hrbáč. Stará klasika ještě poctivě udělaná bez velikášských triků, které by spolykaly plno peněz. A přitom to jde. Tím spíš, že na filmu se sešla skupina, která má za sebou úspěšné tituly. Marais, režisér Hunebelle a scénáristi Halain a Foucaud dělali všichni trilogii Fantomase. Jean Halain ale vytvářel i vynikající komedie typu Oskar či Piti Piti Pa. A pak to nemá fungovat. Celý příběh tak trochu vyznívá jako Monte Christův. K tomu si ale připočtěte uspokojující počet velmi kvalitních šermířských soubojů, skvělou masku hrbáče - maskéři se opravdu blýskli a celkově dobrý příběh se zápletkou a průběhem, který nenudí. Mě spíše překvapil velký věkový rozdíl mezi postavami, které se do sebe měly zamilovat, kdy mladá dívka byla prezentovaná jako šestnáctiletá a jemu muselo být rozhodně minimálně přes pětatřicet. Ve skutečnosti mezi herci bylo více než dvacet let. ()
60-ročná rozprávka dopraje orientovanému divákovi presne to, čo od nej očakáva. Iné hodnotenie, ako troma hviezdičkami by prezradilo, že film pokladám za to, čo nie je a asi ani nechcel byť. Zmierlivému hodnoteniu napomáha humorný nadhľad, ktorý nevyprchal ani po rokoch. Film nie je žiadnou perlou, ale raz za štvrťstoročie je možné sa pri ňom zabaviť a spomenúť si na časy, keď takéto filmy boli osviežujúcim vánkom v záplave ostblokových filmov. ()
Kdybych viděl dřív, možná bych k filmu tíhl podobně jako velká část zde hodnotících. Nyní je to ale už hodně zvětralá klasika. Spousta soubojl, které už jsou bohužel jen úsměvné. Na druhou stranu výkony Jeana Maraise bez kaskadéra jsou dechberoucí. Bourvil je prostě Bourvil, jeho obličej nemohl nic pokazit. Zápletka lehce připomínající Bídníky by nebyla špatná, ale holt herectví a dialogy jsou také už dost zastaralé a opět spíš pobaví svou letitostí. Díky tomu před XX lety neplánovanému humoru jsem se ale pořád slušně bavil a to u tak starého filmu není jen tak. ()
Skutečně jediná dobrá verze Hrbáče je z roku 1997 s úžasným hereckým obsazením a soundtrackem, který zaujme (kdybych si ho mohla stáhnout z netu, tak ho poslouchám od rána do večera). Tohle všechno tomuhle filmu chybí, přestože je to jedna z prvních verzí s Jeanem Maraisem, který dodnes rozpálí nejednu babičku :o) ()
Galerie (27)
Photo © Globe Films International
Zajímavosti (13)
- I když byl film převážně francouzský, premiéru měl nejdříve v listopadu 1959 v Německu, odkud pocházela představitelka Aurory de Nevers, mladá německá herečka Sabine Sesselmann. V prosinci 1959 byl film uveden v Itálii a až v lednu 1960 proběhla slavnostní premiéra v Paříži. Ve Francii byl film za rok 1960 nejúspěšnějším titulem z domácí tvorby a v kinech jej vidělo bezmála šest miliónů diváků. (argenson)
- Keď sa v závere stretne Aurore so svojou matkou (obe hrá Sabine Sesselmann) a objímajú sa, tak v záberoch, kde sa pozeráme do tváre matky, stojí pri nich Passepoil (Bourvil), zatiaľ čo v záberoch, kde sa pozeráme do tváre dcéry, tam nikto nestojí. (ČSFD)
- Vojvoda Orléanský (Paul Cambo) hodí v závere Lagardèrovi meč so striebristou záštitou. To môžeme jasne vidieť, keď sa napriahne do strehu. Avšak behom súboja a po ňom má tento meč už záštitu zlatistej farby. (ČSFD)
Reklama