Reklama

Reklama

Zámek markýze Teynaka ve francouzském kraji Perigord byl vypálen a vyloupen Rinaldem a jeho bandou. Francois de Capestrang, známý pod přezdívkou Kapitán, markýzův blízký přítel, mu přijíždí na pomoc. Teynak je při souboji zabit Rinaldem a Kapitán vyvázne jen zázrakem díky nečekanému zásahu tmavovlasé dívky. Když se Francois probere z bezvědomí, zjistí, že mladá kráska zmizela. Poté co se Kapitán zotaví ze zranění, odjíždí do Paříže, aby pomstil smrt přítele a pokusil se nalézt neznámou zachránkyni. Romantický příběh na tělo střižený Jeanu Maraisovi, plný šermířských scén a tajemných ztrát a nálezů. (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (53)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Jean Marais v roli venkovského šlechtice Francoise de Capestanga alias Le Capitana, věrného mladičkému králi Ludvíku XIII. ve Francii po roce 1616 jako vždy na výbornou. Bourvil na tom není v poněkud rozvernější úloze o nic hůře a André Hunebelle dobře věděl, jak se točí dobrodružné filmy, které umí vydělat slušné peníze. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Příjemný historizující film, který sice se drží podobných námětů podobných romantických dobrodružných filmů, ale účastí Bourvila dostává zcela jiné grády. Takže se film nakonec naštěstí nebere tak vážně, jak tomu v podobných případech občas bývá, má jemný nadhled a několik hlášek, které se mi líbily hodně. Např. "Šaty sice nedělají člověka, ale hned se k vám chovají jako k pánovi. - Nelze být básníkem i hrdinou. - Příroda si se mnou pohrála, stále jí to vracím." a moje nejoblíbenější: "Není u nás náhodou kdekterý komediant ministrem?" Jak aktuální i pro dnešní dobu, kdy třeba komediant Rakušan objíždí Karvinsko, a jiný komediant tvrdí, že sice byl v době tragické střelby na UK na chlastačce, ale obětuje se a ze svého postu neodstoupí, bo to premiér bere jako hrdinství. Zpět k filmu. Prostřední část mi přišla poněkud nudnější, ale zase to oživí Bourvilova písnička s italskou služtičkou. A pobavilo mě, že hlavní hrdina leze do pevnosti přes prevét, tedy venkovní záchod. Celkově příjemný snímek, pohodový a rád si jej někdy pustím znovu. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Ak pozerám na kostýmové šermiarsko romantické francúzske dobrodružstvá 50. a 60. rokov, tak mám pocit, že pozerám jeden film, či tam hrá Marais, Belmondo alebo Delon. Bez problémov si ich pozriem opakovane, ale vždy sa mi zlejú do homogénnej kolorovanej masy, kde hrdina, zväčša obsiahnutý v názve filmu, zákonite víťazí a zároveň ako hlavnú výhru získava dámu svojho srdca. Nie, toto nie sú kolektivistické filmy, i keď sa v nich česť a sláva národa skloňuje viac než dosť. Toto sú výsostne individualistické príbehy, kde sa všetko, vrátane národa samotného točí okolo hlavného/ titulného hrdinu. Len aby On dosiahol uspokojenie svojich duchovných i fyzických potrieb. Spomienkový aparát z detských čias, kedy veľa iných cudzokrajných dobrodružných filmov k dispozícii nebolo, prisúdil tejto farebnej dobrodružno-historickej mase mierne nadpriemerný nádych. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Celkem klasický dobrodružný film, který se vám bude líbit ve dvou případech - ten první je pokud jste Kapitána viděli kdysi jako dítka ne zcela zletilá a máte k němu pocity jisté nostalgie, nebo, a to je můj případ, máte prostě slabost pro dobrodružné  filmy, co si hrají na historickém písečku. Vlastně je to naprostá klasika, která sice může působit jako tři mušketýři pro chudé, protože podob je tam dost a dost (mladičký král, vtipný druh charismatického hrdiny, dáma v nesnázích, zlý intrikán v pozadí, hrdina co cestuje z dalekého kraje..), jenže půlka těch věcí je prostě proprietami žánru a je to zábavně a lehce natočené s charismatickou hereckou dvojicí. Nejvíc na podobných filmech nemám rád scény na královských dvorech, kde se intrikuje o stošest a ukazují kostýmy a takových scén je tu málo - super! Navíc je to překvapivě skvěle nasnímáno a kameraman ukazuje na rok 1960 značné kvality. Není to nic světoborného, ale prostě mám takové filmy rád. A pomohlo by tomu ledatak víc ježků, neo jedno až dvě chapadla, ale to už jsem jen divnej. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Typicky svobodomyslná francouzská klasika, v níž se tradičně odlehčené dobrodružství snoubí s tradičně pojatou romantikou. Zkrátka a dobře nostalgický návrat do zlatých šedesátých ... v maličko naivním příběhu, šitém na míru prototypu hrdiny své doby - Jeanu Maraisovi. Neboť je bezpodmínečně nutné bít se za svého krále i za dámu svého srdce ... se ctí a odvahou, které neznají kompromisy. Překvapivá a dosti neobvyklá je z mého pohledu humorná hudební vložka ... a co se akčních scén dotýká, současní kameramani a režiséři se mají co učit ! Veškeré souboje jsou nasnímané PŘEHLEDNĚ a ze SPRÁVNÉ VZDÁLENOSTI. Jakoby dnešní filmaři na prosté, leč pevné základy své práce zapomněli, když navzdory digitálním berličkám mnohdy dokážou vytvořit jen chaotickou změť trupů, končetin a zbraní. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (7)

  • Jean Marais o nebezpečných scénach, ktoré zahral a čo ho k tomu motivuje: „Mám rád zdatnosť. Robím to pre potešenie, fyzický pocit. Verím, že človek je stvorený na to, aby prekonával sám seba. Ako to povedať? Neznášam monotónnosť, po takých úžasných úlohách, aké som mal v Cocteauových filmoch, by som bol zhrozený, že som sa uzavrel do falošnej mladosti, v ktorej už nie som. Chcem zmiasť svoje vlastné stopy, prebudiť sa do nečakaného, ​​do toho nevšedného v sebe, to je tajomstvo mladosti. To ma naučil Cocteau." (Arsenal83)
  • Když Rinaldo (Guy Delorme) hodí dýku na Béatrice de Beaufort (Annie Anderson), odrazí se od rukou. V dalším záběru je ale zabodnutá v břiše. (Marek06)
  • Počas príbehu musel Capestang (Jean Marais) zachrániť krásnu Gisèle d'Angoulême (Elsa Martinelli) uväznenú v opevnenom zámku Clairefont (v skutočnosti Château de Val v Lanobre). Jediným prostriedkom na to bolo vyliezť na vysoké závratné steny a preniknúť dovnútra. Výstup bol taký nebezpečný, že poisťovne odmietli kryť riziko. Marais však opäť odmietol dabléra a šiel do akcie podstupujúc nebezpečenstvo, pričom pri výstupe asi v 6 metrovej výške jedna dýka, po ktorej vystupoval praskla a on padol nadol, avšak už zvyknutý ako padať obišiel bez ujmy. V následnom pokuse už vyliezol 15 metrov. Odvtedy majitelia Château de Val pre návštevníkov napísali na ceduľu umiestnenú vo vnútri tohto otvoru: „Okno, cez ktoré preliezol Jean Marais počas natáčania filmu „Le Capitan“ v roku 1960.“ (Arsenal83)

Reklama

Reklama