V zajetí démonů 2

James Wan vždycky dokázal i z mizerného námětu vymačkat maximum, navíc rád zvedá prostředníček, pomáhá mu skvělé řemeslo a kašle na rating. A jede tak nějak pořád stejnou notu. I když oproti jedničce je to celé trochu zamotanější (několik flashbacků a odboček). Manželé Warrenovi se jako vyšetřovatelé paranormálních jevů dostávají do Londýna a snaží se jedné rodince, které se doma samovolně hýbe nábytek, vrátit normální život. Wan šponuje atmosféru nepříjemnými záběry, škála nadpřirozených momentů naštěstí díky němu málokdy přesáhne rozumnou mez, zatímco neortodoxní pár se snaží spirituálního nájemníka nakopat do koulí. Klíčovou práci odvádí kamera a práce s prostředím, tady je Wan opravdu silný. Ke stropu neskáču, přesto znovu solidní démonický cirkus. Určitě bych ale pár minut ubral. (10.06.2021)

Radši jsem se na to vůbec netěšil, jelikož jsem čekal na jistotu hraný vývar solidní jedničky. Nakonec se ale jedná o poměrně bezproblémové pokračování, které předchůdci ostudu určitě nedělá. Sice to víceméně opravdu je jen recyklát, ale nedá se svítit - James Wan umí lekačky jako málokdo (minimálně u třech z nich mi projel mráz snad celým tělem). A to lekačky jako takové čím dál tím víc nesnáším, protože je považuji za nejsnazší a nejlacinější způsob budování napětí a strašení... 70 % (08.09.2016)

Historie se opakuje, budu se opakovat i já. Jo, pořád to skvěle vypadá, super výprava, dekorace, kostýmy, kamera, triky, masky, atmosféra sedmdesátek parádní. Formálně kope film ligu mistrů, poklona, nazdar. V hororu bych ale rád zažil i jinou atmosféru, než tu fajn sedmdesátkovou... Scénář člověka opět krmí vykastrovanou vatou, tentokrát završenou patetickou momentkou, v níž Warren přes zabedněné dveře říká své osudové "miluju tě, ale musím to udělat" (za znění pohnuté hudby!) - smál jsem se, sorry jako. Nečekal jsem panoptikum multižánrových kýčů. Wanova hororová tvorba je kromě kvalitní audiovizuální stránky všeobecně charakteristická tím, že... prostě nestraší. V průběhu filmu snad stokrát někdo něco vidí/slyší/cítí a jde si situaci ověřit, načež dlouhá "napínavá" scéna končí náhodným bafnutím řvoucího bubáka/jiným náhodným kraválem. Poprvé to TROCHU funguje. Podruhé méně. Potřetí to začíná otravovat. Co to je za taktiku? Neleknul ses prvně, super, zkusím to samé zas? Závěrečný "souboj" pak působí napak dost zbrkle. Bubáci sami o sobě příliš děsu nenabízí - všechny rekvizity i démoni jsou tradičně přepálení tak hrubým způsobem, že vyvolávají pobavený škleb. Jasně, masky, kostýmy, CGI, vše OK, ale pořád jsem v postavičkách viděl spíš Máňu převleku na maškarní než cokoliv, z čeho bych měl zažívat nepříjemno. Za všechno vypovídá fakt, že nejvíce děsivý (zdaleka!) na celém filmu je namalovaný obraz ústředního démona. Nikoliv on sám. Věci nepomáhá ani pojetí některých klíčových scén, které by mnohem více zapadly do akčního fantasy spektáklu, než do filmu, jehož primárním účelem je vyprávět (protože podle skutečných událostí!) a děsit (protože horor!)... Sorry Wane, je to bída. (15.03.2017)

Neuvěřitelný, že tomu Wanovi to furt takhle vychází. Ten samej příběh, ty samý hororový postupy, berličky a fígle. Ale světe, div se, ono to zas a znovu funguje. Vaše předsevzetí toho, že tentokrát vás James už nenachytá, bere rychle za svý, a pokud ne už samotnej úvod z Amityville, tak následující strašení z londýnskýho předměstí vás zcela určitě přesvědčí o tom, že v sadech nebude nablito, nýbrž rovnou nasráno. Opět tu máme naprosto luxusní první polovinu, v níž to do vás režisér klopí ve velkym, přičemž prostoru na oddych vám daruje pouze minimální. Intenzita děsu nabírá na rychlosti a některý lekačky mají skoro infarktovou odezvu. Proto je strašná škoda, že po příjezdu Warrenových to citelně ztrácí tempo a nakopne se až v závěru. Nuda však rozhodně nehrozí - Wilson je sympaťák, Farmiga úžasná milfka a kromě několika odlehčených momentů baví hlavně kamera, která si s prostorem domu hraje opravdu famózně. Stavit tenhle snímek na piedestal Top hororů za letošní rok je samozřejmě ještě brzo, ale je fakt, že lepší konkurenci budete v našich kinech hledat jen těžko. Kvalitativně je to totiž srovnatelný s jedničkou. P.S. Mít doma ten hnusnej obraz, tak nespim. (90%) (15.06.2016)

Wan už duchařskou munici očividně vystřílel. Vizuálně sice opět atakuje atmosférické mistrovství a imaginaci Guillerma del Tora, ale obsahově zoufale nudí a utápí se ve scénách, které už jsou vzhledem k nedávným žánrovým létům zkrátka pasé. Z přemrštěné stopáže čpí snaha o navázání co nejvřelejších sympatií s oběťmi i Warrenovými, což se dá pochopit, jenže hororová výplň je tentokrát tolik nevýrazná, že zbudou spíše kreativní úmysly nežli skutečně "duchaplný" a nervy drásající zážitek. Den po projekci si, vyjma povedené závěrečné čtvrthodinky, skoro nevybavuji jediný opravdu děsivý moment - jednodušší a přímočařejší Zhasni a zemřeš mi zůstalo trčet v hlavě nesrovnatelně výrazněji... 50% (30.08.2016)