Režie:
Michael PetroniScénář:
Michael PetroniKamera:
Stefan DuscioHudba:
Dale CorneliusHrají:
Adrien Brody, Sam Neill, Robin McLeavy, Bruce Spence, Anna Lise Phillips, Jenni Baird, Michael Whalley, Chloe Bayliss, George Shevtsov, Malcolm Kennard (více)Obsahy(1)
Příběh zachycuje život psychologa (Adrien Brody), v jehož životě zavládne značný chaos, když zjistí, že všichni z jeho pacientů jsou ve skutečnosti duchové lidí, kteří zemřeli při nehodě před dvaceti lety. (Plumb)
Videa (1)
Recenze (40)
Hodně zajímavý film, ještě teď stále netuším, co si o filmu mám myslet. Adrien Brody byl skvělý, do takových rolí se on prostě hodí. Námět je hodně dobře vymyšlený, některé scény jsou děsivé, několikrát jsem se polekala a bála jsem se, ale pointa celého filmu mi přišla strašně nesmyslná a hlavně nebyla úplně vysvětlená, což je docela škoda, protože to pak ubírá na hodnocení. ()
Ze začátku jsem si připadal, jako kdybych se díval na nějakou napodobeninu Šestého smyslu, ale nakonec se Adrien Brody vydal trochu jinou cestou a přinesl celkem slušnou podívanou, ve které poodkryl několik tajemství díky kterým se vymanil od svých dětských démonů, jen mu to trvalo poněkud déle pochopit jak to celé ve skutečnosti bylo. Lepší průměr. ()
Backtrack je u mě na rozhraní mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nevím proč má tak nízké hodnocení. A. Brody je úchvatný, a tenhle film měl naprosto všechno v sobě. Viděli jste drama, thriller, detektivní zápletku, mysteriózno. Mě trochu zaskočil ten přehnanej konec, kterej celou tu pevnou stavbu trochu narušil, ale bez ténhle chybky opravdu dobrá práce. Nenudila jsem se ani minutu. 60% ()
Je pravda, že Petroni si s vyprávěním občas nevěděl rady a napětí i atmosféře zůstal také něco dlužen, ale mě se to i přesto líbilo. Možná i proto, že je to přiznaná šestosmyslová odvozenina a Šestý smysl mám rád. Ale není to jen tím. Adrien Brody sice občas konkuruje Cageovi v počtu psích pohledů, ale i tak mě tady celkem bavil, protože k jeho depresivnímu psychologovi se ten ublížený výraz hodí. A špatní nebyli ani herci ve vedlejších rolích na čele se Samem Neilem. Pak jsou tu poměrně slušně strašící duchové a i když bude řada lidí prohlašovat něco o laciných lekačkách, tak na mě fungovaly. No a nakonec se film může blýsknout relativně překvapivou pointou a to se v rámci žánru počítá dvojnásob. Spokojenost. 70% ()
Adrián vidí mrtvé lidi jako tenkrát Wiliš a k popisu snímku se opět nabízí spousta hororových přívlastků. Film se skládá z hodiny patnáct bestiální nudy, kdy má Adrián ony “děsivé“ halušky, chová se jako příšerný kokot, jakož i všichni živí kolem něho v urputné snaze nevyzradit šestákovou pointu, a hrozně nezáživně žvaní s nějakými strašlivě trapnými paranormálními pasivitami. Při tom se celou tu dobu tváří, jako by zrovna vylízal rok nemytou důchodkyni, načež sežral žábu a zapil to čerstvě vymačkanou šťávou z plesnivého citrónu. Ten opravdu monstrózní, plačtivě nakyslý výraz zhrzeného milovníka mu pak vydržel až do konce a úděsně mě sral. Posledních patnáct minut to sice trochu hne prdelí a vyvrcholí vcelku svižným, ale kýčovitě předvídatelným defilé konsternované ektoplasmy, avšak pročumět se až k tomu je vskutku ukrutné martýrium. Tedy pokud zrovna nejste ten „hloubavý“ typ, co se děsně rád mučivě pomalu brodí smrtící bažinou hoven, smíchaných se sekunďákem. ()
Reklama