Muž na laně

Technicky kvalitní film, který je vlastně úplně zbytečný. Pokud tedy nejste Američan a neuděláte se do gatí při každé zmínce o newyorských Dvojčatech. Nevím, jestli tohle měl být příběh o silné vůli, ale nefunguje tak. Hlavní hrdina si prostě umane takovou blbost (ještě k tomu životu nebezpečnou) jako je přejít po laně bez jištění mezi dvěma věžáky. Opravdu jsem nechápala jeho motivaci - kromě toho, že chtěl asi něco dokázat sám sobě, což je ale divákovi jedno. A nevypadá to ani tak, že by to dělal z recese (jako třeba, když se parta Čechů vydá na cestu po Africe trabantem). Zemeckis je dobrý režisér, takže závěrečný přechod po laně dramaticky funguje, ale není to nic, z čeho spadnete na zadek. PS: Gordon-Lewitt vypadá s těma modrýma kontaktníma čočkama děsivě. Jeho francouzský přízvuk je ok. PSS: Kingsleyho čeština je... humorná (?). (28.03.2016)

Muž na laně je fascinující Zemeckisovo dílo, které okouzlí svojí svěžestí, prostotou, scénářem, režií, ale i hudbou! Film, který vás uchvátí svým technickým pojetím, svými prostřihy Petita (hlavního hrdiny), po zdolání jeho velkého snu ze Sochy Svobody s aktuální dějovou linkou. Také jsem ocenil, že byť je to americký film, nikterak zde nebylo zmíněno ani naráženo na nadcházející události ohledně 11. září. Ba naopak, řekl bych, že to byla od tvůrců tohoto snímku krásná a poněkud poetická pocta této kultovní stavbě. ___ (Cinestar, Hradec Králové) (11.10.2015)

110 pater nad zemí procházející se mladík, se kterým není něco evidentně v pořádku. Silvestriho monumentární soundtrack dává tušit, že žabožrout, ladně se procházející po ocelovém laně, je ze svého skutku unešený a umně se ten samý pocit daří prodat divákům. Pro někoho může být Návrat do Budoucnosti Spielbergova zásluha, Forrest Gump souhrou všech možných i nemožných náhod a Polární expres novátorskou báchorkou, pouze co se týče technologické stránky. The Walk je však úplně někde jinde. Je živoucím důkazem přizpůsobibosti a vznešenosti herectví Josepha Gordona-Levitta, poctou a pochopením Filippa Petita a v neposlední řadě režijním koncertem Roberta Zemeckise, který dokázal v podstatě z komorního námětu vytvořit film s přesahem, který díky jeho smyslnému pojetí a kajícnosti dosahující hranic podrobení magičnem, dokáže zaujmout širokou věkovou kategorii. Bohužel zájem veřejnosti není natolik velký, jak by si Robertův umělecký comeback zasloužil, nic to však nemění na skutečnosti, že podobně strhující feel good film jsme od něj od Forrestových dob neviděli. Shrnuto a tučně podtrženo, velice by mě zajímalo, jak by vypadal dnešní Návrat do budoucnosti, jelikož co se týče trikařského hlediska, člověk ve 3D musí naprosto hltat atmosféru dvou již neexistujících budov a mít k nim respekt. Pár logických zádrhelů se jako vždy najde, ale to jsou víceméně jen drobnosti...97% (07.10.2015)

Na dvojčata jsem se vyšplhal hned po návratu z Everestu, což svědčí především o mojí supr trupr filmový kondici. A teď, když jsem se poplácal, vám povím, proč je Muž na laně silnější než Himalájský opus. To proto, že Philipp byl na tom laně sám. Sám za sebe, sám tváří v tvář svému životnímu snu, který si na rozdíl od bandy horolezců na jedno použití jednoduše nekoupil, nýbrž složitě vybojoval. I přes jeho světovou aroganci na mě jeho příběh působil upřímněji. Mít sen a k sobě pár přátel, jen tak se dostaneš krom tam i nazpátek. Zemeckis zabodoval, má jen tu smůlu, že dokument natáhl lano ještě o pár pater výš. (12.10.2015)

Muže na laně jsem dosti odkládal a pustil si jej až ve chvíli, kdy - dalo by se říci - došla bída na chudáky a já neměl v hledáčku jiný snímek. A dojmy? Nelitoval jsem. Sice v některých pasážích je film nudnější a odvést svoji pozornost od sledování není právě složité, avšak jako ukázka cesty za svým snem a touze po překonávání sama sebe, je Zemeckisův počin vskutku povedený. Jakožto pocta "zesnulým" dvojčatům je Muž na laně jedinečný. Ocenit je třeba nejen herecký výkon Josepha Gordon-Levitta, ale též zdařilé triky. (26.08.2016)