Les Belles de nuit
Le belle della notte
Beauties of the Night
Režie:
René ClairKamera:
Armand ThirardHudba:
Georges Van ParysHrají:
Gérard Philipe, Martine Carol, Gina Lollobrigida, Raymond Bussières, Raymond Cordy, Paolo Stoppa, Marilyn Buferd, Bernard Dhéran, Jean Daurand (více)Obsahy(1)
Francouzská veselohra známého režiséra René Claira o podivuhodných osudech mladého učitele hudby Clauda, který z nesnází svého života utíká do snů, v nichž lehce získává slávu i lásku krásných žen. Nakonec se však i ve snech dostane do takových nesnází, že si znovu zamiluje život, obzvlášť když získá srdce skutečné Zuzany i umělecký úspěch jako skladatel opery. (Filmový přehled)
(více)Videa (1)
Recenze (25)
MIMORIADNE charizmatický, francúzsky herec: Gérard Philipe, sa v Clairovom [multi]žánrovom, vskutku k tomu i pomerne dosť frenetickom a dynamickom titule, predstavil, jednak ako učiteľ hudobnej výchovy, a jednak ako muzikant a pianista v jednom, ktorého ústredný protagonista Claude, je teda väčšinu všetkým obyvateľom malého provinčného mestečka iba „na smiech”; skrátka, v tomto prostredí prekvitajú asi nekonečné, kanadské žartíky, zrovna na jeho účet, a preto sa zrazu rozhodol, že zrejme úplne najideálnejším riešením bude teraz najmä to, že sa totálne stiahne do ulity, t.j. začne žiť akýsi druhý život vo svojich snoch, kedy sa na rad konečne dostávajú i surrealistické prvky, čo je v spoločnej kombinácii: naprosto fantazijným zážitkom, aký by som si chcel dopriať asi i ja sám, pričom jeho sny sa mu už akosi pomaličky začínajú čoraz intenzívnejšie vymykať spod kontroly, čo je vari ešte napokon i oveľa zaujímavejšie zistenie, o ktoré sa v podstate opiera[l] celý tento pozoruhodný titul, neustále hopsajúci po časovej osi, a dokazujúci to, že hlavná postava, čo môže byť kľudne reprezentantom i hocikto z nás; reálne jestvujúcich ľudí, nesmie za žiadnych okolností strácať svoju nádej ... • Apropo; predstaviteľ Rogera [zamestnanca garáže], čiže UMELEC z krajiny galského kohúta: Raymond Bussières, mi enormným spôsobom pripomínal svojho amerického, hereckého [zväčša komického] kolegu: Bustera Keatona, predovšetkým svojou fyziognómiou, ale celkovo by som počin charakterizoval asi práve takto: Krás[k]y noci ... • Normálne ašpirant na maximálne hodnotenie! ()
Veľmi záleží na prístupe, k akému sa prikloníte pri sledovaní Krásiek noci. Ak si uvedomujeme, že Clair točí akúsi muzikálnu naivnú frašku a využíva veľmi povrchné postavy, môžeme si ich poriadne užiť. Pokiaľ vás však nepresvedčí a nezískate nad filmom nadhľad, môže vám pripadať niekedy až trápny a z dnešného pohľadu už veľmi nemoderný. I keď v dnešnej hipsterskej dobe je svojim spôsobom asi in. Sympatická svižná jednohubka s krásnymi ženami, ktoré ho v jeho snoch všetky chcú a veľmi neprekvapivo zistíme, že láska sa dá nájsť aj v realite. Pokiaľ rovnako ako Claude snívate s otvorenými očami, Krásky noci je film presne pre vás. Na mňa je však trochu príliš rozšafný. Tri hviezdy skoro nikto neudelil, tak aj to ma presvedčilo o hodnotení. ()
„Sen má čarovnou moc, uvidíš mne každou noc.“ Klavírista Claude a jeho tajný život. Život mimo realitu, kde neexistuje hluk světa, který ho ubíjí, marnost učitelského (místo uměleckého) povolání, které ho neuživí ani nebaví, kamarádi od karet a jejich hrubozrnné vtipkování na účet narkoleptického snílka, dluhy, kvůli nimž může přijít o milované piano a skutečné ženy, které mají s božskými vílami okupujícími jeho fantazii pramálo společného. Není tedy divu, že Claude utíká, kdykoli může, a vlastně i když nemůže. Jenže časem se ukáže, že ani paralelní existence uvnitř vlastní hlavy není ideální a že skutečný svět není tak strašný, jako noční můra… Hořkosladká zpěvohra s chvílemi rozcuchaným (!) Gérardem Philipem, zástupem naštěstí více než méně komických i půvabných postav a spoustou bohužel méně dobrých popěvků. ()
Když spánek mysl fantazii předává...Ulehni na polštář, obtiskni do představ svou neznámou, zanedbanou tvář. Ve sladkých snech věhlasným "někým" se stáváš. Zahloubaný, prchavosti se oddáváš. Přítomnost sličných dam, personifikovaný mam. Harém naklání se k tobě s obdivem. Věhlas získáváš s přehledem. Jen tak trochu si snít, zasnít se, neustoupit. Co snům dovoleno jest. Do reality se nehrnu, na mou čest. Spát, spát a nikdy se neprobudit. Inu, časem budu muset oči otevřít. Probuď se, ospalče! Nezmeškej! Kudy do života cesty vedou, ptej se, jak se z představ vymanit. Švarný, hrdinný a romantický snílek Gérard Philipe už ví, že snít se dá i s otevřenýma očima a že i ten nejutajovanější, nejzapeklitější sen, se může splnit. Přenech sen skutečnosti, dopřej krásu všednosti, obyčejnosti. Po boku s "Kráskou dne," život ve dvou je štěstí pro mne. ()
Jednou za čas mě nějaký starší film překvapí. I když to není pravidlem. Jenže to jsem netušil, že Krásky noci budou spíš muzikálem se snadno zapomenutelnými písničkami, než opravdu kvalitním filmem. A k tomu je hodně vidět, že tvůrci film vnímali spíš jako veselohru, než jako opravdovou komedii. Všechny ty rádoby vtipné scény jsou totiž tak strašně účelové, až to bolí. ()
Reklama