Stroj času

Adaptovaný román H. G. Wellse, poctivě a inteligentně přetvořený v protiválečný apel. Místy jsou tu zajímavé nápady a stylizace, např. sledování času mimo stroj... Domyšlené detaily a dobrý výkon Taylora v hlavní roli. Výtvarná stránka filmu je výborná. Ne, Morloci mně moc nevadili, rozhodně méně než Eloiové. Obojí je to karikatura člověka, ta hyperárijská Eloiů snad i víc než ta troglodytní Morloků. Dále pro někoho možná spoiler -- George zjevně zaujme stanovisko a bojuje za světlou budoucnost. Jsou to ale opravdu Eloiové se svou stádní pasivitou a povrchní blonďatostí? Rozvrátil ten fungující ekosystém na základě rozumové úvahy, nebo v tom byly pudy omezující činnost toho hořejšího mozku? (11.08.2013)

Lehce zidealizovaná věrná adaptace již tak naivního románu H.G. Wellse. Jestli byste, vzhledem k udělenému Oscaru (nezaslouženě), čekali nějakou trikovou přehlídku, nedočkáte se. Vyjma scény, kdy hlavní postava George sedí ve svém stroji času a svět se kolem něj mění, květy rychle kvetou a uvadají, figurína ve výloze obchodu rychle mění svůj oděv. Toho efektu bylo docíleno dlouhým kamerovým záběrem, jenž byl pro potřebu filmu dodatečně zrychlen. Jednoduché jak facka a překvapivě trikově jediné, co stojí za zmínku. Dojem budoucnosti navozují dvě futuristické stavby a interiér jeskyně Morloků. A to je všechno. Samotné masky Morloků jsou úsměvné, což by nevadilo, ale Georgova konfrontace s nimi je dost režijně nezvládnutá, takže připomíná spíše nechtěnou parodii. O.K., daň doby, beru. A stejně tak je nutno přimhouřit oči na těmi děsivými scenáristickými dírami, kterých je ve filmu plno. Co za pochvalu naopak stojí určitě, je příjemný soundtrack a charismatický herecký výkon Roda Taylora. Resumé: žádný technologický a filmařský zázrak se nekoná, pouze příjemné dobové sci-fi, které je ale určitě mnohem lepší, než paskvil z roku 2002. (13.12.2012)

Další z možných adaptací díla H.G.Wellse, která mě okouzlila ze všech dosavadních shlédnutých nejvíce. Touha člověka dosáhnout za určitou hranici, kam ještě plno lidí nedospělo a být ten první, kdo se dostane dál :) Nejvíce se mi líbilo prvních sto let, které George projel ve svém stroji a dále po roce 1960, kdy ani sami členové filmového štábu netušili, jak to bude dá ;) po roce 2000 to byla spíš sranda, ale rozhodně chválím, že se "cestovatel" podíval až o několik tisíců let dále a tímpádem mi poskytl pohled, který jsem si nedokázala ani představit. Jediným negativem byla Yvette Mimieux, jejíž herecké "umění" bylo spíše děsem, ale přisuzuji to její filmové postavě, která se chovala zcela naivně a nevědoucně. (21.05.2012)

Hrozně těžké hodnotit. Poklad, který je například nabízen ve "čtyřbalení" v kolekci sci-fi klasiky se Soylent green, Forbidden planet a 2001: Vesmírnou odyseou, působí dneska prostě staře. Herci hrají dobře, stejně jako režie i scénář je kvalitní a v lecčems podobná novější verzi z roku 2002. Problém však nastává, když se dostáváme do velmi vzdálené budoucnosti obydlené nejen lidmi, ale také Morlocky. Zde nastupují šíleně absurdní oblečky lidí, které jsou úsměvné a nenahánějí hrůzu, ale jen úsměv do tváří dnešní "digitální" generace diváků. Necelých 50 let se tak podepsalo na velmi dobrém snímku a je to velká škoda, protože jeho myšlenka i odkaz má stále něco do sebe... Pokud dokáže potlačit věk filmu především ve vztahu k Morlockům, určitě budete ještě spokojenější, ale já nad 3* nepůjdu. (04.07.2009)

Tak přiznám se, že k tomuto dnes již klasickému dílu sci-fi literatury, potažmo filmu, jsem se dostal jen díky seriálu Big Bang Theory, kde si v jedné epizodě kluci na internetu pořídili „miniaturu“ stroje času právě z tohoto filmu :-). Nečekal jsem moc, protože jsem si myslel, že to bude levné béčko s úsměvnými triky alá šedesátá léta, který je uznáván jen proto, že to je prostě „klasika“. Jenže chyba lávky! Ono to vážně není vůbec špatné, řekl bych dokonce, že to je vynikající! Děj nesmírně plynule odsejpá, na čemž má hlavní zásluhu charismatický Rod Taylor, který v hlavní roli doslova září, byť z některých jeho replik bolí uši. Ani samotný příběh není překvapivě tak hloupý, jak by se mohlo na první pohled zdát a je zajímavé sledovat, jaké veselé vyhlídky do budoucna filmaři v roce 1960 měli (třeba – pozor SPOILER – nukleární válku v roce 1966). Trošku jsem se obával té v podstatě hlavní pasáže filmu v daleké budoucnosti, ale komu se líbila Planeta opic, tomu se musí zalíbit i tohle. Mě osobně tenhle film opravdu velmi mile překvapil a nebýt několika drobných vad na kráse, třeba toho zbytečně velkohubého konce, asi by těch hvězdiček bylo pět. (03.02.2011)