Stroj času

Londýn, 31.12.1900: Vynálezce George oslaví poslední den století páry malou soukromou prezentací. Poslední výkřik amatérské vědy, stroj času, považují jeho přátelé za podivný silvestrovský žert. George to ale myslí vážně a ještě téhož večera zestárne o hezkých pár let... Kdyby se celý film nesl v rozverném duchu prvních 45 minut, líbil by se mi mnohem víc. Tato první část hýří nápady a při vší láci prokazuje stejně sympatickou schopnost udělat z nouze ctnost jako některé filmy Karla Zemana nebo Oldřicha Lipského. Už ten samotný stroj času se mi líbí. Základní kostra připomíná saně, vzadu má cosi jako rotující slunečník a jako "palubní desku" něco na způsob herního automatu. :-) Vše je to jako správná steampunková rekvizita vyšperkováno umělecky zdobenými plíšky, nýty atd. Moc pěkný je nápad znázornit cestu časem vpřed měnícími se modely dámských šatů na jinak nehybné figuríně. Horší je to s druhou částí filmu, kde stroj vyklopí George v daleké budoucnosti. To, že mají obyvatelé legrační účesy podle hrnce a zlí Morlokové jsou na modro natření bachratí lidé s nohama do O, by mi nevadilo tolik, jako že se v této druhé části filmu mnoho neděje. Ty tam jsou zmíněné nápady, jak něco vyjádřit ve vtipné zkratce. Přesto je to sympatický film a IMHO ve zkoušce časem obstál o něco lépe než třeba Fantastická cesta . Měli byste ho vidět třeba už proto, že v lepších kouscích tu první část parafrázuje Rowan Atkinson a tu druhou zase Woody Allen. 60% (13.08.2010)

Ona všeprostupující naivita je paradoxně plus, protože relativně věrně zachovává ducha předlohy. Ta byla možná lehce temnější, s trochu jiným apelem, ovšem stejně tak schématická a podobně prostoduchá. Snímek klade větší důraz na protiválečnou rétoriku a zdá se mi, že Eloi jsou ještě nepoužitelnější než jak je vymyslel H.G. Wells. Výprava je neodolatelně kouzelná, ovšem herecké výkony jsou přinejlepším "roztomilé", stejně tak triky. Nebýt barvy a celkově čistého obrazu, klidně bych věřil, že film vnikl ve čtyřicátých nebo padesátých letech. Á propos, na jakých třech knihách byste budoucí civilizaci postavili Vy? (08.07.2018)

Jedno z prvních a zatím zřejmě nejpůsobivějších zfilmování tradiční látky o cestování časem. Klasika sci-fi žánru s výborným Rodem Taylorem, povedenou hudbou a (na dobu natočení) slušnými triky. Také je zde několik úsměvných scén a nelogičností, ale divák je určitě rád odpustí. Prostě skvělá oddychovka s příjemnou atmosférou, kterou už dnes nikdo nedokáže vystihnout. (22.01.2013)

Po dobu první hodiny to bylo na opravdu hodně silné čtyři hvězdy. Svižně plynoucí děj, na svou dobu a žánr překvapivě netoporný a sympatický hlavní hrdina, příjemné pozvolné skoky časem, hodně vizuálních nápadů (sledování vývoje doby skrze proměny a vývoj šatů na figuríně považuji za geniální motiv) a pochopitelné varování ohledně užívání jaderných zbraní. I přechod do daleké budoucnosti se ze začátku dařil a divák napjatě očekával, jak se vše rozklíčuje. Bohužel pak dojde na finále, a to filmu opravdu ohromně škodí. To, že Morlokové už dnes vypadají opravdu komicky bych u skoro šedesát let starého snímku asi byl s to skousnout (byť je to v příměm kontrastu s tím, jak většina ostatních triků naopak nezastarala téměř vůbec, zde je Oscar za efekty skutečně na správném místě), co mi ovšem vadí, je to, že z klidného a přemýšlivého snímku se stává akční a stupidní akční balast, který je v hrubém nesouladu se zbytkem jinak chytrého a sympatického fillmu. Škoda, mohlo to být lepší, ale i takhle to určitě stojí za vidění. 70% (08.01.2018)

Spousta děr, spousta naivity, legrační souboje i legrační masky, ale je to prostě zatraceně dobré. Možná tomu pomáhá ten lehký verneovský nádech. Sice už si Wellsovu knihu tak dokonale nepamatuji, ale ač se jí dějově film drží poměrně věrně, zdá se mi, že ideově se posouvá kousek jinam – morloci už nejsou tím vykořisťovaným proletariátem, jak si je pamatuju. A to je fajn. Mam chuť tam poslat plný počet. (30.03.2013)