Iron Fist

1. série - 90% - Kritiky odmítaný, diváky až překvapivě vysmívaný, pro mě ale téměř spásný. Zatímco takový Daredevil drží rovnováhu mezi akcí a dramatem a sahá tak na hranici, kam až seriózní komiks může dosáhnout, jeho následovníci Jessica a Luke byli mnohem více těžkým osobním (respektive ve druhém případě sociálním) dramatem a byť se u obou jednalo o skvělé počiny, začínal jsem pomalu cítit, že potřebuji oddych a změnu nálady, abych potřetí za sebou nemusel zase sahat až na dno sil. Možná právě proto teď za Dannyho oroduji všude, kam se jen vrtnu. Svoje vnitřní démony totiž chlapík s železnou pěstí má, ale nezapomíná u toho klukovsky blbnout, překvapovat a bavit přesně tak, jak si jen můžu od podobného konceptu přát. V kombinaci s fyzickým Tomem Pelphreym jako nevyzpytatelným Wardem, s životní kreací Davida Wenhama v kůži vševědoucího Harolda a hlavně s půvabnou Jessicou Henwick jako neodolatelnou Colleen jsem nevěřil, proč se právě na tuhle po všech stránkách vydařenou jízdu sneslo tolik špíny. Po pár negativních ohlasech se najednou hromada diváků pasovala na hodnotitele toho, zda je akce dostatečně špičková či uvěřitelná, což v případě těch komentujících, kteří o akční film nezakopnou, jak je rok dlouhý, působí více než směšně. Pro mě je ale akční stránka věci onou třešničkou na dortu, protože přináší víc rvaček, než předvedli předchozí dva Defenders dohromady a třeba zúčtování v dešti v předposlední epizodě je tak napínavou a osudově podanou etudou, že ve mně ono ticho rezonuje doteď. Iron Fist se stává nedílnou součástí budovaného příběhu a právě on může být tím vítaným kořením, které z budoucí týmovky udělá vrchol celého univerza. 2. série - 75% - Trochu dýchavičná snaha navázat na úplně všechny motivy z první série je sympatická, ale smutně nevychází v důležité oblasti hlavního záporáka. Davos, jeho zatvrzelý výraz a de facto jediný záměr a cíl toho budiž důkazem. Oproti tomu jsem až nadšený z toho, že zdánlivě nevděčný úkol pokračovat v životních strastech Warda a Joy zůstává snad i nejzajímavější linkou. Colleen totiž většinu času slouží jako morální kompas pro titulního hrdinu či pro celou čtvrť a na to navazující trable s gangy nemají šťávu a značí tak nepochopitelný příklon k nátuře typu Luke Cage. A to nechápu, protože mysteriózní fantastično bylo právě tím, co oddělovalo Dannyho od zbytku vesmíru a jeho minimalizace (či racionalizace, viz rituály) tak degraduje původní tvář seriálu. Přes to všechno je mi ale věčný blonďatý otloukánek pořád sympatický a držel jsem mu palce až do samého parádního konce. Ten sice s přimhouřením všeho, co mám, dokážu brát jako povšechný happyend, ale pomyšlení, že by další sezóna vypadala tak, jak naznačuje posledních pět minut, je při nepřekvapivém zrušení hodně hořkou pilulkou. (01.05.2017)

Oproti předchozím "Defenders" seriálům neskutečný guláš. Nevadil mi Finn Jones, ani ne tolik přehledné souboje, ale ten scénáristický maglajz. Chápu, že bylo potřeba toho stihnout hodně - představit postavu, dát jí nějaký příběh a hlavně udělat základy pro Defenders. Jenže kvůli všem těmto úkolům se seriál rozplizl do podivných, často epizodovitých linek, které nedávali funkční celek. 49% (04.09.2018)

Opět skvělý MARVELácký seriál, který ukazuje dalšího parádního hrdinu. Tentokrát je vše zaměřené na bojová umění. Příběh je pěkně vymyšlený a člověk si postupem času najde k hlavním hrdinům cestu. Akční scény jsou pěkně natočené a také se zde nešetří krví. První série pěkně graduje a doufám, že bude další. Za mě 85% :-) (11.06.2017)

Přiznaně béčkový výplach, o němž platí v podstatě vše, jako v případě dalších komiksových seriálů od Netflix/Marvel jako Jessica Jones, Luke Cage nebo The Defenders. Na rozdíl od nich ale nemá Iron Fist takové ambice a je jen nutným (a natahovaným) přemostěním do ambiciózní týmovky, která se stejně nepovedla. (08.02.2018)

1. série Konečně přišla poslední součástka velkého Marvel/Netflix projektu Defenders. A byl jsem na ní zvědav, stejně jako na všechny části předtím. Nebylo to sice očekávání tak velké, že bych nemohl dospat dne, kdy se začne vysílat, ale věděl jsem, že tohle na mém watchlistu prostě místo mít bude. Takže jsem přišel večer z práce, naladil první díl a nechal se bavit. Když jsem ho dosledoval, tak mě zajímalo, co na to říkají ostatní a zvídavě se podíval na zahraniční recenze, které Iron Fist trhají na kusy... Až jsem se zarazil a zauvažoval, jestli jsme opravdu viděli ten samý seriál. Komiks neznám a origin nezní nijak zajímavě - bílej boháč se na pár let ztratí a pak se vrátí do svého města, aby pomocí nově nabitých sil bojoval na straně dobra. To už jsem párkrát slyšel, ale nevadí mi to. Danny Rand je pro mě úplně neznámá postava a v pilotu mám možnost se s ním setkat úplně poprvé. A musím říct, že na mě působí vcelku dobře až na to, že je často velmi naivní. Celkově považuji za velké plus obsazení. To je neokoukané, i když zároveň povědomé. Hlavně pro fanoušky Game of Thrones nebo Banshee. Osobně mě nejvíc bavila postava Colleen a pak Warda, u obou bych si přál větší prostor v další řadě. Navíc to podle mě má něco, co vás k obrazovce přilepí a naláká vás na sledování celé série. A to oceňuji, protože třeba Luke Cage to neměl. Pokud vás bavil libovolný (nebo všechny tři) předchozí kousek, který díky spolupráci Marvelu a Netflixu vznikl, tak doporučuji neváhat a pustit se i do tohohle... 2. série První série si odnesla velkou kritiku a tak se tvůrci zcela očividně snažili utlumit Dannyho a jeho naivitu. To se mi zamlouvalo, protože díky tomu dostala větší prostor Colleen, což jsem si přál. A mimochodem její linka (a hlavně bojové sekvence) jsou podle mě zajímavější než je tomu u Dannyho, alespoň v této sérii. Nejspíš neublížilo ani to, že se omezil počet epizod z 13 na 10. Navíc "nové postavy" Davos a Mary Walker jsou také příjemnou změnou oproti minulému záporákovi. Já se bavil a doufám, že podobně bude Marvel na Netflixu pokračovat. (24.03.2017)