Smrt ve tmě

To, že bejt slepej, ještě neznamená bejt hluchej a blbej, vás přesvědčí tenhle respekt budící veterán. Beze jména, bez rodiny, za to s pekelně nasranou dogou a hnusnou barabiznou, co nejen ukrývá pár hnusárniček, ale navíc z ní neni úniku. To všechno na vlastní kůži pocítí tři mladí delikventi, kteří se podle známé hororové šablony snaží najít cestu ven a při tom nepřijít o hlavu. Že to nebude moc velká sranda, ukáže hned první setkání s Blind Manem. Ten z nevítané návštěvy překvapivě nemá vůbec žádnou radost a bere na vetřelce všechno, co barák nabídne: bouchačku, zahradnické nůžky, kladivo... No, zkrátim to. Je to dobrý, celkem drsný, má to šílený tempo a nenechá vás to vydechnout. Navíc je to přesně obsazený, postavám fandíte a místy soucítíte. No a Lang? Toho potkat v noci na ulici, přikryju se asfaltem. (80%) (14.09.2016)

O horor nejde, o solidní thriller ano. Samozřejmě musíme tvůrcům leccos odpustit, ale sedlo si to všechno poměrně dobře. Nevidomý děda sice má hodně velké štěstí, že přesně sáhne po krku oběti, ale tvůrci na malém prostoru sehráli docela fajn divadlo. Uruguayský režisér Fede Alvarez nabízí látku, kterak se z lovců stávají kořisti. Tři kamarádi zmákli už několik vloupaček. Vesměs rutina, ale teprve vybílení domu starého muže má být jízdenkou za lepším příštím. Hlavně ženský element „gangu“ chce zmizet z Detroitu a nulové perspektivy kamsi za teplem. Jenže protivník je nasraný válečný veterán, který přišel nejen o zrak, jeho dům místy připomíná opevnění a tragický hrdina obecně nenechá omladině vydechnout. Tma, slepota, beznaděj, nejednoznačnost postav. A trošku do očí bijící vytrvalost. Klidně bych o deset nebo patnáct minut zkrátil, protože všichni na obou stranách barikády jsou nezdolní, vždy se osypou nebo se po solidní nakládačce odplazí. A za chvíli jsou jak čiperky. Místy je to hodně na sílu. Vypadá to na konec, ale ten ještě nepřichází. Ani za pět minut. Ani pak. Jinak je to prostě jednoduché: tři teenageři chtějí krást, ale nakonec se pokoušejí za každou cenu pláchnout ze zamčeného domu. Sam Raimi v producentském dohledu o sobě dává zase vědět, Alvarez se i díky předchozímu slušnému Lesnímu duchu stává velmi zajímavým tvůrcem. Jen nesouhlasím, že by těch dechberoucích scén bylo nějak hodně. Prostě dobře odvedená práce!! Překvapení ve sklepě fajn!! (23.10.2016)

"Ta mrcha měla jít sedět. Jenže barbíny do lochu nechodí." Aby bylo jasno, tak krást se nemá a já jsem byl od začátku na straně sympaticky naštvaného slepého veterána. Jak já byl vděčný za každé zavrzání podlahy, po kterém se vždycky zvětšily jeho šance na skórování. Taky jeho pejsek byl přítulný sympaťák, takže karty byly pro mě rozdány jasně. Jenže stejně jasně to pokračovalo a nebýt jednoho sklepního překvapení, tak bych se celkem dost předvídatelně nudil. A taky naštval, protože mi byl vnucován strach o osud mladých delikventů a ti mi byli dost volní. (06.12.2017)

„Tá mrcha mala ísť sedieť. Ale barbíny do basy nechodia.“ Toto je tzv. „ten“ nápad, s ktorým ak prídete do štúdia, každé normálne ho sfilmuje. Do domu slepého boháča sa v noci vkradne skupina mladistvých zlodejov. Odsúdeniahodné? Určite. Majiteľ nehnuteľnosti (v absolútne démonickom podaní Stephena Langa, ktorý si to patrične vychutnáva a je tu veľmi, veľmi zlý) však ukrýva v skrini (resp. v inej časti domu) nejedno nechutné prekvapenie. Po jeho prevalení je otázne, kto je tu vlastne dobrý a kto zlý (prípadne či tu vôbec nejaké kladné postavy vystupujú). Práve to robí z Muža v temnote psychologicky zaujímavý film, hoci samotné postavy mimoriadne zázračne spracované nie sú. A Jane Levy, ktorú si drsný režisér Fede Alvarez vzal zo svojho ostrého debutu Evil Dead (2013), je približne rovnako sympatická, ako v ňom... čiže málo. Prvá polovica, kedy sa buduje atmosféra, je možno vydarenejšia, než druhá, v ktorej dochádza k potýčkam medzi jednotlivými skupinami (pán domáci disponuje rotvajlerom). Niekto povie, že mu nesedia nelogické kotrmelce, kedy sa v dome a v jeho tesnej blízkosti dejú hlučné a iné šialenosti a nikto z okolia si to nevšíma, ale mňa to práveže oslovilo: je to chudobná štvrť, ktorú postupne zarastá príroda a v dotyčnej ponurej ulici alebo nikto nebýva, čo je depresívne, alebo býva, ale keď počuje výstrely, zatiahne radšej záclonu a o nič sa nestará, čo je desivé. Alvarez si aj do Muža v temnote po Evil Dead prepašoval svoj nešvár: i keď sa postavám dejú fyzicky ťažko únosné (až neúnosné) veci, ony ich v pohode rozchodia. Možno je to jeho poznávacie znamenie a mali by sme si naň proste zvyknúť, aj tak s tým nič nenarobíme. Príjemne poteší nielen rozumná minutáž (cca hodina a pol), ale tiež sympaticky malý bodycount (nejde o lacnú vyvražďovačku). Občas je to klišé (dvaja bojujúci muži, z nich jeden sa z posledných síl načahuje po na zemi ležiacej zbrani - koľkokrát sme to už videli?), ale ako celok som si túto trilerovú (hororovú?) jazdu užil a nemám srdce dať jej 3* a menej. Hra so zvukom, svetlom, šerom, pološerom a tmou je vynaliezavá. (15.11.2016)

Napätie vo veľkej miere, akcia, výborná réžia, pekná kamera.... to všetko sú atribúty, s ktorými môže toto obrátené home invasion počítať. Jediné čo mi trocha vadilo bola absencia kvalitného gore a hlavne to, že sa postavy správali hlúpo, iracionálne a bez štipky pudu sebazáchovy. Opäť tu máme to staré známe, mám záporáka na lopate, ale miesto toho aby som sa uistil a dal mu palicou ranu istoty, tak sa mu otočím chrbtom a nechám ho tak. Pritom definitívne sa ho zbaviť mali obe hlavné postavy príležitosť hneď viac krát. No nevadí, bavil som sa, nenudil a to je to hlavné. Spokojnosť. 70/100 (21.10.2016)