Drákula

Hlavní plus tohotot filmu spočívá v tom, že se autoři snažili o originální přístup. Děj příběhu je sice navlas stejný jako u knižní předlohy, i když zkrácený, ale 95 procent scén je oproti knize nebo starším filmovým verzím novým. Přestože se tam děje zhruba to samé vše je poddáno úplně jinak. Děj se celý odehrává v Anglii, příběh začíná i končí na moři, scénáristé trochu zamíchali jednotlivými postavami - Jonathan je zasnouben s Lucy, která je dcerou doktora Sewarda, Mina je dcerou Van Helsinga a stává se Drákulovou první obětí atd., Jonathan používá automobil, Drákula jezdí na koni a funguje i ve dne, pokud je odpočinutý a zdržuje se uvnitř, kde je tma - plno takovýchto detailů celkový příběh příjemně oživují. Frank Langella byl dobrým Drákulou, přestože vypadal moc dobrácky. I tak ale jeho scény, kdy se plíží dolů po zdi anebo zahalen do mlhy vchází do Lucyina pokoje patřily k těm nejlepším. (16.11.2008)

Musím konstatovat, že milý hrabě Dracula neměl vůbec žádné charisma - a nadmíru podivným a odpudivým kulením očí si svůj profil nijak nevylepšil. I tak na tom byl o dost líp než všichni ostatní protagonisté dohromady. Když už nic jiného, alespoň se uměl proměnit v pěkně stavěného vlčka nebo v legračně mrňavého netopýrka … a bez zvláštní námahy dokázal na dálku otevírat i zavírat dveře a lézt po zdi hlavou dolů - což jsou schopnosti hodné pozornosti. Zato co se kladných hrdinů týká, tak nesympatickou sešlost jsem už hezky dlouho neviděla. Atmosféra byla tudíž chabá a děj mě ničím zvláštním nezaujal. Až na jednu drobnost. ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Nějak jsem nepochopila, proč nemrtvá Mina měnila svůj vzhled - patrně podle prostředí, ve kterém se zrovna nacházela, takže v podzemních prostorách vzdáleně připomínala Mrtvou nevěstu Tima Burtona. Sice to byl jeden z mála alespoň trochu zábavných momentů snímku, který se honosí hrdým označením "horor“, ale nedával žádný smysl. (15.11.2010)

Pro mě nejlepší zpracování Draculy, které jsem viděl. Přes jeho působivost, pochmurnost, kterou bych řadil ke starým časům éry Hammer films. Frank Langella v roli Draculy je také hodně přesvědčivý, jeho neustálé těkání očima je démonické. Pamatuju si, že když jsem film viděl poprvé někdy ještě za bolševika v České televizi, tak úvodní scéna na palubě lodi uprostřed moře mě doslova fascinovala. I po letech to má neskutečnou atmosféru, kterou podtrhuje naléhavá a dramatická hudba Johna Williamse. Také různé barvy a filtry na kameru, které se v jednotlivých záběrech střídají dodávají démonickou pochmurnost a vůbec celková výprava filmu a obsazení (Laurence Olivier jako Abraham van Helsing nebo Donald Pleasence jako otec Lucy) je na vysoké úrovni. Lezoucí Dracula po stěnách hradu, pochmurný interiér Draculova sídla, netopýři, pavouci, katakomby pod hřbitovem - všechno nádherná pastva pro oči. Copolova verze se oproti tomuto dílu může jít zahrabat. Je to ovšem pouze věc názoru a já si za tímto názorem pevně stojím. (10.09.2017)

Průměrné ztvárnění Draculy, které ač ho mnozí považují za velký skvost, tak na mě zas až takový dojem neudělalo. Film je místy zbytečně natahován, je zde k vidění několik nudných pasáží a samotná atmosféra se houpe, jakoby si udělala špacír po housenkové dráze. Místy je naprosto bravurní, že se divák do děje doslova zažere, ale potom začne zase dokonale uspávat. Ani samotné herecké výkony nejsou žádná extratřída. (24.10.2010)

Možná trochu volná, ale pro mě osobně zatím nejlepší adaptace Draculy, jakou jsem měl dosud možnost vidět. Možná proto, že jsem ji viděl už jako malý a pekelně se u ní bál. Skvělý byl představitel Draculy Frank Langella, připadal mi charismatičtější, přirozenější a živější než Lugosi i Lee. Coppolova verze s Oldmanem mi nesedla nějak celkově. Taky Lawrence Olivier jako Van Helsing mi přišel konečně snesitelný a ne tak nesympatický jako v ostatních zpracováních, kdy mi nezbylo než fandit Drákulovi. (11.09.2007)