Trabantem Jižní Amerikou

Dalo by s e o tom psát nebo mluvit hodiny a hodiny a stejně by člověk nepopsal potěšení a radost, kterou přinesl každý díl. Miluji cestopisné filmy, když jsem to ale začal sledovat, napadlo mě srovnat to tak trochu s Top Gearem nebo cestami Hanzelky a Zikmunda. A Dan Přibáň a spol. z toho vycházejí jednoznačně nejlépe. To není ani státní mašinerií a výrobcem podporovaná cesta, kterou režim dokázal ve své době patřičně propagandisticky využít a když užiteční idioti (omlouvám se, ale jiný výraz mně nenapadá....) splnili svoji úlohu a domnívali se, že do "toho" můžou taky mluvit, byli rázně a jednoznačně vykázáni do patřičných zemí, jako v případě Hanzelky a Zikmunda ani to není Top Gear, kde za zdánlivým dobrodružstvím notoricky známého tria stojí obrovský štáb lidí a takřka neomezený rozpočet jedné z nejbohatších televizí světa....Přitom za použitím trabantů i malucha není žádné pozérství, těžko se dají najít trvanlivější a jednodušší auta, která lze opravit na koleně a celkem kdekoliv. To nejsou auta za dvě stě nebo pět set liber....a na konci mně až dojalo, když cestovatelé konstatují, že by pro ně bylo asi levnější auta nechat tam "na konci světa" a vrátit se do Buenos Aires "hromadnou", ale bylo by to stejné, jako dát věrného koně po dlouhé cestě do salámu. A nejvíc mně dostal ten apel, aby si každý zkusil nějaké to dobrodružství, nějakou tu cestu. Vždyť to nemusí být nakonec takhle úžasné a dlouhé dobrodružství, stačí třeba jenom mnohem méně....cestování a poznávání cizích zemí a lidí v nich je totiž jedním z nejvíce obohacujících věcí v životě. A pod pojmem cestovat ale nesmíme chápat let s cestovkou někam, přesun do hotelu a dva organizované fakultativní zájezdy k neprofláklejším pamětihodnostem, ani pobyt v hotelu kdesi na kongresu či obchodním jednání, kde je vrcholnou atrakcí společenská večeře a jedna návštěva na pracovišti partnera.....Takže Danu Přibáňovi a spol. díky a ještě mnoho dalších dobrodružství, o která se s námi jistě rádi podělí. (22.06.2014)

Drkotavá cesta pralesem a horami, kde opět není nouze o opravy a drama. Od obligátních otravných úřadníků, kterým všechno dlouho trvá, v jihoamerické díře jménem Guayana po ledovce a čaj na argentinské vojenské základně... visegrádská parta si ty čtyři měsíce očividně užila do posledního kilometru. A i když je to až na druhém místě, vzbuzují chuť navštívit přinejmenším dvě nejhezčí země, kam trabantová parta zavítala - totiž Peru a Chile. (05.04.2016)

Úžasná cestovatelská sága o tom, jak několik šílenců jelo přes Jižní Ameriku v polorozpadlých autech a na jedné staré motorce. Nejde jen o ten nápad, ale tím, že je divák u všeho co naši partu potká, má pocit že jel s nimi. Dokument je bezprostřední jak jen nejvíc může být, nikdo z výpravy si na nic nehraje a vše berou s humorem a to i když se nedaří a nervy pracují. Co je na tomto doku-seriálu tak výjimečné je, že se podařilo velice citlivě zkomponovat nádherné scenérie, cestovní záběry, záběry z ruční kamery, záběry s dialogy výpravy a to vše velmi živě a profesionálně sestříhat, tak že se divák rozhodně nenudí a vše si v klidu může vychutnat. Kromě toho má Trabantem Jižní Amerikou jisté "vyšší kouzlo", ve kterém je skryto i vše ostatní co z výpravy přímo vyplývá: když je nejhůř vždy se najdou lidé co ti pomohou a nebo to, že občas je dobré podívat se na svět z druhého konce planety. (19.06.2014)

Udělat z natočených materiálů dvanáctidílný seriál byl ten nejlepší nápad, který mohl Trabantí sérii potkat. Tentokrát divák dostává plnohodnotný cestovatelský zážitek, kde není nouze o dobrodružství, vcelku detailně poznává posádku a může si užívat množství různých detailů, které se prostě do filmu nenacpou. Po technické stránce je to obrovský krok kupředu - počínaje krásnými záběry, konče skvělým hudebním podkresem, povedenou ústřední znělkou a celkově nabitějším obsahem. Cesta to byla napínavá, trochu dramatická a v určitých momentech i trochu nebezpečná až děsivá, ale veselá a díky hravosti celého týmu jednoduše zábavná a neuvěřitelně vtahující. A tyhle pocity se povedly do dokumentu přenést na výbornou. Hoši mají můj obdiv a netrpělivě očekávám pokračování! (02.06.2015)

Tahle parta prostě baví. Jsou to nesmírní sympaťáci a o tom jsem se přesvědčil na vlastní oči po jejich příjezdu do Zlína a následné diskuzi 8/2018. S trabošema, maluchem, jawou projet svět křížem krážem a nepřijít o život a hlavně teda v jejich případě o nervy je na klobouček. Víc o téhle bandě nemá cenu psát. Jen tak dál a hooodně šťastných kiláků!!!!:-))) (29.08.2018)