Zvonilka a tvor Netvor

Zvonilka a spol zažívají krušné chvíle. Je na čase vzít nohy na ramena nebo se postavit za Roklinku? Ano, dětsky hravá poetika se nám trochu změnila, potemněla, ale s mládím kapitána Hooka jsem měla větší problém. Tady je minimálně hezky využité ponaučení z Tajemství křídel. (23.06.2020)

Jednoho dne jsem dlouze nasál několik doušků dobře vychlazeného lahvového piva a pronesl směrem k paní Generové: Zítra vezmu dítě do biografu. Dávají Spongeboba. Kalhoťáka. Ať můžeš naklidit, navařit, vyprat cejchy a vycídit vidličky a nože. Druhý den ráno mě vzbudilo tiché cupitání dětských nožek: Táto, já bych raději šla na tu Zvonilku. Tady jsou dvě možnosti. Buď odmítnout a vystavit se těm nepříjemným akustickým projevům dětí, jako je vzlykání, pištění a pláč, nebo svěsit ramena a ustoupit. O šest hodin později kupuji v kině Hutník dva lupeny na Zvonilku a taky cukrkandl, pišingry a nějaké ty cocy coly. Vestibul je plný lidí a trochu mě překvapuje, že většina lidí nemá víc jak metr třicet. Vcházíme do sálu, odklízím zbytky popcornu ze sedačky po svém předchůdci a pohodlně usedáme. Za chvíli celý sál zhasne a ze tmy se jen ozývají tenké hlásky: Mamííí, já se bojím! V té chvíli si uvědomuju, že jsem asi jediný tatííí ze všech větších či menších přítomných. No potěš. Film začíná. Roztomilé víly, ptáčkové, motýlci, zajíčkové, přesně jak jsem očekával. Někdo někoho zachraňuje. Někdo se chce s někým skamarádit. Tvor netvor je hodný ňouma a jmenuje se Raf. Nudím se. Dozvídáme se o temném proroctví a katastrofě, kterou Raf způsobí. Nějak to souvisí se smrtí a armagedonem. Narostou mu křídla a rohy. Vida, vypadá jako křeček Antona La Veye. Konečně něco zajímavého. Závěr epický jako od Emmericha a dopadne to celkem špatně, žádný happy end. Výborně. Za tři. (17.02.2015)

Punica malus je zpravidla kulovitá malvice, jež může v některých případech přírodní deformace dosáhnout tvaru zploštělého, respektive vejčitého, což ovšem nemá žádný vliv na bohatou přítomnost vitamínů, pektinů a vlákniny. Plody lze konzervovat pomocí nejrůznějších druhů úprav; od sušení, přes lisování, až po kvašení. Naproti tomu Pirus sativa se odspodu nahoru tvarově výrazně zužuje, stejně tak její obsah vitamínu C je u typicky vyšlechtěných odrůd zásadně nižší. Vedle oskeruší a kdoulí je hojně využívána k výrobě pracharandy, tradiční práškovité přísady do nejrůznějších pokrmů... Víte, co se to právě teď stalo? Já vám to povím. Srovnal jsem jablka s hruškami! Takže snad už mi nikdo nebude tvrdit, kurva, že to nemůžu dělat! Protože můžu a jde mi to docela dobře. A v rámci těchto okolností bych tedy chtěl srovnat vílu Faunu, o níž vypráví tento příběh, s Robertem Picktonem, kanadským sériovým vrahem, a povědět vám pět důvodů, proč je mi Robík mnohem sympatičtější! Takže; 1) Pickton zavraždil pouhých 49 žen, zatímco Fauna nasrala nespočetně víc rodičů, kteří museli jít se svými ratolestmi do kina a tam hodinu a čtvrt snášet zkurveně pisklavej hlásek těch poletujicích štětek. 2) Pickton u sebe na prasečí farmě popravoval jateční pistolí výhradně prostitutky a narkomanky, tedy naprosto uvědoměle čistil společnost od degutantní špíny a nebezpečného plebsu, za což měl dostat plaketu Čestného pionýra, nikoliv doživotí. Naproti tomu víla Fauna zadržuje ve své kouzelné kolonii zákonem chráněné bobry a králíčky, což je skutečně na blití. 3) Než na Picktona přišli, trvalo to neuvěřitelných deset let, což zcela jasně svědčí o jeho vysoké inteligenci a schopnosti zachovat si chladnou hlavu i v sebevypjatějších situacích, zatímco víla Fauna je volnomyšlenkářská bulimička bez smyslu pro zodpovědnost, která si do kolonie jak ta největší kravka dotáhne nebezpečnou sovu, což samozřejmě skončí naprostým fiaskem. 4) Ve výpovědi Picktona stojí, že s mrtvými těly po stažení z kůže dlouhodobě kopuloval, takže to znamená, že svými mírně netradičními sexuálními choutkami zbytečně a velkoryse neobtěžoval živé lidi. Fauna svojí přítomností a marnou snahou v ochočení tvora Netvora samozřejmě nasere kompletně celý les, poněvadž je to sobecká egoistická mrdka, které jsou pocity druhých naprosto u prdele. 5) Z policejní zprávy také vyplývá, že v některých případech Pickton naporcované maso svých obětí rozemlel do jitrnic a klobás, které na své prasečí farmě běžně připravoval, a ty následně prodával svým přátelům a známým, za což mu patří pochvala minimálně v oblasti kreativní gastronomie. Naopak Fauna ve své nekonečné samolibosti zkurví na co sáhne a nějaké přidané hodnoty jí vůbec nic neříkají! No, tak to bychom měli. Snad jsem vám své pocity z této sluníčkovité pohádky přiblížil co nejlépe to šlo. A kromě toho jste se dozvěděli, že srovnávat jablka s hruškami je vlastně i docela legrace! (15.03.2015)

Objektivně vzato, kdyby každé sérii kiksnul až šestý díl, byl by to nepochybně slušný důvod k pravidelné oslavě a bohatým obětinám filmovým bohům:) I když vzato OPRAVDU objektivně, je otázka, jestli Tvor Netvor kiksl nebo ne. Jeho hlavní téma je totiž zcela v pořádku (byť nevzhledná hrozivá obluda je přece jenom trochu laciný dramaturgický fígl), další dva roky technologického pokroku se opět ukázaly, a studio Disney naštěstí stále nenabylo dojmu, že se už může i u této značky (Disney Fairies) jet samospádem. Problém je, že zjevný pokus "o něco jiného" nebo spíš nabytí přesvědčení, že publikum Zvonilky už odrostlo a snese silnější tabák, jsou víc než jen trochu mimo. Po varovných zvěstech od kamarádky, která má podstatně starší děti než já, a byla s nimi na Tvorovi Netvorovi v kině, jsem si udělal domácí zkušební projekci bez dětí, a upřímně i já jsem měl docela problémy s temnou atmosférou (a neustávajícím kraválem) v poslední třetině filmu. Nemluvě o tom, že se tu zničehonic objevuje další druh víl, o kterém doteď nebyla nejmenší zmínka, a nikdo se neobtěžuje to jakkoliv chabě vysvětlit. Tohle se zkrátka nepovedlo (míněno asi tak jako když se nepovedl Zlatý Kompas), protože pro děti, pro které je Zvonilka, bude Tvor Netvor základ pro noční můry nebo úprk z kina/od monitoru před šílenou bouřkou a utrpením několika zásadních postav. A pro ty starší to bude naprostá zívačka s nějakou šáhlou bio vílou (Faunou, ne Zvonilkou). Jsem upřímně zvědav, jestli to byla jen náhoda, nebo budou u Disneyho chtít tenhle změněný kurs udržet. Kdyby ano, je tu naštěstí pět velmi solidních pohádek, které se dají ještě mnohokrát reprízovat:) 50% (10.12.2017)

No ty bláho...z čarovného, milučkého animáku tu máme, stále čarovný, ale akčný animák :) Čo možno poniektorým malým detičkám bude vadiť, ale povedzme si pravdu, celá táto séria nie je pre najmenšie deti určená, zas toľko jednoduchého humoru tu nie je, preto si myslím, že to ocenia medzi inými hlavne dospeláci...ako ja :) V (veľké bohužiaľ) poslednom dieli Zvonilkiných dobrodružstiev si užijeme hlavne dobrodružstvá Fauny - už pri kraťase Veľké hry som spomínala, že by som vôbec nebola proti, ak by tvorcovia venovali každej jednej víle samostatný filmík, pretože by bolo určite o čom hovoriť :) Nuž, aspoň v poslednom dieli sa mi to ako tak splnilo. Samozrejme Zvonilka, a všetky ostatné kamarátky zdatne sekundujú, čo si ale budeme hovoriť, prím hraje Fauna a Raf, to je jasné. Menšie sklamaníčko prišlo ale hneď v úvode, keďže nám všetkým predpokladám hneď začala chýbať "stará", menej namaľovaná Fauna vo svojich spoľahlivých nohaviciach s dlhokánskym zapleteným vrkočom. No nič, upgrade nedopadol zas tak strašne. Ďalej nám tu tvorcovia predstavia, podľa mňa staronový druh víl - Skauti. Chápem, prečo sú tu, no mne to pripadalo už príliš - neustále pôsobili ako nezničiteľné komando, resp. hneď mi pripomenuli Charlieho anjelov :) A to hlavne samozrejme Nyx ako Rambo. V tomto smere sa asi trochu príliš tlačilo na pílu. Každopádne príbeh ako taký, i keď v niektorých smeroch plný klišé, bol krásny, strhol, i keď sme všetci vedeli, ako sa to skončí snáď od začiatku. Pravda je, že to končí slzavým údolím asi u každého, od detí po dospelákov, i keď nasledovali krásne titulky, pridala by som tam ešte zopár kúsok pozitívnych scén. No beriem to ako aj rozlúčku s celou sériou, tak možno je to aj na mieste :) Takisto musím vyzdvihnúť opäť prekrásnu hudbu, tentoraz inšpirovanú zrejme africkými rytmami a hudbou, než írskymi rytmami, ako to bolo v predošlých častiach. Krásne to oživilo atmosféru. A už len taký dôvetok - zdá sa to len mne, alebo tvorcovia sa v tej poslednej časti poriadne "vyřádili" a poprihadzovali tu niekoľko scén inšpirovaných z iných filmov - vidíte tam niekde scény z Godzilly alebo Nekonečného príbehu? :) (05.06.2019)