Kobry a užovky

Hádek na druhou a Čeští lvi se můžou třást!! Další verze sociálního dramatu po česku se vydařila. Sakra jo. Neschopné zatracence hrají dva (skuteční) bratři, takže taková ta vztahová dynamika je zaručená. Starší Matěj Hádek tu představuje zneuznaného dělníka, přežívá, chlastá, sní, že jednou zase přijde příležitost, kterou neposere. Mladší Kryštof je kleptomanská feťácká troska s nedomyšlenými plány, která žije ze dne na den, totálně ignoruje základní společenská pravidla, a která tu televizi nějak vyřeší. Se štípačkami na zádech, s těkavými gesty a s dialogy, nad kterými nemusí přemýšlet, zda jsou pitomé nebo umělé, je jednoduše dokonalý. Technická stránka filmu je osobitá, ač žádné velké umění v sobě nenese. Kdo má rád britské sociální kusy, Bohdana Slámu nebo předchozí zastavení scénáristy a režiséra Jana Prušinovského, bude se mu líbit i tohle. Také tentokrát (stejně jako u Pepika Hnátka) na své postavy pohlíží smířlivě, nevysmívá se jim, ač je jasné, že i přes veškerou snahu skončí zase na dně. I když právě s tím mi úplně neladí závěr, který alespoň mně ilustruje, že tvůrci moc netušili, jak to celé uzavřít. Ale je to jen menší vada na kráse (plus leckdy překvapivé činy i těch „normálnějších“ postav), protože dialogově je to hutné, příběhově silné, herecky za poslední měsíce/roky bezkonkurenční. Ať už mluvíme o zahořklé matce, bodré babičce, svérázné manželce nejlepšího kamaráda, obchodním partnerovi… Moc velká spokojenost!! (23.10.2015)

Letošní rok zaznamenal český filmový rybníček vlastně celkem překvapivý počet nadprůměrných zářezů (Ztraceni v Mnichově, Nenasytná Tiffany, Sedmero krkavců). Tím nejvýraznějším kouskem ovšem pořád zůstávají Kobry a užovky. Jan Prušinovský se zde po komediálních štacích v Okresním přeboru a Čtvrté hvězdě definitivně posunul mezi tuzemskou režisérskou špičku, když nám servíruje výborné drama se skvěle přirozenými dialogy, jež díky zasazení na malé město a do tamních typických postaviček místy až nečekaně tne do živého. A to ani nijak přehnaně netlačí na režijní pilu. Připočtěte si k tomu ještě skvělé bráchy Hádkovi, správně dávkované humorné momentky či na domácí poměry nedostižnou technickou stránku, a máte před sebou jeden z mála českých snímků posledních let, který byste prostě neměli minout. Jen ten závěr bohužel není tak dotažený, jak by si tvůrci přáli. (15.11.2015)

Ty vole, ty vole, vole, vole, ty vole... a furt dokola len ty vole. Českú kinematografiu už nejaký ten rok nesledujem, ale na viaceré odporúčania mojich obľúbených uživateľov som si snímok "Kobry a užovky" predsa len pozrel. Avšak vôbec to na mňa nezapôsobilo. Bratia Hádekovci sa snažili ako mohli, no akosi som im to nežral. Najmä ten čo hral toho vymletého feťáka bol značne nepresvedčivý. Celé to bolo prázdne, plytké, kŕčovité a nedôveryhodné. Herecké výkony na úrovni ochotníckeho divalda a maxi trapný soundtrack. Nič moc, ty vole. ** (04.11.2018)

"Mně už kurva čtyřicet bylo a je to dost v píči, páč nemám žádnej plán. Diamant v muzeu z AZ Kvízu mi utek, hadry neletěj a z vykrádání chatek jsem už vyrostl." A to byl citát, vole, takže žádný bany! Díky GPDR ale nemůžu říct, kdo si to po filmu pomyslel. Příběh o nesnesitelné lehkostí bytí moderních troglodytů směle řadím mezi perly české kinematografie poslední doby. Takhle nádherně zpracovat mizérii 98,8 % lidí tvořících masy, individuálně zcela zbytečných a po svém odchodu velmi záhy zapomenutých, umíme asi jen my. Pro případného čtenáře s pocitem o své 1,2 % výjimečnosti: Mýlíš se. (22.04.2018)

Moje očekávání od filmu se hodně vyplnila, což se mi nestává tak často. Prakticky jediné, z čeho jsem měl trochu obavy, bylo (ne)zapojení humoru. Ovšem toho tu ve výsledku příliš nebylo, a když už, tak měl ve scéně své opodstatnění a já nemusil řešit, jak moc se do vyznění filmu hodí či ne. Kobry a užovky jsou totiž kovaným dramatem, depresivním a s jen opravdu malými záchvěvy něčeho pozitivního. Musím rozhodně vypíchnout možná vůbec největší klad snímku, a to uvěřitelnost. Jistě se mnou bude leckdo nesouhlasit, ale mně osobně přišly jak postavy (převážně civilně působící, hlavně babička), tak dialogy (nestrojené) i to prostředí, ve kterém se film odehrával, velmi přirozené. A bratrům Hádkům (a jejich sehranosti) můžu v tomto případě jen zatleskat. Vydařená byla i hudba. Výtky mám tak nakonec jen 2; k pro mě osobně trochu nedůvěryhodnému konci (na druhou stranu nic, kvůli čemu bych si rval vlasy) a pak vývoji přátelství, který s tím závěrem vlastně souvisí. Proto „pouze“ silné 4*, jinak spokojenost a doporučení filmu ostatním. (13.07.2016)