Kobry a užovky

Honza Prušinovský je žánrovej radikál. Nejdřív do nás leje výživné dávky humoru a teď přijde s kýblem plným deprese. Hnací motor filmu není ani tak příběh, jako jednotlivé postavy, které tedy v celé své kráse zrovna dvakrát sympatie nebudí. Ovšem nedá se říct, že bych k nim cítil vysloveně nesnášenlivost byla to spíš lítost, protože životní drsno si umí s lidma a jejich chováním nepěkně pohrát. V tomhle ohledu na mě film působil velmi realisticky. Dialogy se snažily zmírnit nepříjemnou, bezvýchodnou atmosféru, která z filmu šla co to jen šlo, ale i tak depinka tady vládne a káže všemu a všem, mimo jiné i díky skvěle vybraným lokacím. Pokud jsem na začatku svého slovního výlevu mluvil o postavách jako hlavním motoru filmu, tak to by nikdy nemohlo fungovat, nebýt kvalitních hereckých výkonů a tady Honzík Prušinovský vyčenichal první ligu. Oba Hádci za jedna s hvědzičkou. Docela by mě zajímala Kryštofova průprava, jestli šel někam mezi smažky nebo se na dva dny zavřel do malý místnosti a čet projevy Miloše Zemana, protože ve filmu působí fakt hodně vykolejeně a bez něj a jeho výkonu by Kobry a úžovky neměly potřebný apetit. Kobry a užovky nasadily českým filmům v roce 2015 laťku proklatě vysoko. (05.02.2015)

Hádkové hrajou bratry s hadími přezdívkami, oba jsou více méně hajzlové, jen ten jeden nepopíjí okennou, nečmuchá ředidlo a nespolyká/nešňupne všechno, co má přibližný tvar tic tacu, nebo moučkového cukru. A oba své party zahráli sakra dobře a uvěřitelně, což z obou činí hlavní devizu filmu, spolu se jménem Jana Prušinovského, ten zvládá nejen komedii, ale i tohle drama plebejců z malého městečka, kteří se topí v různých problémech a přitom film jako celek nesklouzává do totální oslavy zmaru, jako například Poupata (jakkoliv jsou božská) a nechává tak postavám zdání určité reálnosti a normálnosti (dokonce mají i svůj vývoj). Navíc se povedl i písničkový soundtrack, který sice obsahuje z velké části hudby tak neskutečně ohyzdné, že bych je poslouchal jen pod pohrůžkou prostřelení čéšky, ale sem se naprosto hodí, ať už svojí třetiligovostí obecní diskotéky okolo třetí ráno, nebo tím, že sedí text s děním na plátně (ale bacha, třeba Na hadím ocase bří orffů je skvělá věc). Prostě je to povedenej film, kéž je takových u nás víc. " Ty krávo, brašule, mám plán, ne, vole? " (21.02.2015)

Otevřít si krámek s hadrama na nejblbějším místě v Kladně, tak to fakt musí mít člověk pořádný koule. Prušinovský a oba Hádkové je zjevně maj, takže to obrátili ve zlatej důl. Ten filmovej, samozřejmě, protože už tu hodně dlouho nebyl takhle povedenej českej film, ještě k tomu ze současnosti. A navíc mi to pokoukání ještě vylepšili pohledem (z onoho krámku) na panelák, kde jsem vyrůstal .. (18.11.2015)

Skvělý, že se tomuhle sociálnímu hadovi někdo pokusil podívat do očí s podobnou přímostí jako Petr Václav. Skvělý, že oba Hádkové hrají o třídu lépe než bývá v tomhle rybníčku zvykem, hlavně Kryštof dává s přehledem největší bomby kariéry. Skvělý, že Prušinovský zachytil celou řadu fatálních banalit se vší trapností, bezvýchodností a hlavně bez pitvoření a snahy dělat z toho chcípáckou řachandu. Méně skvělý, že Kobry a užovky působí jako sociální drama bez ksichtu, které celou dobu žongluje se způsoby snímání, aniž by nalezlo ujasněnou koncepci a zřetelný rukopis. Vysloveně špatný, že prvních 20 minut působí jako skladba, kterou všechny nástroje hrají o půltón falešně (dokonce i jinak přesný Kryštof se spíš pitvoří). A hodně rozporuplný, že dvojitej závěr (shocker / ambivalentní pohled) vyznívá spíš bezradně než tíživě, jako by si tvůrci nevěděli s příliš vitálním charaktery rady. Ty Květy v podkresu prostě vyznívají výrazně sugestivněji než film v důsledku. Chápu hype a spokojenost, ale mám pocit, že tenhle had má na to uhranout Vary, zatímco na festivalovém okruhu bude jeho nevyhraněnost značným limitem. Což je škoda, protože substituce heráku ironem a organizovaného zločinu vykrádáním chatek je odvážná a dotažená. Kdybych chtěl být důsledný, měl bych dát **** (dal jsem je Slámovi za podobně nevyrovnaná Čtyři slunce a o hvězdu míň dostal Jiráský za slabší Poupata). Ale je dost těch, kteří je Prušinovskému dají za mě. [65%] (19.02.2015)

Nakonec trochu zklamání. Hádci hrajou dost zajímavě na to, aby drželi pozornost diváka i přes jisté nevěrohodnosti ve scénáři. Navíc je skoro každá dílčí scéna mizanscénicky nebo dialogem nějak pěkně vypointována a střih svižný, takže se na to fakt dobře dívá. Konec ale překvapí. Člověk by čekal ještě pár minut děje mezi předposlední a poslední scénou. Nevyzní to. Žádná jakože morální rezonance. Možná taky kvůli tomu, že už předtím, vlastně celou dobu, se tomu filmu nějak nechce do hloubky. Fórky sice dobrý, ale narušujou ten "vážný" modus vnímání, který by měl být pro poslední scénu nastaven. A především, Užovka se vždycky ze všeho tak nějak strašně jednoduše vykecá, ze všeho ho scénárista strašně bez námahy vytáhne, ve výsledku jsou na něj vlastně všichni strašně hodní. Ke konci jsem už ani nevěřil, že by se v tomhle světě mohlo komukoli něco zlýho stát, nebo že by se mohl aspoň s někým opravdu pohádat a rozkmotřit se. Co je to opravdové zlo v tomhle filmu? Dyť je vlastně všecko docela v klidu. Problémem jsou jen drogy (nikoli lidi, kteří je berou nebo prodávají) a autonehody. A ještě blbý líný ženský vlastně. Nebo to mělo snad být o tom, že za všechno v základu může ten dederón (zběhlý otec)? Já ti nevim... (24.08.2016)