Kniha džunglí

Tak jsem po dobrých ohlasech čirou náhodou zavítal do kina. Po prvních minutách jsem s otevřenou pusou sledoval plátno. Pohádka od samého začátku uchvátila. Vše fungovalo jak mělo, od vizuální stránky až po emoce. Musím přiznat, že jsem už spoustu let neviděl tak kvalitně zpracovanou pohádku .. 10/10 = 100% (13.05.2016)

Nefalšovaný velkolepý dobrodružný rodinný film, jenž dělá čest svému žánru a má velkou šanci stát se dětskou klasikou, která může mít za pár let podobný status, jaký má dnes například Nekonečný příběh. Úchvatné vizuální a trikové zpracování, napínavý, dojemný a emocemi nabitý příběh a řada lahůdkových, dynamicky režírovaných pasáží. Delší recenze ZDE. (14.04.2016)

Hravé, živelné a kvalitně zpracované. CGI zvířata se povedla, neměla jsem problémy je brát jako opravdové postavy, obzvlášť Baghíra a Šér Chán jsou úžasní (plus samozřejmě malý vlček Grey). Příběh zasahuje všechny správné citové struny, je zábavný a napínavý a zvlášť děti naučí mít vztah ke zvířatům. A to i přes to, že několik z nich tady zemře drsnou smrtí. Ale i to je zákon džungle. Tahle Kniha džunglí je rodinná zábava v tom dobrém slova smyslu. (16.09.2016)

Nostalgický eskapismus na max. Dvě třetiny ryzí rozkoš ze stvoření světa a návratu k hodnotám, které mě jako dítě definovaly, poslední třetina tak trochu neodvratné poznání, že Favreau není mág a když má dobře namíchané karty, uhraje prostě důstojnou partii. Technicky bez debat masakr, výstavbou a gradací lehce rozpačité. Ale několik momentů hodných sloních slz. (01.05.2016)

Již tradiční zaoceánské vytírání si prdele nesmrtelnou klasikou Rudy Kiplinga, na které vyrostlo několik ještě nepostižených generací, než ta grafomanská pizda Rohlíková zkurvila svým ubohým a špatně napsaným plagiátorským brakem vkus té poslední, neutěšeně pokračuje. Nejprve kýčařské prase Dyzny udělalo ve svém patoanimáku ze všech sebepropracovanějších a sebetemnějších postav bandu kabaretně kolotočářských kokotů alá Bambi, zapatlaných máršmělousama, poté v Nové knize prezentoval Štefan Somrs Mauglího jako zoofilního buzeranta, no a do třetice všeho zlého to jindy sympatický a zručný tlusťoch Favró opět v hnědém dresu potraceného a zdegenerovaného Bratra v triku pojal tak, že při sraní na Rudův hrob náhodně vytrhal z jeho knihy pár kapitol a zvířat, rozmixoval s hrstí nevkusu, pytlem debilních nápadů jakéhosi nezdravě ambiciózního matlala a projímavou bárbekjú omáčkou Ankl Sem. Načež nám naservíroval Džanglbůk Revolušn. No, hlavně že Heryho Potrata uplácali skoro slovo od slova, aby těm slaboduchým dětem a pologramotným dospělým vizualizovali úplně všechny ty mocinky oblíbené a bezostyšně vykradené stylistické zvratky. Nicméně, kdyby si to nebralo Kiplinga až tolik do huby, je to naprosto … - a teď mě nenapadá žádný dostatečně výstižný superlativ, tak zkusíme ono vkusné maďarské - „popiči“ udělané! Opravdu jsem se celou stopáž ukrutně kochal, jak ta dnešní animace už zcela dokáže smazat rozdíl mezi načmáranými zvířaty a jediným autentickým cigánským Romulem, až jsem úplně zapomněl, jaké jsou to zase scénáristické psí granule, a i na to, že natočit Knihu džunglí bez Rikitikitaviho může jen totální zmrd, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct ignorant. (01.06.2016)