Kniha džunglí

Veľmi pekný, svižný, krásne vyzerajúci (aj keď tie porovnania s Avatarom sú smiešne) rodinný biják. U Disneyho to proste vedia parádne uvariť. Ak by som mal tomu niečo vytknúť, tak to že vlanajšia Popoluška bola predsa len o niečo lepšia a nočné finále v ktorom som mal problém sa orientovať a občas som netušil čo sa deje. A to som človek, ktorý sa dokáže aj napriek farbosleposti orientovať v akčných scénach v Transformeroch. Ale inak fakt veľmi dobré, netreba rozmýšľať a zobrať prckov do kina. P.S. Dabing je zlo. Zase (25.04.2016)

7/10 Akože OK, ale čakal som po tých ohlasoch oveľa viac. V prvom rade veľmi nerozumiem tomu nápadu nakrúcať hrané filmy so super realistickými rozprávajúcimi zvieratami. A taký je celý film - niekde na pomedzí medzi drsným príbehom z temnej džungle a fantastickým dobrodružstvom, pričom hlavne odkedy na scénu príde Balú sa film viac snaží o to druhé, ale práve tá realistická animácia brzdí komediálny potenciál zvierat i ich dabérov (Christophen Walken, či Bill Murray). (25.12.2020)

Favreau není Branagh a Debney zase Doyle. Takže místo vybroušeného rodinného klenotu přichází jen lehce nadprůměrná selanka, která okouzlí zpracováním a několika samostatně fungujícími a dokonce dojímajícími scénami, ale zbytek po polovině začne strašně drhnout a v podstatě už teď ten film působí trochu jako archiválie, místo toho, aby se Kiplingovu příběhu dostalo pořádné aktualizace. O to tu ale asi nikomu nešlo. Jako směsice disneyovského animovaného updatu a původního románu každopádně přijatelné, ale Favreau se té studené, odtažité beztvarosti svých filmů asi už nikdy nezbaví. 7/10 (22.04.2016)

„Problém byl v tom, že vlci rostou rychle. A Mauglí...řekněme, že si dával na čas.“ Důvody zhlédnout film, kterému bych se jinak vyhnul obloukem, byly dva: 1) Vidina působivé přehlídky technických (vizuálních) možností dneška a 2) Lákal mě dabing (hlavně oblíbenců Billa a Scarlett). První bod splnil snímek dokonale. Nemohl jsem z něho spustit oči a upřímně jásal nad tím, jak všechna ta digitální flóra a hlavně fauna působí živě a autenticky. S čím souvisí i bod číslo 2. Herci-dabéři se opravdu předvedli, právě díky nim se podařilo do filmu dostat opravdové osobnosti (konkrétně Scarlettina Ká je děsivě okouzlující, Billův Balú zas naprostý sympaťák a „jeho“ medvědí písnička byla zatraceně chytlavá). Nečekal jsem však, že mě bude bavit i příběh. Knižní předlohou nepolíbený jsem byl napjatý, a faktem je, že film opravdu napínavý byl. Naneštěstí rodinný žánr, který zde byl hodně cítit, mé nadšení dost zmírnil, ale to se tak nějak dalo bohužel čekat. Proto „jen“ ty silné 4*. „Je tady nahoře hodně včel.“ - „Jo, pár. Ale neboj. Tyhle nepíchaj.“ (18.01.2017)

Novou adaptaci klasického díla anglické literatury předcházela pověst zvěstující, že máme co do činění s dílem, které láme věky, ba přepisuje dějiny. V jistém smyslu je to pravda. Anglická historická identita byla převedena do současného rozjásaného neoliberálního nazírání, které si libuje v hromových (kdysi barnumských) efektech a vnějšek cukrovaný nekritickým kultem happy endu (šťastného konce za každou cenu) překrývá očividné slabiny scénáře; Kiplingova kniha pláče v koutě. Na druhou stranu je nutno přiznat kvalitu bravurnímu zvládání triků, snaze autorského týmu neutonout v tom, co se u nás stále častěji nazývá americkou brakovou filmovou tvorbou, a úsilí alespoň zčásti respektovat kult architekta mýtu bílého muže, kterým Kipling byl a zůstává. Na rozpačitosti dojmu z celku, nabízeného s vpravdě marketinkovým zápalem, to však nic změnit nemůže. (13.05.2016)