Nackt unter Wölfen
Naked Among Wolves
Nahý medzi vlkmi
Režie:
Philipp KadelbachScénář:
Stefan KolditzKamera:
Kolja BrandtHudba:
Michael KadelbachHrají:
Sylvester Groth, Peter Schneider, Florian Stetter, Thorsten Merten, Sabin Tambrea, Vojtěch Vomáčka, Robert Nebřenský, David Šír, Rainer Bock, Andreas Lust (více)Obsahy(1)
Poslední dny v Buchenwaldu mezi přežitím a morálkou... Hans Pippig se v dubnu 1943 dostává za šíření bolševické propagandy do koncentračního tábora Buchenwald. Během nadcházejících let se stane členem táborové buňky, která plánuje ozbrojený převrat, jenž má nastat ve chvíli, kdy budou Němci vyklízet tábor před postupující západní frontou. Na jaře 1945 se do tábora s jedním z mnoha transportů dostává malý chlapec, kterého tam v kufru propašoval přítel jeho otce. Pippig chlapce náhodou objeví a rozhodne se za pomoci kolegů ze skladiště oděvů pro vězně a zabavených věcí chlapce v táboře schovat a uchránit před jistou smrtí... Film z produkce společnosti UFA Fiction představuje druhou adaptaci stejnojmenného románu Bruna Apitze z roku 1958. Autor, který sám coby komunista strávil osm let v koncentračním táboře Buchenwald, v knize vypráví sice fiktivně vystavěný příběh, ale vycházel při tom z reálných událostí a v jednotlivých postavách (byť pozměnil jejich jména) vycházel z lidí, které v táboře poznal. Nejinak je tomu s figurou malého chlapce, která vychází z příběhu Stefana Jerzyho Zweiga, o němž Apitz slyšel, ale sám se s ním nesetkal. Zweig, známý dnes jako buchenwaldské dítě, se do tábora dostal jako tříletý v roce 1944 s otcem a za pomoci vězeňských funkcionářů přežil až do osvobození. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
Po všetkých filmoch o šialene krutej realite koncentračných táborov je ťažké uveriť tomuto príbehu a pohľadu na normálne tváre väzňov. Možno len nezohnali dosť štíhlych hercov. Aj to vzájomné vydieranie dozorcov a väzňov bolo akoby z iného sveta a zostáva nám len rešpektovať predlohu a svedectvá o faktoch, ktoré sa spomínajú aj tu v komentároch. Oproti filmu z roku 63 veľa zmien nie je, len retrospektívne spomienky, ktoré toho ale veľa nepriniesli. ()
Dobře natočený film s těžkým tématem z těžké doby. Kdy komunisté (např. Antonín Kalina -zachránce židovských dětí, posmrtně Spravedlivý mezi národy, a Ernst Thälmann. Bohuslav Kindl. dvakrát z KSČ vyloučený Jiří Žák, ale i Alexej Čepička) přes pakt Ribbentrop-Molotov si užívali spolu se sociálními demokraty (Václav Konopa, Robert Klein) a nejen německými antifašisty ( mimo jmenovaných třeba Josef Čapek) nacistickou důkladnou péči. Přes ty to hnědé temnoty se i zde nalezly paprsky naděje lidskosti. Je zajímavé vidět strýčka Rudyho z Krycího jména U.N.C.L.E. na druhé straně barikády. Sabin Tambrea dobrý. Potěšila i česká herecká stopa. ()
Jeden z řady zapomenutých válečných filmů, u kterého si samotní Němci podřezávají větev a vlivem vlastních stigmat z předchozích generací se snaží očistit. No a tak vypráví jeden z těch nejdrsnějších příběhů pro změnu z koncentračního tábora v Buchenwaldu. A rozhodně se nejedná o snadné vyprávění, spíše naopak. Zároveň bych vůbec neřekl, že se jedná o televizní film. To je na můj vkus až moc historický a precizní. Naopak oceňuji, jak tvůrci kombinovali hrané scény s momenty, které představovaly reálné záběry z války nebo právě konkrétně z koncentráku. Tato kombinace mě dovede daleko více šokovat, než mnohdy strohé a bezemotivní dokumenty. ()
Drsný, surový film, špatně se na něj kouká! Ale nejde to jinak, není možné natočit o Buchenwaldu sladkou, sentimentální limonádu, to je snad jasné. Ano, Němci se dnes kají, ale způsob, jak to dělají - nemyslím teď filmy o válce - není dobrý, přináší jen ostatním národům další neštěstí, zase jiným způsobem. Poslušnost a pořádek především! Ordnung muss sein! Němec, to je prostě diagnóza! - - - "ALE AŽ PŘIJDE ROZKAZ, BUDOU STŘÍLET JAKO DOBŘÍ NĚMCI!" ()
Právě jsem se dodíval na premiéru (ard) a budu to muset ještě vstřebat. Celý film je točen zvláštní strojovou dikcí. I když své momenty má, je zvláštně sterilní... proč to říkám? Natáčením filmu jsem strávil dva týdny života jako komparzista. Byl jsem přítomen u mnoha scén ( včetně tě v Buchenwaldu) a proto i vím jak moc toho zůstalo ve střižně na podlaze... A netuším moc proč. Možná měl Philipp Kadelbach obavy z přílišného alibismu. Možná chtěl prostě jen čistě černobílé postavy. Možná mu ale nic jiného ani nezbylo. Když si vezmu jak citlivé téma to pro ně je (i 70 let po válce se v Německu s tím co se za války dělo nesrovnali). Každopádně. Osobně mám tedy hodně deformovanou optiku a proto si budete muset počkat na objektivnější hodnocení. A srovnání s originálem na závěr? Je to jiné. Ne horší, ne lepší. Prostě jiné. ()
Reklama