Kiseidžú: Sei no kakuricu

Nó, tak tohle bylo opravdu hodně povedený! Příběh super, animace perfektní. Ze začátku neskutečně vtipný, aby se postupně přidávalo na vážnosti, pochopením sám sebe a skončilo to zamyšlením nad lidstvem a tím, kdo vůbec jsme. Jasný, nejde to nijak extrémně do hloubky, ale myslím, že tady to nijak zvlášť nevadí. Ve výsledku jsem byla moc spokojená  :) (12.03.2024)

… ale nemuseli jste si, dámy a pánové z Madhouse, šetřit to nejlepší až na konec, když chudák Hromino někdy kolem dílu patnáctého už málem nevěřil tomu, že ze zpočátku slibné premisy bude vyždímáno něco víc než jen čím dál nezajímavější trable jednoho lůzra s parazity a jednou těžce otravnou spolužačkou. Málem nevěřil, však s hlavou vztyčenou hrdě do konce vytrval; a ve výsledku se dočkal velmi milého překvapení na mnoha frontách. Postava Šin'ičiho konečně projde opravdovým osobnostním vývojem a stane se postavou, jež má sympatie a není mi zcela lhostejná, jako tomu do té doby bylo (děsil jsem se toho, že Šin'iči zůstane druhým Kanekim); Murano nejen že přestane být tupou a otravnou stíhačkou, ale promění se v sympatickou, vyspělou dívčinu; a samotné dějové vyvrcholení je jednoznačně laděno více do míry intimna nežli epična, což v korespondenci s duševním vývojem hrdiny ústí v rozumné rozhodnutí, jež si zaslouží mé uznání. Nad tím, že by bylo anime hrozně deep a těžce filosofické, jak tu někteří zmiňují, bych ovšem polemizoval; naťukne se zde sice pár myšlenek. které stojí za zamyšlení, ale určitě nikterak složitých, neznámých či převratných. Převážně elektronická hudba je fajn a nečekaně dobře mi k duchu seriálu pasovala, kresba i animace byly taktéž slušné, akční pasáže nápadité a zajímavé (byť ne vždy), napětí seriál v klíčových momentech nepostrádal, leč hororem zdaleka nebyl. Budete-li tedy při sledování stejně jako já váhat nad tím, zda má cenu do konce vytrvat, vězte, že i přes slabou prostřední část to cenu má. Silné 3*. (06.04.2015)

Výborná interpretácia Iwaakiho satiry na ľudskú spoločnosť. Štúdio Madhouse iba opäť raz potvrdzuje svoju poprednú pozíciu na trhu. Kým hrdinovia, ako napríklad polo-ľudský Kaneki zo seriálu Tokyo Ghoul absolvujú náhly, takmer doslova instantný zvrat vo svojom uvažovaní, za Šiničiho charakterom z Parasyteu stojí komplexný, duševný vývoj, ktorý sa neraz vymkne spod jeho kontroly, no stále ostáva dokonale uveriteľným. Ďalší za zmienku stojaci aspekt, by sa dala označiť Šiničiho dozrievajúca súdržnosť s Migim, ktorá síce na začiatku pôsobí skôr žartovne, než aby bola myslenou vážne, v neskorších štádiách seriálu vyvráti všetky pôvodné očakávania. Hudobná stránka zrejme figuruje ako jediná oblasť, ku ktorej by som mal vecnejšie výhrady, avšak pretože si uvedomujem, že i tá dosiahla nezanedbateľný úspech, jedná sa teda iba o nepodstatný konflikt s mojimi osobnými preferenciami. Nemôžem prispieť inak, než plným hodnotením. (26.03.2015)

No, to byla teda plytká břečka.. Na začátku jsem si to docela pochvaloval, ale neskutečně otravné postavy, debilní pseudopsychologické monology, pokus o naprosto banální ekoagitku tvářící se jako "velké poselství" které tomu celému dodává hloubku- z toho postupně dělaly až iritující záležitost... Možná, kdyby to bylo o polovinu kratší, ženské postavy se nechovaly jako totálně vylízané pizdy, vyškrtlo by se 90% dokola se opakujících a zbytečných monologů, možná by to bylo koukatelné.. Doprdele, to ti tvůrci jako fakt necítí, že z takové povrchnosti další NGEčko prostě neudělají? Z čeho tam jako chcou tvořit nějakou hloubkovou psychologii když všechny postavy jsou načtrtnuté jen nahrubo (no jó, maminka se popálila, uděláme z toho lightmotiv na celý seriál.)? Žádná filosofie se opravdu nekoná (navzdory Izumiho mikině). Chlapec se prostě jen dokolečka zamýšlí nad naprostýma banalitama..To není filosofie ale žvatlání pozérského emaře... Né, tohle prostě neberu. Potenciál to mělo obrovský, pár motivů funguje, ale jako celek je to ptákovina.. :/ (09.10.2016)

Co napsat více, než už bylo napsáno, abych se neopakovala? Zkrátím to. Opening super, ending nic moc, animace a boje jsou dobře propracované, logika někdy mizí (skok ze školy za bílého dne a studentovi se nic nestane... a Murano to vůbec nepřijde divné, ale proč ne..), opakující se motiv, že se objeví parazit a musí se za každou cenu zničit (až na pár výjimek, že jo.. *talk no jutsu*), ale mělo to správnou atmosféru a zaujalo mě to. Nejlepší postava? Sám Parazit :) já ho nemohu nemilovat, a ty nervy, co mi autor dopřál s posledními díly... Ne, nebudu se rozčilovat, už tak, že mě udržel vzhůru až do dvou do rána, protože já musela vědět, jak to skončí :D ono pak ani nemá smysl jít si pak lehnout, když za další 2-3 hodiny máte zase vstávat. PS: Poslední díl se pro mě nestal (FUCK OFF, BISHES, I DON'T CARE ABOUT YOU! -_- Murano, you can die, thanks a lot, waste of time and space), takže ho do svého hodnocení nezahrnuji :) (04.11.2019)