The Defenders

"You think the four of you can save New York? You can’t even save yourselves." Zo všetkých seriálov, ktoré patria do Defenders ságy som zatiaľ videl iba prvé dve série Daredevila a donieslo sa ku mne, že táto miniséria vlastne dorozpráva druhú kapitolu Diabla z Hell’s Kitchen a následne na ňu tretia séria tohto seriálu aj nadväzuje. A tým pádom som aj očakával, že sa to aj naďalej ponesie na takej istej úrovni ako druhá séria Daredevila, ale zostal som sklamaný... Namiesto ôsmich epizód, ktoré sú plné šialene dlhých a (poväčšine) nikam nevedúcich rozhovorov mohla mať táto miniséria iba 5 častí s trochu rýchlejším tempom a hneď by moje hodnotenie išlo aspoň o jednu hviezdu vyššie. Dokonca tomu nepomohlo ani to, že všetci štyria hrdinovia sú naozaj sympatickí (hlavne Krysten Ritter je v úlohe Jessicy Jones omnoho sympatickejšia ako v roli Jane Margolis v BREAKING BAD, teda aspoň odtiaľ si ju pamätám ja), Daredevil je excelentný ako vždy a o zvyšných dvoch hrdinoch (Luke Cage a Iron Fist) som doteraz počul iba veľmi málo... Potom tu máme ešte Sigourney Weaver, ktorej prítomnosť ma veľmi potešila (keď som jej meno videl v úvodných titulkoch, skoro som odpadol 😮), ale každou ďalšou epizódou mi jej postava prišla stále viac a viac zbytočná, takže si myslím, že tvorcovia ju mohli využiť oveľa lepšie... No, a v neposlednom rade mi tu chýbal hlavne Punisher, ale keď si to spätne zoberiem, tak dospejem k tomu, že vlastne spravil dobre, keď sa v tejto minisérii neukázal, potom by to už nebolo o Defenders, ale iba o ňom, pretože by všetkých zatienil alebo rozmlátil 😁... V konečnom dôsledku nemôžem dať tejto minisérii viac ako 6,5/10, pretože som jednoducho čakal viac, ale možno je moje sklamanie spôsobené iba tým, že som nebol dostatočne zoznámený s ostatnými Defendermi, naozaj neviem... Ale aj napriek tomu je to solídna oddychovka, ktorá neohromí, ale ani neurazí... "The thing about war is, it only works if both sides believe they’re the good guys." (27.12.2022)

Přesto to, co by jeden čekal. Jenže až tak od závěru třetí epizody a do té doby pouze v náznacích. Problém není ani tak to, že zpočátku si každý z členů hraje na svém vlastním písečku, jako spíše to, že veškeré ty linie působí jako vyloženě nadbytečné čtrnácté a patnácté díly jejich samostatných uzavřených třináctidílných sérií a nikoli jako regulérní pokračování jejich osudů. A navíc platí, že kvalitou ty jednotlivé segmenty přesně odpovídají kvalitě sérií jejich protagonistů. Takže Murdock s Jessicou jsou kvalitativně někde zcela jinde než Luke (tam to aspoň stojí na Colterově charismatu a Misty) či vyloženě otravný Danny Rand. Ovšem jakmile se přeci jen dají dohromady, tak i ten Iron Fist rázem funguje. Jede se ve stylu předurčeném předchozími "díly"; tedy dobrá fyzická kaskadérská akce uvnitř skladišť, přímočarý zbytečně okecávaný průběh, solidní záporačky (jakkoli Sigourney nemá takřka prostor čili si musí vystačit čistě se zlověstným mhouřením očím) nebo ne zcela konzistentní mix "realistického" přístupu ke komiksu s tím přepáleným. Je to dobré i zábavné, ne že ne, ale chtě nechtě to působí jako solidní jednorázový speciál pro fanoušky spíše než regulérní vyústění několikaletého budování, ke kterému veškeré dosavadní řady směřovaly; zvlášť když jakžtakž osudové je to jen pro jednu z postav a mystikou opředená nadnárodní überzločinecká po staletí budovaná organizace se ukáže být schopnostmi nechtěně směšným ekvivalentem zlotřilého oddílu Kobra Kai z Karate Kida. (21.08.2017)

Jak jsem byl z kamery, nasvícení a střihu nadšenej v druhý třetině série, stejně tak jsem zklamanej z těhle tří disciplín v poslední epizodě. Tak strašně to společně s jednoduchým scénářem kazí celkový dojem z celé řady, až je mi z toho smutno. Jinak nesouhlasím, že se něco xy let budovalo - celé mi přijde, že se budoval jen Daredevil a Luke Cage a spol. se postavili až na základě jeho úspěchu. Logicky tak tedy The Defenders nechápu jako vyústění nějakýho xletýho budování televizního vesmíru, ale jako jakejsi bonus k Daredevilovi, na kterým Defenders beztak imho stojí. (21.08.2017)

Všechno, co jsem měl rád na samostatných seriálech, je tu přítomno téměř rovnou měrou. Mystický boj kolem Daredevila, hrubá síla a neméně hrubé hlášky v Jessičině podání, Luke a jeho smysl pro sociální závažnost a v neposlední řadě Iron Fist, opakovaně všem připomínající, že je - Iron Fist. Právě v přímém porovnání tak chtě nechtě podléhám a byť se mi jeho seriál líbil náramně, ve čtveřici hrdinů je právě Danny tím jasně nejpomalejším, nejvíce zdržujícím a zkrátka nejslabším. Přesto vtipy na jeho účet patří k tomu logicky nejlepšímu. Boj proti Ruce, trable s Elektrou nebo mrazivě charismatická Alexandra si ale jako propletená ústřední linka zasloužily více prostoru. Luke Cage natažením na třináctku epizod trpěl, spousta diváků vyčítala to samé Jessice nebo Iron Fistovi. Defenders naopak trpí nízkým počtem dílů. Nestačím se sice pořádně nadechnout a každý souboj je svátkem, na který se vyplatilo ony dva roky počkat, ale chtěl jsem víc. Víc nezpochybnitelné chemie mezi libovolně vybranou dvojicí ústředních postav a víc interakcí s oblíbenými přihrávači (a že mám tuze rád jak Misty, tak Colleen a obecně nenáviděnou Karen snad nejvíc). Nejnáročnější seriálový crossover obstál sám o sobě, ale mrzí mě, že o třídu hutnějšího přídavku se (minimálně na Netflixu) nedočkám. (14.10.2017)

Televizní Avengers u mě splnili své očekávání a zkrácená osmidílná série utekla jako voda. Po hodně slabém Iron Fistovi se tahle sebranka z NY sešla v pro mě hodně solidní týmovce. Začátek byl fajn, záporačka pěkně slizká a obecně si nemám moc na co stěžovat. Daredevil nadále zůstává mou nejoblibenější postavou z téhle čtyřky. Jeho souboje sou nejpromakanější a protivníky nejvíc bolí. Těším se na třetí sérii Ďábla a samosebou na Punishera. 75%. (03.09.2017)