Mami!

Spoilery! Zpočátku mi velmi vadil čtvercový formát obrazu. Když už jsme si všichni ozdobili zdi obrovskými televizemi, tak bych rád využíval jejich celou plochu. Po chvilce sledování jsem si uvědomil, že díváme-li se na obraz 16:9, tak stejně nejsme schopní plně zaostřit na kompletní obraz, nýbrž pouze na čtverec uprostřed. V tomto snímku Dolan hrozně rád a velmi detailně zabíral grimasy postav. K tomuto účelu jím zvolený formát dokonale seděl. Divák nebyl rozptylován zbytečnostmi okolo a mohl se plně soustředit na propracovanou psychologii postav, o které celý film vlastně je. Dvě herečky a jeden herec zahráli své postavy úplně brutálně. Ani se mi nechce věřit, že má snímek na svědomí v té době 24letý režisér. Pochválit musím i vynikající výběr písní, které do daných scén skvěle seděly a dotvářely tak ještě intenzivnější atmosféru. Naopak mě mírně zklamalo, že jsem se nedočkal nějakého toho spinkání synáčka s maminkou nebo alespoň s paní učitelkou. Měl jsem pocit, že k něčemu takovému snímek svými náznaky dost okatě celou stopáž směřoval. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (02.04.2017)

Absolutně jsem netušil, že exisuje nějaká diagnoza ADHD, ale co jsem netušil na začátku filmu tuplem, že mě příběh tak rozseká. Při scéně na parkovišti jsem měl slzy v očích, to se prostě nedalo jinak odkouknout. Silně a emotivní drama o vztahu matky a syna s diagnozou ADHD, kdo jí jako já nezná, tak si ani neumí přibližně představit jak tahle diagnoza může ničit nejen svého majitele, ale v podstatě všechny bytosti v jeho okolí hlavně ty nejbližší. Od začátku do konce jsem tohle prožil a prožitek to byl sice silný, ale neskutečně mně vyždímal a potřebuju odfrk. Ovšem kde by byl kvalitní námět, scénář i režie bez kvalitních hereckých výkonů že ? A to co tady předvádí ustřední herecké trio je naprosto dokonale precizní výkon, zejména Antonie Olivier předved nezapomenutelné herecké mistrovství. (06.03.2017)

Súčasná inkarnácia Xaviera Dolana musí byť veľmi stará duša, inak si neviem vysvetliť, ako môže 25-ročné režisérske ucho takto hlboko chápať vzťah matka-syn. Takmer nepozerateľný film. Vôbec nie preto, že by bol zlý. Práve naopak, je úplne skvelý. Jeho sledovanie ale naozaj v mnohých pasážach spôsobuje ťažký diskomfort. (16.12.2016)

Nutno říct, že Mommy je mnohem vyspělejší než Dolanovy předchozí počiny. Konečně se koná méně intelektuálních dialogů a uměleckých záběrů a film je spíše psychologickou sondou do vztahu matky a problematického syna. Do poslední půl hodiny jsem nebyla tolik přesvědčená, ale deprimující (a taky dokonale frustrující!) závěr mě smetl. Kromě toho musím vyzdvihnout hudbu, která zajímavě dokreslovala atmosféru. Přestože chvílemi je film klasicky dolanovsky zdlouhavý, byly tu hodně silné momenty. Wonderwall, karaoke, celá poslední půl hodina. Hlavnímu hereckému triu nemám co vytknout. (30.05.2015)

Do nějaké 125. minuty jsem si říkala, že už se na "Mami!" v životě nepodívám; jedná se totiž typického zástupce filmů "na jedno zhlédnutí". Teď si ale říkám, že se případnému repete (např. prostřednictvím Filmového klubu, bude-li v něm ČT pokračovat) bránit nebudu, ba co víc, dokonce ho uvítám. S odstupem času si totiž stále více uvědomuji, jak silně na mě některé scény zapůsobily. Herecké výkony velmi dobré (na Kanadu:-)), postavy vám v jednu chvíli lezou na nervy a vzápětí jim upřímně fandíte, formát obrazu netypický a jeho změny načasované skvěle. Nejsilnější momenty: taneční večer, skupinové focení, karaoke, obchoďák, vysněná vize budoucnosti + vše od závěrečného "výletu"... Jo a co se výběru písniček týče, nadávejte si, jak chcete, ale mně se trefili do vkusu úplně maximálně.;-) (30.10.2014)