Dopisy přes oceán
The American Letters
Režie:
Jaroslav BrabecScénář:
Petr ZikmundKamera:
Tomáš SyselHrají:
Hynek Čermák, Petra Špalková, Soňa Norisová, Igor Bareš, Vladimír Javorský, Sabina Rojková, Petr Šmíd, Tomáš Havlínek, Oldřich Vlach, Jan Novotný, Marie Spurná, Milan Šimáček, Zuzana Zlatohlávková (více)Obsahy(1)
Velký skladatel mezi dvěma ženami a Bohem. Tajná epizoda ze života Antonína Dvořáka. Krátce po premiéře Novosvětské symfonie v roce 1894 se Antonín Dvořák vrací z Ameriky domů. Je mu třiapadesát let a je na vrcholu slávy. Cítí svou tvůrčí sílu a s upřímnou úctou vnímá ten Boží dar, díky kterému se mu v hlavě rodí stále nové geniální nápady. Ale přesto, někde hluboko uvnitř, má strach. V kapse jeho vesty je ohmataný dopis, který přišel z Čech do Ameriky a o kterém ví jen on – a ta druhá. Dvořákův život je v něčem až božsky jednoduchý, v jiném naopak mimořádně složitý. K tomu druhému patří i ten zvláštní trojúhelník jeho vztahů: dvě ženy – manželka Anna a její sestra, hraběnka Josefína Kounicová. Nedá se říci, že jednu si vzal a druhou miloval, lidské vztahy jsou složitější, ale to staré napětí pořád trvá. Jen si na něj už zvykli a přestali ho cítit. Josefína je jeho múza, nikdy nenaplněná láska. Dokonalá dáma, herečka i šlechtična. Krásná, duchaplná a sebejistá. Její sestra Anna vedle ní vždy působila trochu jako Popelka, ale přesto právě ona vyhrála. Dala Dvořákovi devět dětí a dokonalé zázemí. Teď ale dostal dopis. Josefína píše, že je vážně nemocná, a možná už to nebude dlouho trvat... A tak Dvořák nemešká. Nevrací se z Ameriky na prázdniny, je to právě ta úzkostná otázka o třiceti letech nenaplněného vztahu, co ho žene domů. Nežije vlastně celá ta léta jen mechanicky? Jen proto, že to tak vyšlo a že se to tak dělá? Neměl by, proti všem konvencím, rozbít všechny vazby a poslechnout svoje srdce? Poprvé a opravdově? A co cena? Za všechno v životě se přece platí. Je opravdu připraven zaplatit za rozhodnutí, které rozvrátí božský pořádek jeho soukromého vesmíru? (Česká televize)
(více)Recenze (93)
Scénárista svůj výtvor posadil jednou zadnicí na několik židlí. Ve snaze zobrazit mnoho věcí najednou jsou nakonec nejsilnějšími okamžiky filmu setkání Dvořáka s J.V. Sládkem a jakž takž ještě láska Otylky k mladému Sukovi. Dvořákova manželská krize, syndrom vyhoření, vztah k Bohu a především platonická láska ke své múze (avizovaným americkým dopisům se film skutečně věnuje jen z části) nejsou potřebně rozvinuty a v žádném směru nedojdou k svému naplnění. Výsledný dojem tak zachraňuje herecké obsazení, především Hynek Čermák se do Antonína Dvořáka doslova převtělil. 60%. ()
Snad by to zasloužilo hvězdy tři, ale to by to nesměla tak srážet kamera. Film je obrazovým stylem vyprávění tak 15 let zpátky a vůbec neprodává to co do něj dal architekt, výprava, kostýmy. Masky si přišly na své, (Martine promiň) neboť většina záběrů je v detailu či polodetailu. Často nevíme, co se děje, protože ma obrazovce je jen hlava. Když se to schéma poruší, vidíme stereotypní švenky z rukou, které něco drží zase na hlavy. Až mi z toho šla hlava kolem. A ten ukvapený a někdy zmatený střih jen pro střih. Vložený záběr nemající začátek ani konec...k tomu ty dvojexpozice. Hudba ovšem skvělá. ()
Hynek Čermák překvapil sílou hlasu. Začátek byl víc chaotický, rozjezd pomalý. Trochu se tlačilo na pilu. Velký důraz se klad na vztah Antonína k Josefíně. (Nesrovnalosti. v historických faktech - na neštovice zemřela Růženka, na otravu fosforem Otakar.) Dvořákova osobnost byla vykreslena celkem věrně. Dvořák Hynka Čermáka byl plnokrevný, nabručený, zraněný a zadumaný. Koresponduje mi to i s výkonem jeho hereckého kolegy Josefa Vinkláře. Nechci nijak snižovat tento počin nějakým srovnáváním, natočit slušný životipisný film není snadné. Ocenila jsem nový vhled do Dvořákova nitra. Celkový dojem pozitivní. ()
Jak Jaroslav Brabec sliboval na Bloody X mass festivalu v Chotěboři v listopadu roku 2013, že se chystá natáčet film o Antonínu Dvořákovi, byl jsem moc zvědav, jak se mu to povede. A musím konstatovat - že nepovedlo. Výběr Hynka Čermáka jako Antonína Dvořáka mě vůbec nepřesvědčil a spíše vadil, tohle obsazení se nepovedlo. Dále mě vadily ty retrospektivní scény zahalené do jakéhosi oparu, který je teď hodně v módě. Nevím, celkově to vyznělo do ztracena a myslím si, že by se o Dvořákovi dalo natočit určitě lepší zpracování. Škoda, poslední filmy Jaroslava Brabce mě zklamávají čím dál víc. ()
Těšila jsem se hodně, leč tak, jak to s ČT chodí, dostalo se mi opět pouze zklamání. Začalo to velmi, velmi, ale opravdu VELMI lacinou animací hned zpočátku - bacha spoiler - a ta závěrečná mě už jen rozesmála. Dějová linie budiž, i když se tam vlastně toho moc nedělo, herecký ansámbl jo, ale opět bych měla výhrady k některým členům, dobovosti se mi moc nepovedlo uvěřit díky některým dialogům a výsledek toho všeho: jedna velká nuda. Škoda ()
Galerie (34)
Zajímavosti (4)
- Členové kapely, která v Praze vítá A. Dvořáka, jsou ve skutečnosti profesionálními hudebníky. (HJ-FILIP)
- Inscenace se připravovala už před rokem 1989, a to pod pracovním názvem „Dopisy přes oceán“. Režisérem měl být Antonín Moskalyk, ten se ale realizace nedožil. (sator)
- Ve filmu si zahrál také Antonín Dvořák III., skladatelův vnuk. Na zámku Vysoká jej můžeme vidět nejprve jako jednoho z posluchačů Josefa Václava Sládka, poté i na společné fotografii. (D.Moore)
Související novinky
23. Český lev - výsledky
Filmovým králem Českých lvů za rok 2015 se stává film Kobry a užovky. Film si přímo z vyhlašování ocenění odnesl šest sošek Českých lvů. Za nejlepší film si cenu převzali producenti Jan Prušinovský a… (více)
Reklama