Lída Baarová
The Devil's Mistress
Režie:
Filip RenčScénář:
Ivan HubačKamera:
Petr HojdaHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Zdenka Procházková, Simona Stašová, Martin Huba, Anna Fialová, Jiří Mádl, Lenka Vlasáková, Pavel Kříž (více)Obsahy(1)
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (Cinemart)
(více)Videa (2)
Recenze (873)
Tak jo, tenhle film v žádné případě NENÍ zas tak moc ŠPATNEJ, jak mnozí prezentují, asi největší mimózní chyba filmu spočívá v předabování německých herců (pánové Markovics s Burkhardem mimochodem i tak hrají výborně), které ovšem z hlediska marketingu dává smysl, ať se nám to líbí nebo ne, prostě se u nás dabuje všechno a domácí film, kde se půlku stopáže šprechtí by toho moc nevydělal, jakkoliv je to smutné. Další velká chyba se jmenuje Ivan Hubač, jehož scénář bůhví proč dává Gebelsovi a Hitlerovy do úst termíny jako "star" neob "párty" a to kurník šopa proč?! Mnohé jeho scény jsou spíše humorné, přeskakování životních etap zmatečné a všeobecně jeho scénář tenhle film popravil. Přitom většina herců odvádí výbornou práci a to především perfektní Pavel Kříž jako Hitler, vážně, snad jediná vada na jeho výkonu je ta, že čeština nemá takovou zvučnost jako němčina, to mu ale jde jen těžko vyčítat. Děj sám o sobě je prostě nosný, najít víc filmový příběh asi těžko pohledat, navíc se docela povedlo vybalancovat romanci (zároveň s tím, že herectví titulní Pauhofové se v romantických scénách dost blíží klasickým scénám prvnorepublikových romanťáren, což například při scénách s nicht-nazzi-milencem není, pro mě fajn detail, ne všechno musí a může být doslovné). Průměr, bohužel, scénář kazí a některé scény by si zasloužili větší rozpočet (ne, 50 milionů bohužel není na historický film, co se odehrává ve světě společenského lesku a zdvižených pravicí vrcholných nácků zrovna velkej balík peněz). PS: čtvrtá hvězdička navrch za to, že dojal můj doprovod, kterým byla dáma, která na Lídu Baarovou jako mladá do toho kina chodila a to prostě musím ocenit. Howgh. ()
Banální scénář a megalomanská, ovšem amatérská režie, to jsou ve zkratce dva hlavní problémy tohoto filmu. Už hned začátek, kdy jsou do jakože dobových záběrů z Berlína vloženy postavy Pauhofové a Stašové, dávají tušit, že následuje průser. A taky že jo. Je to škoda, že při tak velkorysém rozpočtu a z něj plynoucí výpravnosti a účasti hvězd vznikla taková hovadina. Nevím, co kritizovat dřív, zda Renčovu zálibu v bezdůvodně drasticky dramatických scénách (křišťálová noc, popraviště, sebevražda Zorky Janů), nebo prostě jen nepochopitelných momentech - Hitler "svádějící" Baarovou (nebo co to mělo být) Wagnerem, Mádl toužící osahávat kozy, scenáristické klišé jako "záchrana před popravou v poslední vteřině, když někdo přiběhne ze vzkazem od ministra" či pravděpodobně nejhorší milostná scéna v dějinách českého filmu (což mě rmoutí o to víc, protože v ní účinkovala moje drahá Táňa Pauhofová). Vůbec Goebbelsova postava byla napsaná strašně divně. Několikrát se zmíní o jeho pronikavém intelektu, ale není to vůbec poznat, působí jen jako nadrženej strejda. K tomu musím na Renče směřovat další výtku - hlavně na jeho zbabělost nenechat německé scény v němčině. Zaprvý profláklé hlasy Viktora Preisse (Goebbels) a Martina Stránského (Fröhlich) dost ruší, zadruhé to vede k neúmyslně komickým momentům, kdy všichni šprechtí česky, ale dopisy si posílají v němčině. No, zkrátka celá Lída Baarová měla velké ambice, ale především vinou Filipa Renče dopadla blbě. Ohromná promarněná šance a promrhaných 80 milionů. ()
Pauhofová sa so svojou úlohou popasovala veľmi dobre, hviezdou je ale dozaista Karl Markovics, ktorý je Goebbels ako vyšitý. Naopak Hitler bol veľmi slabý, Kríž sa na neho ani nepodobal. Chýbal tomu ale väčší príbeh. Buď mala Baarová tak veľmi nudný život, alebo sa ho proste nepodarilo nejak dobre napísať a nakrútiť. Celkovo to ale nebolo až také zlé. ()
Prázdná bublina, dokonale zmáknuté bulvární PR a zoufalá zpráva o stavu tuzemské kinematografie v jednom. Šel jsem do toho s předsudky, ale i tak mě překvapilo, jak hrozně moc plytké to ve výsledku je. Ani náznak snahy proniknout některé z postav pod kůži. Hubač s Renčem se vezou na primitivní vlně, která sleduje Goebbelsovy slizké pohledy a Lídinu bezelstnou naivitu prostinké blbky, přičemž se kolem nich motají mraky vedlejších deklamujících figur, které jsou pro posun děje naprosto nepoužitelné. V celé bezobsažnosti se tak projevuje naplno i Renčova realizační neschopnost, kdy celou primitivnost maskuje kamerovým kýčem, pochybným střihem a podivnou libostí v exploataci, která nadobro nechává propuknout úlevné salvy smíchu. Někdy mě udivuje, kam až vlastně tvůrčí ambice sahají. ()
Galerie (64)
Zajímavosti (37)
- Skutečná Lída Baarová (ve filmu Táňa Pauhofová) v roce 1995 v rozhovoru, který s ní u příležitosti jejích 80. narozenin vedl Jaroslav Sedláček, řekla, že s Goebbelsem (ve filmu Karl Markovics) "jsem nikdy nic neměla. Už proto, že jsem tehdy velice vroucně milovala Fröhlicha." Pověst o jejich poměru prý vznikla na základě toho, že "jsem se mu líbila, což mi později sám řekl, a začal mě zvát na všechny možné i nemožné společenské akce, které pořádal, nebo kterých se účastnil. Moji účast si vymáhal všemi prostředky, klidně přerušil i celé filmování. V tomto směru byl neskutečně bezohledný. Snažila jsem se vymlouvat, jak se dalo, ale byl nesmlouvavý a tvrdohlavý. Hledala jsem tehdy pomoc i u Fröhlicha, ale ten mi říkal, že zatím o nic vážného nejde a že by nebylo rozumné si ho rozhněvat." Nakonec přesto dostala zákaz hrát i vycestovat: "Goebbels se vyznal manželce ze své lásky ke mně a řekl, že se s ní chce nechat rozvést. Magda, jeho manželka, za mnou přišla, abych mu prý věhověla, že když mě bude mít za milenku, nebude trvat na rozvodu. Odmítla jsem to. Magda pak ze zoufalství zašla za samotným Hitlerem, který si Goebbelse pozval na kobereček a Goebbels mu tam musel v zájmu Říše svatosvatě slíbit, že už se nikdy neuvídíme. Zákaz hraní nebyl otázkou nějakého papíru, aspoň jsem nikdy žádný neviděla. Byl to jenom logický důsledek tehdejší politické situace. Nikdo si netroufl postavit se Hitlerovi. Ani zákaz vycestovat jsem nikdy neviděla na papíře. Kompetentní osoba mi pouze řekla, že mi to nedoporučuje, že by se mi při útěku mohlo něco hodně ošklivého stát." (NIRO)
- Joseph Goebbels mal dohromady 6 detí, ktorých mená sa začínali písmenom "H", ako úcta k Hitlerovi. V poradí to boli Helga, Hildegard, Helmut, Holdine, Hedwig a Heidrun. (ma2sko)
- V scéne, keď Goebbelsova manželka Magda žaluje Hitlerovi na Lídu, leží pod stolom vodcov vlčiak Blondi. (ma2sko)
Související novinky
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)
Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)
První dojem: zoufale směšný. Ale upřímně, bylo a bude hůř. Což na druhou stranu neznamená, že budu vůči Renčově filmové podívané jakkoli shovívavý. Naopak. Vizuálně je snímek v pořádku, ale jen do chvíle, než divák pochopí, co se za těmi barvotiskovými obrázky vlastně doopravdy skrývá. Umělé, prázdné šablony. Příběh Baarové se pod Renčovým vedením proměňuje v bulvární hollywoodskou romanci, šaržírovanou podle obvyklých mediálních floskulí, utvářejících cosi jako obecné povědomí. Hubač se potom jako scénárista nenamáhal jít dál, než ostatní a vyprodukoval standardní blábol o čtyřech jednáních. Objektivně jsou všechny pasáže s Baarovou a Goebbelsem k smíchu, včetně legendární postelové scény, dohnané prostřednictvím laciné umělecké reminiscence ad absurdum. To ostatní zbytečně podléhá prázdným emocím. Čaj u Hitlera, Babelsberg, Barrandov, Fröhlich, Pankrác, křišťálová noc, vyhazov a sebevražda Zorky Janů i epilog. Ten je směšný už tím, jak povrchním a ledabylým zájmem ilustruje celek jako téma; pro cílového diváka, kterým lze bezpochyby označit všechny příznivce Renčova kultu osobnosti, se stává ryze didaktickým vodítkem, smyšlenkou, interpretovanou osmdesátiletou pošetilou dámou se zatemněnou myslí a sklenkou vína v ruce. Pokud bych se měl vyjádřit k hereckému obsazení, není moc co chválit. Kdo zaujal, byla samozřejmě Pauhofová, ale Baarovou jí prostě nevěřím, dále snad už jen vynikající Huba, Vlasáková a Gedeon Burkhard. Zbytek je jedna velká tragédie. Asi nejvíc selhávají tzv. pražské postavy, tedy matka Baarové, hraná Simonou Stašovou v neadekvátní, hloupě se pitvořící poloze, Adina Mandlová, Ljuba Hermanová a další hvězdy českého předválečného filmu v podání vulgárních, nesympatických modelek bez talentu. Hitler Pavla Kříže se pohybuje někde na rozhraní těchto paralel, troufám si tvrdit, že pod vedením jiného režiséra by jeho výkon získal mnohem závažnější charakterovou zkratku, než jakou mu nakonec přiřkl Renč. Gobbels-Markovics dopadl o poznání hůř, je to směšná, neživotná figurka, chvíli zoufale škemrající o trochu lásky, jindy zas dojemně plačící nad krutým osudem politika, tvořícího zvrácené dějiny. Předmětem k diskusi by byl samozřejmě také dabing a (ne)používání titulků, včetně Soukupova cirkusového videoklipu s Lucií Bílou, ale v rámci něčeho tak schizofrenního, jako je tenhle film, je to víceméně vedlejší. Jisté je, že se Lída Baarová zásluhou Renčova zmanipulovaného mediálního obrazu stala aférou, virtuálním pojmem, o kterém je možné šířit další a další fámy, lži a nepravdy. Má-li tento Renčem předložený patvar znamenat výsledek patnáctileté usilovné práce několika lidí, pak je to spíš k pláči, než k smíchu. Chtěl-li Renč vyvolat další nevyhnutelný zájem o svou osobu, mohl si odpustit Baarovou. Ta se, bohužel, stala nedobrovolnou záminkou k povrchnímu vnímání jedné lidské tragédie s cejchem absolutní nenávisti. Baarová podle Renče není herečkou, ale prodejnou kurtizánou. Ale jak se říká, podle sebe soudím tebe. Možná, že tak nějak to ve skutečnosti bylo. () (méně) (více)