Neutečeš

Překvapivě skvělá věc, která mě strašně bavila. A to především díky naprosto geniálnímu soundtracku - muzika u tohoto filmu od Disasterpeace je virtuózní libovka, která celý film pozvedá na jiný level. Kvalitní obsazení, kamera a scénář se postarají o zbytek. Film nejde cestou klasických lekaček, postupného vyvražďování nebo hektolitrů krve - mnohem spíše buduje po celou dobu vynikající atmosféru, notně podpořenou skvěle zvolenými lokacemi pochmurného Detroitu (och, poté, co se z tohoto bývalého centra automobilového průmyslu stalo město duchů, má zřejmě ještě na dlouho o zájem filmařů postaráno, viz třeba Jarmuschův poslední film PŘEŽIJÍ JEN MILENCI, natáčený tamtéž). Pokud mám něco na dobrých hororech rád, pak je to jejich schopnost dosazovat důvěrně známé věci do jiného kontextu, a vytvářet tím v člověku pocit strachu - nikdy bych třeba nevěřil, že se můžu bát toho, když proti mně pomalu jde v ústrety nahatá ženská. A voilà, vážně to funguje :-) (A což teprve nahatý chlap na střeše! Ještě teď mi běhá mráz po zádech, brr). Závěrečná sekvence u bazénu sice trochu stáhne dojem dolů, ale při finálním vyústění je vše zapomenuto - tenhle film se prostě povedl. (Nejen) fandům hororů vřele doporučuji. UPDATE: 16. 01. 2017 - Na druhé zhlédnutí mě to sice už tak nebavilo, ale i tak jsem si to celkem užil. A hlavou se mi honily různé otázky - mrzí mě, že ve filmu není například řečeno, kde se "prokletí" vzalo (kdo byl tím zcela prvním) a zda se ho lze zbavit pouze "dobrovolným" sexem, nebo i znásilněním. Každopádně soundtrack je prostě velká libovka a už kvůli němu bych tenhle film vzal kdykoli na milost. (07.04.2015)

To nám křesťanská fundamentalistická pravice v USA zase jednou rozumovala, jak by zasadila smrtící úder hříchu, a přišla na to, že při oslovování mladé generace by měla víc využívat moderních metod. A tak zaplatila Davida Mitchella a ten sesmolil scénář, kterak může první sexuální zkušenost vyvolat nejhorší démony a zahubit ty, co si chtěli zašpásovat a zhřešit. Chytré to není určitě a působivé aspoň pro mě taky ne. Na poli žánru existují nepoměrně lepší kousky, tak proč s tímhle ztrácet čas. Celkový dojem: 25 %. (23.04.2017)

Nejzajímavější na Neutečeš je ústřední monstrum, které vlastně není až tak děsivé. Znepokojivé ale na něm je, že je to "padouch", před kterým nelze utéct - můžete utíkat, ale ono vás to pořád pronásleduje. Což je něco, z čeho můžete mít husí kůži. Film také nabízí zajímavý pohled na sex. Za prvé - prokletí/monstrum se předává souloží stejně jako sexuálně přenosné nemoci. Za druhé - sex tu není ukázaný jako něco pozitivního, ale jako přestředek k dosažení něčeho (zbavení se monstra). Za třetí - ani jedna ze sexuální scén není sexy, vlastně jsou spíš depresivní. Neutečeš vás zkrátka na prostor se zamyslet. Chce varovat před nezávazným sexem? Jedná se o komentář o tom, že pro všechny z nás si pomalu, ale jistě jde smrt? To je na vás. Já osobně mám problém v tom, že postavy tu nejsou moc sympatické ani zajímavé. A o monstru se vlastně nic nedozvíme, což pro mě oslabuje základní vyznění filmu. 60 % (18.05.2015)

Po dlhšej dobe, konečne horor so slušnou atmosférou a zaujímavou pointou. Priznám sa, takú pohlavnú nákazu by som teda nechcel chytiť. To najdôležitejšie na čom sa tu stavia je vynikajúca práca s kamerou, navodenie pocitu prenasledovania bolo miestami hodne zimomravé. Nemôžem zabudnúť ani na časté, nepríjemné zábery, keď sa hlavné postavy bavia, vedú dialóg, a len tak mimochodom sa za ich chrbtami a v zornom poli diváka začne pomaly približovať matná postava, ktorá sa pomaly zväčšuje a zväčšuje.... tá neúprosnosť hoci pomalého, ale nezvratného prenasledovania bola dokonalá a veľkou mierou tak prispela k celkovej výbornej hororovej dusnote. Veľká spokojnosť, niečo také mám na hororoch veľmi rád. 75/100 (22.05.2015)

Ne, neutečeš. Úvodní půlhodina je snad tím nejlepším, co se za posledních deset let na hororovém poli urodilo (a že se toho rodí požehnaně) - zbytek už je poněkud slabší, nicméně pořád TO tam bylo. Především úžasně bezvýchodný pocit, neboť kletby se dá zbavit jediným způsobem (a fakt moc doufám, že nepřijdou okázale debilní pokračování, jež z mytologie udělají tradičně nesmyslný maglajz) a ten rozhodně není žádným způsobem definitivní. Velkým tahákem je kamera, jejíž pátravě pomalé pohyby jsou přímo úměrné zvolenému tématu a pak také hudba, dokonale umocňující jinak minimalistické strašení (viz úvodní scéna, případně školní "honička"). (11.05.2015)