Pod zemí

To je muffin pejska a kočičky, kámen mudrců, dcerka Henryho Jonese Juniora, Nicolas Flamel, halušky v podzemí a tak dále nenadále. Bolí mě oči, nenávidím hand made kameru (až na pár výjimek). Bobtnající mnich super. Kamenožrouti úsměšní. Jinak tomu chyběl jen Voldemort a bylo by to super. Velmi nefungující film, nevěrohodné herecké příkony (a ka "tvař se, jako bys dostala výsledek těhotenského testu"), atmos-féra takto vytvářená pro mě není ničím zajímavá. (13.01.2021)

Pokud je Pod zemí remake Katakomb, tak o třídu lepší. Srovnávat se tyto dva horory dají jen těžko a to už kvůli kameře. Pod zemí je found footage a to přesně v tomto případě bylo to pravé ořechové. Pomohlo to atmosféře a hlavně dost dobře zvládnutým lekačkám. Nejvíce ze všeho jsem byl unesený z hudby, která všemu dávala daleko lepší nádech a to hlavně v závěrečné půlhodině. Těch záporů nenajdu tolik, abych mohl s hodnocením jít níže, z kina si odnáším velmi příjemný zážitek .. 7/10 = 79% (23.09.2014)

Dlouho to vypadá, že pokládat As Above, So Below za horor, je stejný omyl, jako myslet si o Posledním tangu v Paříži, že pojednává o náhlém nedostatku míčů v klubu PSG. Pak však přijdou střelhbité dedukce Bertičky Langdónové, několik atmosférických záblesků, po kterých budete pár dní posílat do sklepa pro brambory manželku či neodbytný pocit, že místo kostí vidíte podzemní uložiště scénáristických berlí a rázem se zase ocitáte na světle pouličních lamp (aniž by jste se dozvěděli, jestli je Scarlett stejná dole jako nahoře). Jen doufám, že když vylezli v Sydney, tak si zašli do opery.. (12.09.2014)

Od Ericka Dowdleho jsem dosud viděl pouze snímek Ďábel, který v rámci žánrové produkce relativně fungoval, vyznačoval se obstojnou atmosférou a zápletkou, která neurazí. Následný kousek Pod zemí představuje po všech stránkách nedůstojný pád kvality někam do suterénu. Nerad používám silně emocionálně zabarvené výkřiky nespokojenosti, tady ale ztráta času opravdu bolí a svádí ke šťavnaté nadávce. Celé to připomíná výtvor party nadšenců, kteří bez jakýchkoliv zkušeností a zázemí natočí video pro (své) pobavení. V jednom dni jsem viděl Děsivé dědictví od talentovaného Ariho Astera, které Dowdleův výtvor překonává rozdílem několika tříd a tuhle chaotickou, mizerně sestříhanou zoufalost. Na databázi mají téměř shodné hodnocení... Nu což, nemusím chápat všechno... Celkový dojem: nula od nuly pojde. (21.06.2024)

Je třeba zvolit úhel pohledu, kterým budeme na peklo nahlížet a pochopitelně i zohlednit pevnost svého svěrače. Kupříkladu taková Dorota Máchalová by jistě raději pětkrát strhla Heřmánkovi váhu, než aby zažila pět minut v pařížském podzemí, opačně by se cítil hrdina pekla kulhánkovského, ten by tuto kanálovou exkurzi bral jako romantický výlet s partou kámošů, kdy má občas někdo smůlu. Já, jakožto znalec obou zmíněných pekel a bonusově též pekla werichovského, kdy Čupera, tedy převtělený svatý Pytlík, bojuje s démonem alkáčem, musím konstatovat, že peklo je zkrátka věc neuchopitelná a pro každého má diametrálně jiný význam, což je v pořádku, je třeba se něčeho bát. No, a já se bál, vskutku. Vlastně hned na začátku, kdy se parta vnořila do katakomb oblečena jak na motejly a s jednou čutorou, ale s třemi kilometry lana, po kterém se dostanete bez přírazu ze sto metrové studny rychleji, než výtahem do druhýho patra v paneláku v Novodvorské č.p.15. Co už... První půlhoďku jsem naprosto vážně myslel, že já vocas stáhnul jinej film. Horor? No, ani omylem. A když se konečníkově začalo dít to, proč se hrdinovi jako jsem já dostává záhadně prostěradlo do prdele, tak se už blížilo kvapem trošku nalblé finále, které to, chcát nechcát, malinko posralo. Ale co, při záplavě ultratupých krváčků to vůbec nebylo špatný, už vzhledem k tomu, že za tak evidentně nízký rozpočet by takovému Bredu Pičovi v cateringu nenamazali ani kedr s máslem. (15.12.2014)