Král Artuš: Legenda o meči

Velká škoda. Na jedné straně nejdospělejší a nejosobitější fantasy od Pána prstenů, na té druhé mix příliš mnoha protichůdných stylů. Je fajn, že KONEČNĚ někdo dokázal natočit fantasy, kde kamera nekrouží nad horou, pod které jdou hlavní hrdinové. Ale zatímco zrychlující střihy ve stylu Šíleného Maxe fungují fantasticky a to samé platí o dějových zkratkách, jakmile nastoupí digitální bordel, je to podobně únavné jako poslední Snyderovky. Nemluvě o té lehce zvláštní stylizaci postav, kdy všichni tak nějak do tématu zapadají, jen hlavní hrdina má šatník od předního návrháře. Přesto je mi líto, že to až tak prolítlo v kinech. Film nenudí, má atmosféru, přesný casting a téma náběh na to vyrůst do velkých výšin. Bohužel, toho už se nikdy nedočkáme. 70% (09.07.2017)

Král Hovnuš : Legenda o kýči. No jo je to hrozná sračka po který by Gej Ritchie měl hlavně sbalit sám sebe a vypadnout a netočit už podobný vylízanosti. Naštěstí aspoň na rozdíl od fast and fekálního shitu byli celosvětový diváci potažmo klauni při smyslech a udělali z tohohle špatnýho vtipu zaslouženej komerční propadák.20% (26.05.2017)

Nový král Artuš má možná nějaké to charizma, drajv, ale styl a noblesu absolutně žádnou. O tomhle příběhu si budete chtít povídat s kumpány v nějaké zaplivané "pub" na okraji Londýna, to je asi tak maximum, jak moc charakterní ten film je. Změť rockových vypalovaček, zmatečných střihů, nudných PG13 digiakčních scén a pronuděných 130 minut je na světě. Ritchie je sice opět svůj, s osobitým a velmi odvážným filmařským rukopisem, avšak tahle legenda nepotřebuje být natočena jinak, ale dobře. (12.05.2017)

Tohle je prostě jasný DUO! Dravý, Ultimátní a Osobitý projekt režiséra Ritchieho. Má to švih Phila Mickelsona a kadenci dolního stupně Krimmelských vodopádů! Skoro všechno upaluje svižně, hbitě jako ještěrka po kamenné zídce, absolutně top je dynamická konverzační scéna, kdy Artuš polopatě popisuje průběh svého dne. Od začátku. Úplného začátku. Hradby bourají "megamamuti", hodovní sál penetruje "megahad", skoro by tu studio Asylum mohlo natočit sedmatřicátý díl svých Mega vs Mega. Hunnam má šťávu, Law spíše vláhu, soundtrack se blyští několika zlatými kusy. Skvělých 80%, finanční neúspěch je velká škoda, jen houšť a víc takových kousků! 175 miliónů dolarů(rozpočet)/148 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (01.12.2017)

Patřičně fyzický zážitek se všemi Ritchieho trademarky. Nechybí divoké konverzačky s nestíhatelnou kadencí, nechybí Londýn, nechybí kamarád Beckham. Do samého konce jsem se ale nemohl rozhodnout, jestli takovým sympatickým divočinám trochu neškodí fakt, že jsou nasoukané na klasický příběh, který tradiční body potkává občas velmi ledabyle, občas odvážně a nápaditě, ale občas právě nevyhnutelně klasicky. Nejrazantněji se to děje při přímém porovnání Artuše, který si v Hunnamově sebejistém podání nechává rozbít ústa, nejde pro drzé slovo daleko a relativně často na svůj úděl remcá, a Vortigerna, archetypálního fantasy zlosyna s touhou po moci. Přesto mám z Legendy velkou radost, protože moji oblíbenou látku zpracovává po svém a s rytířskou ctí se dobírá konci, ze kterého by se v nějakém alternativním vesmíru pokračovalo vstříc excelentní sáze. Nám zůstane alespoň poctivý a statečný záblesk. (30.07.2017)