Princezna a písař

Kdyby to víc šláplo do pedálů a zapracovalo se víc na příběhu a na odstranění některých nelogičností, šel bych rád s hodnocením výš. Parkur se mi líbil, hlášky byly vynikající, atmosféra vymazlená a pohodová, dobrá kamera i lokace. Problém nastává u některých herců, přece jen Bartoška to nějak neuhrál a nedokázal ve správné chvíli říct svou větu tak, aby "zazněla", a ani herecky se příliš neprojevil. Princezna je vyšší než Ruml, přitom její - s prominutím - poněkud kobylí obličej mi sem nějak nesedí - to už ta druhá komorná vypadala víc k světu. Na druhou stranu Ruml nebo Hána hrají velmi přesvědčivě a lehce. Dvořák má žel jen takové nijaké cameo a Nárožný hraje žel svou škatulku včetně kocoura. V pohádce je několik citací z jiných pohádek (Pyšná princezna, Princ z Persie, Honza málem králem, preceptor ze Tří oříšků a jiné), ale moc se mi to nelíbilo. SPOILERY A tedy mi taky vadilo, že není vysvětleno, proč dvacet let žije tatínek v nedalekém lese a nejde domů za ženou a synem, kde se dvacet let toulali vrazi královny, proč to s králem a princeznou víc nehnulo, když objevili vraha, proč si král myslí, že zvládne dva chlapy, a samozřejmě mi vadilo deux ex machina v podobě záchrany z močálu. Fakt škoda, protože stačilo jen trošku na scénáři a některých scénách zapracovat, a mohlo to být vážně dost dobré. Takhle je to jen dobré. (26.12.2014)

K této štědrovečerní pohádce od Karla Janáka jsem přistupoval sakra s odstupem a stoprocentní nedůvěrou, ale nakonec jsem byl vcelku mile překpaven. Zejména byly skvěle vybrány lokality, hlavně v přírodě a i na neokoukané tváře se dalo dívat s určitou sympatií. Líbila se mě princezna Amálka (Monika Timková) i Janek (Matouš Ruml), kteří se dobře doplňovali. Horší byl Petr Nárožný jako rádce, nebo vychovatel. Hudba občas taky dobře vyplňovala určité scény, no nakonec bych řekl, že po delší době se štědrovečerní pohádka vcelku vyvedla. (28.12.2014)

Když máte nulová očekávání, nemůžete být zklamáni. Takže jsem bez duševní újmy přežila tuhle nepohádku, kde místo nadpřirozených bytostí figurují trapné paruky, logika příběhu klopýtá a místo atmosféry se film frikulínsky podbízí akrobatickými kousky hlavního minihrdiny. Stravitelné...a při pohledu na zoufalou, uvřeštěnou pohádkovou tvorbu 21. století bych řekla i docela obstojné. Hlavně se v tom nepitvoří Blanarovičová s Liškou, už za tento fakt přidávám hvězdičku do mírného nadprůměru. (26.12.2018)

První vstup do nových pohádek se České televizi podařil tak nějak na půl. Tahle pohádka by nebyla vůbec špatná, kdyby místy nebyla hrozně rádoby kůl. Nejhorší snad byly ty střihy, kdy Matouš Ruml v pohádce poskakoval jak Jackie Chan v jeho nejakčnější komedii. Každopádně když tyhle momenty, které se snažily tuhle pohádku ozvláštnit, budu ignorovat, musím říct, že právě Matouš Ruml byl v pohádce super. Stejně tak Bartoška, Kramár nebo klasik Nárožný. Škoda jen, že Janák to s tím, že půjde s dobou, trošku přehnal. (28.12.2014)

Pohádkové kostky jsou vrženy ostříleným Karlem Janákem. Byl to hod jednoduchý a přímočarý. Probíhal dynamicky, akčně a ve výpravném stylu. Trojice, sestávající z režiséra pro mládež Janáka, scenáristy pro mládež Merknera a sitcomové ikony mladých diváků herce Matouše Rumla, se společně sešla premiérově u televizní pohádky. Její devízou nejsou statické dialogy a scény, ale dynamicky ubíhající příběh s dobrodružným nádechem i zápletkou a s rozmáchlou výpravností, okázalými kostýmy a kvalitním kamerovým snímáním. Máme zde sympatickou dvojku, písaře Džanka (Matouš Ruml) a tmavovlasou princeznu Análku (Monika Timková), kteří jsou spolu na útěku. Džanek neuhlídal jemu svěřenou truhlici plnou drahého kamení, skončil za to v žaláři, princezna má být provdána za panovačného ničemu (Maroš Kramár), který na zámek přišel s inkriminovanou truhlicí v doprovodu dvou svých kompliců, s nimiž strojí na veselé království proradnou boudu. Jednoduchou a přehledně natočenou storku táhne Maroš Kramár, a to i za cenu osvěžujícího přehrávání. Jeho ničema je v jádru zlý až do morku kostí. Proti němu stojí v království velmi oblíbený Džanek, který to umí mistrně s mečem více než s pérem (to není dvojsmysl). Po honičce (to rovněž není dvojsmysl) v království a v lesích se ti dva utkají v závěrečném zúčtování na kordy. Vítěz bere princeznin anál (to je dvojsmysl). V televizní produkci v podstatě ještě nevznikla (nebo já si to nepamatuji) pohádka založená na přímočaré akční story. Ojedinělá záležitost baví hlavně v počáteční a střední fázi, postupně už děj upadl do stereotypu nepříliš rozvíjeného vedení lineární story. V závěru se nepřihodí žádné překvapení, příběh spěje ke svému očekávanému a poměrně fádnímu vyústění. Janák i tak dokázal, že k ohranému žánru pohádek lze aplikovat novátorský přístup. Někdo může vyčíst Rumlovi jeho slabší charisma na dobrodružného hrdinu s "mušketýrskou" image, písaře ani trochu nepřipomínal, podal však mnohem lepší herecký výkon než v podivně hybridní komedii "10 pravidel jak sbalit holku", na níž rovněž spolupracoval s Janákem, ale nepodezřívám je z lásky k mužům. Jiní se můžou ohradit proti málo známé Monice Timkové, která byla na princeznu málo "princeznovsky" něžná. Větší zájem vzbudí její dvorní dámy - Eliška Jansová (známá z letní reklamy, kdy se spustila na laně ze skály a neodolatelně pronesla slovo "Limča") a Marie Doležalová, která tentokrát podala sympaticky střídmý výkon. V neposlední řadě může panovat názor, že Janák se na pohádky nehodí, ostatně tohle ani pohádkově nevyhlíží. Žádná kouzla, nadpřirozené síly, nebýt zmínky o království, králi a princezně, dívali bychom se na regulérní historickou frašku. Možná, že pohádkám, jak jsme je dříve znali, zvoní zvonec. Jejich modernizace si žádá své. 60% (10.09.2015)