Učitelka

Poznal som (tiež na základke) takú učiteľku. Všetci sa jej báli a to nielen žiaci, ale aj učitelia. O X desaťročí neskôr dokázala, že karma neexistuje, keď namiesto toho, aby bola vzatá na zodpovednosť za svoje šikanujúce činy, jej na danej škole udelili vysokopostavené, renomované miesto. Takže pre mňa tento film nebol dráma, ale horor. Trochu ako 12 rozhnevaných mužov: jeden zásadný konflikt, jedna miestnosť a skupina dospelých. Všetci majú rovnaký názor a nechce sa im ho riešiť. Chcú si vypiť kávu a ísť domov. Postupne sú ale vyprovokovaní (jednotlivcom) k zaujímavej debate, ktorá tne čoraz bolestivejšie do živého a vinou ktorej na špinavú hladinu postupne vyplávajú odporné tajomstvá. Paradoxne, akonáhle Učiteľka začne byť „filmovejšia“ (flashbacky), tak síce scenár začne dávať väčšiu logiku (pochopíte motivácii postáv, u ktorých ste predtým mali hokej), ale scény z triedy boli predsa len pôsobivejšie. Mauréry dokonale stelesnila príšernú osobu, ktorá úspešne pláva naprieč režimami a v každom je úspešná. Bolo mi z tohto filmu smutno a zle a vôbec som ho nechcel pozerať, pretože viem, že podobným sviniam sa vždy darí. (02.03.2017)

Definitivně vyléčen ze zdejších spoileroidních obsahů, jenž vám jsou krom úvodu, zápletky, peripetie, rozuzlení a závěru schopny vyzradit i zabarvení stolice jednoho z komparzistů, který byl produkcí stejně vystřižen, si u většiny filmů nezjišťuji nic předem a kolikrát jsem natolik důsledný, že nepostřehnu ani žánr. To se pak jeden nestačí ani divit, co si to vlastně pustil. Od slovenského filmu s názvem Učitelka jsem očekával nějakou podprůměrnou stupidní komedii a ono se z toho vyklubalo celkem zkurvený drámo! Po zhlednutí mám chuť paní učitelce nachcat do úst, ale to se dalo čekat. Jak se někde děje bezpráví, to já bych hned bral kuši a po Hoodovsku prostřeloval aorty a chcal lidem do huby. Paní učitelka na to šla sofistikovaně a svoje zneužívání nebohých rodičů maskovala za laskavosti. A dělala to dobře. Když za vámi přijde sousedka, jestli nemáte trochu rýže, taky jí řeknete spíš „ano, Haničko, a chceš hnědou, naklíčenou, wehani, indiánskou nebo jasmínovou?“ namísto výstižnějšího „běž do piče, mrdko, a přestaň mi kurva parkovat na trávníku“. Lidé mají totiž nevysvětlitelné tendence k bezplatnému prokazování služeb, tu švestičky ze zahrádky, tu paštička, jitrničky, tlačenečka, tam zase nějaké nenošené armani svetříky a než se nadějí, stanou se loutkou své úchylky být za dobráka. Já bych na takovou manipulaci neměl žaludek, mně bývá docela trapně už teď, když mi jedna slabomyslná kráva od nás z baráku za lehce erotické esemesky nakupuje a platí nájem. (24.01.2017)

Sdružení rodičů a přátel šedi.. Manipulovat s někým je svinstvo. Manipulovat s někým prostřednictvím jeho dětí je hnusné svinstvo. Manipulovat s někým prostřednictvím jeho dětí a být při tom pod ochranou té správné politické angažovanosti je hnusné svinstvo na druhou. Chápu kritiku divadelních manýrů i už trochu vyčpělého tragikomického hávu, ale nerozumím některým výkřikům o další antikomunistické Hřebejkově agitce. Jestli před strachem ohnout hřbet, nebo se mu postavit, je téma velmi univerzální a kdyby někteří zrovna nevolali do Moskvy pro instrukce, možná by to při poslední scéně i pochopili.. Pokud by chtěl někdo u nás z nějakého důvodu natočit remake Death Wish, neměl by přehlédnout, že Martin Havelka je český Charles Bronson.. (05.01.2017)

Moje první setkání s panem Hřebejkem a s panem Jarchovským a hned, velice pozitivně a to je myslím dobře, ono mně to pak nakopne na další jejich počiny. A já osobně, vítám každý film na téma škola, šikana a komunismus, tyhle tři věci sou ve filmovém žánru, tak trochu zastrčeny. A to, že se všechny, tyhle témata sešli v jednom filmu, to byla pro mně pozvánka, která se neodmítá. Mária Drazdechová byla ale řádná svině, její manipulace, ovlivňování a zastrašování dětí a rodičů, bylo ve filmu vyloženě hmatatelné a výborně ukázáno. Možná mohli tvůrci, o trošičku i přitvrdit, ale jasně nechtěli z toho udělat nějakou kovbojku, navíc to bylo ze školního prostředí. Za velkou pochvalu a pozornost stojí, to jak se příběh vypráví, tenhle styl vyprávění se takhle často nevidí, ale mně líbil a byl pro mně zajímavým. Je dobře že to pro ty tři rodiny/děti dopadlo, tak jak dopadlo, těm sem to přál a co se týče konce, no někdy se zákeřná svině nepoučí a stále zůstane zákeřnou sviní. (22.12.2016)

Slušné totalitní drama s lehce cynickým tónem a mrazivým poselstvím “pořád jsou mezi námi”. Zuzana Mauréry exceluje a ze zbylého obsazení nejvíce září pan zápasník coby “hrdina lidu”. Film je slušně napsanej, Hřebejk obratně režíruje jemné, vesměs negativní povahové třenice mezi protagonisty. Inscenovaností ale působí trochu “televizně” a netne do rán minulosti zas až takovou sílou. Vedle jiných bezcharakterních svinstev, kterých byla daná doba svědkem, je tento příběh spíše banalita. (16.10.2020)