Učitelka

Au. Beznadějnej, krutej, děsivej příběh. Hřebejk ho svou režií dostává přímo až k nám, ničí nás situací i myšlenkami, co dělat, jak to vše změnit, co s tím. Divák trpí s hlavními hrdiny a fascinovaně zírá, co jsou lidi pro falešný klid schopni udělat. Baví mě to a Hřebejk mě po dlouhé době mile překvapil. Respekt k hlavní herečce za skvěle zvládnutou roli a nebýt toho typického titulku, kdy se teda zase kdo a jak setkal, dala bych možná hvězdiček pět. (25.01.2017)

Měl jsem obavy, přiznávám. Mým ,,proti'' bylo nasazení slovenských (převážně) herců od nichž jsem díky své neznalosti nevěděl co čekat.... Tak často jsem hořekoval, že Hřebejk rád obsazuje stále ty své oblíbence a najednou, když to změnil, bylo mi to trochu proti srsti. Jenže to byl můj zcela zbytečný strach. Učitelka tak trochu jede v duchu s komediálními Pelíšky , přičemž Pelíšky končí okupací 68 a úča je již drsnější období normalizace pod taktovkou Gusty Husáků. Učitelka hned od počátku člověka chytne a to i když zprvu děj lehce poskakuje tu vpřed tu vzad. Nakonec z toho celého ale vlastně vznikne drama. Drama o statečnosti jednotlivců, netečnosti stáda, drama z doby, kdy každý raději lecos udělal proti svému svědomí aby měl klid. Aby jeho dítě mělo klid. Vždyť to tak dělá každý. A to že udělám ústupek, to není, že jsem prohrál, nebo že se před někým hrbím. Vždyť já jim to vlastně takhle natírám, vyjebávám s nimi vlastně a oni si myslí, že jim jdu na ruku... Málokdo si však uvědomoval, že tímhle zaprodává svoji duši, duši a morálku. A že to děti vidí. Ty škody jsou patrny dodnes a bude trvat ještě hodně let a hodně rodičů se bude muset hodně snažit, aby tento národ zase začal být morálním a slušným. Zuzanu Mauréry jsem asi doposud neměl tu čest nikde vidět, ale to co předvedla tady - klobouk dolů! Saxána jak vyšitá. Na první pohled milá, k dětem hodná, na pohled druhý vypočítavá bestie, která uměla zle kousat a která dobře věděla co a jak se má. Výborný byl i Havelka, který nemá moc štěstí na slušné filmové role. Stejně tak Malý. Tradičně byl bezva i Kassai. Na tomhle filmu obdivuji to, že Hřebejk prakticky v rámci jedné večerní schůzky SRPŠ skvěle natočil devalvaci lidských vztahů a slušnosti a i když se o období nesvobody slovně jen otře, přesto je to hnusné plesnivé dusno těch časů z filmu cítit na sto honů! Výborné! Za 4 buchty bez debat! * * * * (13.12.2016)

Tak tomuhle říkám úderný scénář!! Dvojice Hřebejk/Jarchovský mě nezklamali. Spadla mi čelist, jakou krásnou mrchu si střihla sympatická Zuzana Mauréry! V poslední době jsem viděla filmy o šikaně většinou z chladného severu, kde je tak trochu podezírám z citového vydírání. Zatímco ty severské školní a vztahové filmy působí vykonstruovaně, tady jsem to baštila i s navijákem. Někdy si říkám, jestli má cenu vracet se do minulosti. Proč nevzít nějaké současné téma? Učitelka mi dala odpověď. Exkurze do minulosti je potřebná, pokud je s přesahem. Hodně rychle zapomínáme ... (19.12.2016)

Ty vole, na základní škole, mám průsery a koule a s naší účou problém. Je to golem a má knír. Z týhle úči palice mi hučí, prej hejbnul jsem jí žlučí a proto, za to ručim, mě teď mučí pořád víc. Mě snad šlehne, ta se odsud nehne, ať zem se po ní slehne. Děsná nuda, zákazy a pruda a za katedrou zrůda. Základní škola ti dává mnohem víc, než bys tušil, na mou duši teď už víš, když ráno vstáváš, že prostě máš v tomhle stádu držet řadu, zmizet v zadu akorát. Jo chlape, to se těžko chápe je svatá jako papež a na jazyk si šlape s říďou chrápe, prostě hnůj. Každej cítí, jak je to tu v řiti, když venku slunce svítí, tak pod krkem jí chytit, je to k blití, vždyť to znáš. Základní instinkt ti říká, že škola nás stejně dennodenně ničí, teď už víš, co se tě týká, že prostě máš v tomhle stádu držet řadu, zůstat vzadu a nic víc. Je to k blití, vždyť to znáš. ** (03.02.2021)

Ano, výsledku ubližuje přílišný příklon k jedné straně, přílišná doslovnost, přílišná morální modelovost a zjednodušení některých kaněk let minulých, ale jinak jsem se bavil náramně. Ač jde o smutnou vzpomínku na nesvobodná osmdesátá léta, osvědčený tandem Jarchovský-Hřebejk znovu vsadil na pitvání mezilidských vztahů, které nejsou triviální a pohybují se mezi dramatickým i komickým vyzněním. Vše začíná na schůzce svolané ředitelkou jedné bratislavské základní školy. Má na ní padnout třídní učitelka, která si za prospěch dětí vynucuje u rodičů vždy nějakou tu službičku. Jen jedna rodinka (ač měla snahu) se nepodvolila a skončilo to pokusem o sebevraždu jinak nadané dcery. Retrospektivami se dostáváme do téže třídy, jen s dětskými aktéry, kterak čelí formování světa pohodlí ze strany velmi „dobře hrající“ manipulátorky. Dvojice autorů se zabývá jednotlivcem (rodinou), který nechce mlčet, ale na pořádný křik mu chybí podpora nečinného okolí. Za to, že je Učitelka tak působivá, může děkovat hercům. Potěší zoufalý otec Csongor Kassai, který buchty pro učitelčinu sestru do Moskvy prostě nedoručí, nebo Martin Havelka, který jednou bránil manželku před oplzlostmi „špatného“ člověka a už navždy bude mít nálepku delikventa, hlavní chválu si ale zaslouží Zuzana Mauréry, která představuje osamělou ženu a bravurní manipulátorku sofistikovaně terorizující okolí ve velmi celistvě pojaté postavě. Slovenština? Nevadila, pro mě příjemná změna. Funkční drama o několika interiérech. Všelijaká morální dilemata řešíme i dnes, v tomhle retru jsem se tak alespoň já cítil moc dobře. (07.12.2016)