Učitelka

70% Zaujímavo odrozprávaný príbeh. 12 ROZHNEVANÝCH MUŽOV na ZRPŠ... Ide tu hlavne o scenár, ale film v závere zaujímavo pracuje s akousi esenciou humoru, napriek tomu, že ide skôr o mrazivý film. Film, ktorý imho vôbec nie je o komunizme či o minulosti, je o ľuďoch a o ich pokrytectve, zbabelosti a pretvárke... (28.03.2017)

Ako povedal Anakin Skywalker v Star Wars III - "If you're not with me, then you're my enemy...". Rovnakým mottom sa riadila skvelo zahraná, no rovnako zákerná učiteľka Drazdechová, ala Zuzana Mauréry, ktorá si z dôvodu konexií na komunistickú stranu robila zo školy a hlavne triedy, v ktorej učila, totálny cirkus, spadajúci ale pod jej tvrdú, diktátorskú ruku. Našťastie sa však našlo zopár jedincov, ktorí sa tomuto totalitnému režimu vzopreli. Dobre sa na to pozerá, no s ťažkým srdcom sa od toho odchádza. Takýmto "ľuďom" hovoril ešte na gymnáziu môj dejepisár "ho*ná v ľudskej koži". Daný typ "človeka" vždy dokázal prevliecť kabáty na záchranu svojej individuality, ale na úkor vlastného charakteru. V politike nájdeme podobných "ľudí" veľa a bohužiaľ nielen v nej. Na česko-slovenskú produkciu naozaj slušná filmarina. (11.03.2017)

"Nemal by si tak hovoriť o svojej učiteľke. Možno, vo vnútri je to dobrý človek..." Konečne prišiel česko-slovenský film, ktorý je nielen pozerateľný, ale má i myšlienku a divák môže premýšľať ako by reagoval on. Myslím, že česko-slovenská spolupráca vyšla na výbornú. Pre Čechov pravdepodobne málo známa Z. Mauréry zahrala výborne, hneď po nej ma zaujal civilný a uveriteľný Havelka vo výbornej roli. Ten mi strašne pripomína herca M. Krobota. Vadila mi debata medzi rodičmi na ZRPŠ, ktorá nebola veľmi presvedčivá, jednoducho mala rezervy. Príliš uhladená (veď sme v škole!), intelektuálna, nebyť postavy Havelku, Malého a taxikára tak mi príde, že sú tam všetci právnici. Prijal by som hovorové, bežné, jednoducho reálne dialógy zo života. Deti použili slová-"Kretén" a "trtkať"?? Keďže som tú dobu zažil presne v ich veku, tak viem s určitosťou povedať, že takéto slová nikto a tým myslím NIKTO nepoužíval. To sú len drobnosti, ktoré mi trhali uši. Scéna pokusu o samovraždu mala byť minimálne emočným vrcholom filmu,ale nestalo sa. Práve na ňu mali dať tvorcovia dôraz, herecky a emočne pritlačiť, aby to s divákom zamávalo a vedeli sa lepšie vcítiť do role rodičov. Stačilo málo a mohlo ísť o náš najlepší film za dlhé roky, ale i tak veľká pochvala. Film 80%. Mauréry a Havelka 100%. (26.12.2016)

Nebudu tajit, že s pány Hřebejkem a Jarchovským mám podobné názory na život, jak by taky ne, když mám jejich práce rád a oni jsou velmi angažovaní. Je jasné, že v tomhle filmu chtěli zobrazit různé charaktery pod tlakem jakékoliv společnosti a poslední záběr dokazuje, že jim zdaleka jen o socialismus nešlo. Jde o to, jak se jim to povedlo, uznávám analýzy a úvahy (Kamil Fila, samozřejmě), Alena Prokopová na svém webu (i přes průměrné hodnocení) uvádí do souvislostí fakt, proč jsou názory na autorské duo tak příkré a vy se něco dozvíte. Co neberu jsou z velké části nenávistné reakce, které berou nit po niti z příběhu tohoto snímku a argumentují věcmi, na kterých tady ne tak úplně záleží. Tvůrci někoho pomlouvají? Protože ve filmu nebyl zobrazen takzvaný "hodný" učitel, v reálu neexistovali? Čekám, kdy pojem "antikimunismus" bude stigma - pro mě tento postoj třeba znamená, že není tak úplně běžné, jako tento rok, posadit do českých lesů sochu pohraničníka a nedívat se na to i historickým pohledem. Snímek u mě osciloval mezi 70% a 90%, výsledné hodnocení je kompromis, další zhlédnutí je i díky všem těm názorům nutnost. (19.09.2016)

Ano, výsledku ubližuje přílišný příklon k jedné straně, přílišná doslovnost, přílišná morální modelovost a zjednodušení některých kaněk let minulých, ale jinak jsem se bavil náramně. Ač jde o smutnou vzpomínku na nesvobodná osmdesátá léta, osvědčený tandem Jarchovský-Hřebejk znovu vsadil na pitvání mezilidských vztahů, které nejsou triviální a pohybují se mezi dramatickým i komickým vyzněním. Vše začíná na schůzce svolané ředitelkou jedné bratislavské základní školy. Má na ní padnout třídní učitelka, která si za prospěch dětí vynucuje u rodičů vždy nějakou tu službičku. Jen jedna rodinka (ač měla snahu) se nepodvolila a skončilo to pokusem o sebevraždu jinak nadané dcery. Retrospektivami se dostáváme do téže třídy, jen s dětskými aktéry, kterak čelí formování světa pohodlí ze strany velmi „dobře hrající“ manipulátorky. Dvojice autorů se zabývá jednotlivcem (rodinou), který nechce mlčet, ale na pořádný křik mu chybí podpora nečinného okolí. Za to, že je Učitelka tak působivá, může děkovat hercům. Potěší zoufalý otec Csongor Kassai, který buchty pro učitelčinu sestru do Moskvy prostě nedoručí, nebo Martin Havelka, který jednou bránil manželku před oplzlostmi „špatného“ člověka a už navždy bude mít nálepku delikventa, hlavní chválu si ale zaslouží Zuzana Mauréry, která představuje osamělou ženu a bravurní manipulátorku sofistikovaně terorizující okolí ve velmi celistvě pojaté postavě. Slovenština? Nevadila, pro mě příjemná změna. Funkční drama o několika interiérech. Všelijaká morální dilemata řešíme i dnes, v tomhle retru jsem se tak alespoň já cítil moc dobře. (07.12.2016)