Jan Žižka

Medieval, Dark, Violent, Brutal CARNAGE!!! Pokud jsi sečtělý, knihami zavalený, nad všemi nadřazený a na kritika si hrající, tak TY! si film rozhodně neužiješ. Všichni ostatní se můžou těšit na pořádnou a nekompromisní středověkou řezničinu, která v tomhle ohledu nemá moc konkurence ani ve světě. Je to jeden z těch filmů, který kritici budou nenávidět a normální lidé milovat. Příběh není nejsilnější stránkou a já jsem rád, že Jákl nenaservíroval historické drama, ale soustředil se na akci, atmosféru, násilí a přírodu. Jde v tom hodně cítit snaha se zavděčit Hollywoodu a zcela to chápu a plně respektuji. ( Kdyby takových filmů v ČR vycházelo ročně 20, tak bych pochopil místní hořkost, ale první film svého druhu vzniklý u nás, za který se konečně nemusíme ve světě stydět, si rozhodně nezaslouží takovou špínu, která je na Žižku seslána). Já osobně potkat pana Jákla na ulici, tak mu potřesu rukou a řeknu, že je neskutečný frajer, za to, co dokázal a silně si jej vážím. Velmi oceňuji, že Jákl vybral nejatraktivnější scénerie v našem kraji, aby mohl ukázat celému světu, jak moc je naše příroda krásná. ( Adrpašské skály, Lom Velká Amerika, České Švýcarsko, Praha a spousta našich hradů)- hluboké dubové lesy a jezera. Milovník přírody se slastí bude na sedačce kroutit. Povedl se i cásting, kde Ben Foster jakožto Žižka je sympaťák a leadra jsem mu v pohodě věřil, ale Roland Møller tu však vítězí. Já osobně si stojím za názorem, že skvělý záporák je důležitější než hlavní hrdina a v tomhle případě si Jákl nemohl vybrat nikoho lepšího než Møllera. Ten chlap se narodil pro role villainů ( nedivil bych se kdyby byl Hajzl i v reálném životě, protože má na to i xicht) jeho předešlé filmy R, Severozápad, Motýlek, V písku: Příslib svobody, jest vzorným důkazem. Každou scénu si tu urval pro sebe, jde z něj respekt, je EVIL a přejete mu smrt. Bavil mě i Matthew Goode, který si zahrál slizkého hada, Sophie Lowe jakožto jediná ženská postava, ale je nádherná, silný ženský charakter, která se stará i o emoce a Michael Caine i na malém prostoru dokáže vykouzlit úsměv na tváři. Čeští herci zde nemají tolik prostoru, dá se říct, že jde spíše o camea. Líbilo se mi, že zde Jana Žížku trefně vystihli jako frajera přes intriky a lsti ( parádní bojová strategie a bojové taktiky tu hezky fungují). Líbila se mi i kamera a atmosféra tamní doby je tu zachycena velmi věrohodně. Je to špinavé, brutální, nekompromisní, syrové a velmi naturalistické ( dojde i na kozy!!). Připomene nedávného Seveřana. Gore je tu na velmi vysoké úrovni. ( Konečně pořádné GORE i v ČR, tomu říkám událost století). Uřízlé hlavy, useknuté končetiny, podřezané hrdla, krev cáká všemi směry a hlavně na mě, takže euforie dosahuje naprostého vyvrcholení. Při scéně se lvem jsem nadšením zařval, to byl takový masakr, že jsem si okamžitě vybavil tygra z Army of the Dead. Klobouk dolů, to byla epická scéna jak prase. Potěšila mě i skvěle gradující a epická bitva při akčních scénách, která tu skvěle pasovala a přidala na napětí. Nakolik je film historicky přesný netuším a vrtat se v tom může jen bezohledná Peacha, já se však bavil výborně. 8.5/10. (11.09.2022) (méně) (více)

„Za časů dávných bohů, hrdinných náčelníků a králů, neklidem zmítaná země zrodila hrdinu. Byl jí Jíška, mocný princezna zocelená v žáru bitev, --  “. Ano tak podobně by mohl začínat tento mnohými očekávaný film po vzoru úvodu devadesátkové Xeny. Ono to totiž bylo Xeně velmi podobné akorát místo rádby starověku tu je rádoby středověk. Což o to, s rozmačkanými lebzami palcáty a s usekanými končetinami si tvůrci dali záležet. O tom žádná. Ale mohli si dát trochu více práce i s tím ostatním. Ty dvě hodiny běhání po lese kolem Křivoklátu  jaksi nenabídly to co divák od filmu Žižka a nebo dejme tomu i Medieval čeká. Já si tu nechci hrát na žádného znalce středověku a husitství byť se historií krapet zabývám a chvilku jsem středověk i profesionálně několik let kopal na archeologických výzkumech a dost mne ta doba zajímala. Samozřejmě Čornejovu knížku mám doma (byť jsem do ní zatím jen zběžně nakoukl) i Husitské kroniky vydavatelství Svoboda, které jsem četl. Proto tak nějak nechápu o čem tenhle volně inspirovaný příběh měl vlastně být. Jasně, válečnické začátky kariéry Žižky. Inovativního vojevůdce, válečníka, tvůrce vozové hradby a pouštění Bruncvíkova lva na Rosenbergovi zbrojnoše (ne nebojte, ten český pornoherec Rosenberg tam nehraje). O tomto jeho období se  moc neví, záznamy mlčí tak co o tom nenatočit romanticko-rádoby historickou ptákovinu plnou halywůdských hvězd srdnatě bojujících nejen s Jíškou, ale bojujících i s českými jmény i názvy. Když jsem poprvé slyšel Zigimund tak jsem normálně vyprsknul smíchy. Jiska nebo Jíška má také svůj rozměr, co by na to asi sám slavný vojevůdce říkal? :-). Já omámen Vávrovým Kingdom Come Deliverance, kde si každý milovník toho samého středověku fakt pošmákne, prostě čekal něco víc. Za ty prachy to prostě mohlo být lepší. Jestli měl na to Jákl nějaké poradce, měli mu vysvětlit, že vesničan ve středověku měl možná mastné vlasy, ale rozhodně nevypadal jako kdyby se vyválel v právě vyvezeném hnoji. Nad některými zbraněmi se snad ani nebudu pozastavovat. Když jste to v té době koupili střelou z kuše do krku, nečouhal vám z tváře z poloviny šíp (jak to známe z Vinetůa) a vy jste neřvali jauvajs - auvajs. Ten šíp vás prostě prolítnul a vzal sebou další dva chlapi co stáli za vámi... Z toho třetího teprve možná čouhal...  Účast velkých hereckých hvězd tak spíše mrzí (M. Caine) a u těch českých zase člověk neví zda tam měli vůbec být. Mamánka Honzu Budaře mám rád, je to renesanční člověk. Výborný hudebník, skladatel, herec... Ale jako vůdce rebelů Žižkova vojska... Eh.. Ne, to fakt ne... :-). To už tam mohl být Kohák nebo Marek Taclík...  Kdo nemá rád výšky, neměl by na film vůbec koukat. Někdo ve štábu prosadil dnes tak moderní natáčení z dronů a tak se část filmu skládá z dlouhých záběrů na špičky statných smrků kdesi kolem lomu Amerika. Mimochodem páni filmaři, máme i jiné krásné lokality, už to proboha pochopte... Docela povedený soundtrack Philipa Kleina, místy až epický by si tak zasloužil něco mnohem lepšího než tohle běhání po lese se sem tam šermířskými souboji skupin historického šermu. Celkově je to pro mne velké zklamání! Myslím si, že pro zahraničního diváka, neznalého historického kontextu bude film dějově naprosto nesrozumitelný. On i český divák kontextu znalý občas kroutí hlavou. Jdu si pustit Outlav King, nebo alespoň Ironclad abych si spravil chuť. Ani bych se nedivil, kdyby za tohle Jákl dostal od ducha žižky palcátem... Dávám za dvě larvy do Jiškova očního ďůlku ! * * (14.12.2022) (méně) (více)

Kdybych měl rozebírat každý aspekt tohoto zpackaného filmu, zejména ten historický, tak je z toho disertační práce na 120 stran. Petr Jákl zcela promarnil potenciál, který měl rozpočet filmu i hvězdní herci (asi jediný pozitivní aspekt filmu) a místo toho servíruje až učebnicové tvůrčí neumětelství. V Janu Žižkovi selhávají úplné základy filmového řemesla. Na klíčové otázky, které by si měli tvůrci pokládat ještě před první klapkou, nenacházím odpovědi. Tak například jaký byl záměr film natočit a proč se zrovna jmenuje Jan Žižka. Děj filmu je totiž zcela fiktivní, špatně napsaný a lacině zpracovaný. Kombinuje (vykrádá) prvky z filmů jako Statečné srdce, Gladiátor, Rambo, Robin Hood či Ivanhoe a prakticky vůbec neutváří historickou postavu Jana Žižky. Nevkládá do něj motivace pro jeho pozdější husitské činy, nerozebírá jeho psychologii. Film mnohem více svou atmosférou (kamerové filtry, věčná mlha, déšť, bahno) a dějem (naháněčka v lesích a bitvy ve zříceninách) připomíná středověká béčka nultých let. Jenže ta se aspoň nebrala vážně a byla zábavná. Neukotvenost Jana Žižky je tak do nebe volající, že průměrný divák se i přes časté akční scény prostě začne časem nudit. Můžeme jen zaplakat, protože být Jákl aspoň trochu sečtělý, sáhl by po jakékoliv dosud nezfilmované české pověsti, báji, povídce či dramatu z českého středověku a měl by v ruce mnohem zajímavější příběh, který by stačilo jen udělat více akční a zfilmovat. Druhý povzdech musí přijít nad promrháním látky 15. století a zrodu husitství. Jákl jakoby sám natruc všem úplně ignoruje tehdejší společenský, náboženský a kulturní kontext a prostě si na koleni vyrábí vlastní historii a vlastní pravidla. Žádné přiblížení tehdejší doby, žádný umělecký přesah, důraz na detail, u kterého bychom si mohl říct: "Jo, na tomhle si dali záležet." Jákl tak naplno prohrává i s ryze průměrným Janem Husem od Jiřího Svobody a dalšími televizními rekonstrukcemi, které sice neměly stamilionové rozpočty, ale aspoň se snažily historické postavy ukázat v trochu netradičním světle. Přinést nové informace do národního povědomí o jejich době. Zde nic takového není. Servíruje se jednoduchý příběh, kde pokud by se vyměnilo jméno Žižka za Robin Hood a prostředí se přeneslo z Čech do Anglie, nepoznáme rozdíl. A když už se tedy vytvořil odbytý scénář plný nepochopení tématu a postavy Jana Žižky, přichází na řadu druhý průser. Jákl totiž svůj vlastní scénář není schopen ani filmařsky odvyprávět! Vývoj postav je velmi nudný, šablonovitý, prakticky žádná si nezíská vaše sympatie. Celá zápletka únosu dívky a budoucnosti českého království či dokonce Evropy je podána tak jednoduše a nepřesvědčivě, že žádný příčetný divák nemůže uvěřit tomu, že "takhle to mohlo s Janem Žižkou být". Co se týče historické věrnosti, asi nemá smysl rozebírat nepřesnosti v kostýmech, kulisách, zbraních, historických událostech roku 1402 atd. Je toho opravdu požehnaně. Ale zmíním jednu věc, která mě málem v kině zvedla ze sedačky a kterou jsem bohužel po velkohubých vyjádřeních Petra Jákla čekal. On totiž vůbec nepochopil smysl husitství a osobnost Jana Žižky a místo toho nám servíruje naprosto pokřivený obraz, který koluje v hospodách či facebookových skupinách. Místo aby, oproti jinak výtečné trilogii Otakara Vávry, přinesl racionální a kritický pohled na husitství očištěný od komunistické propagandy, tak nám naopak v tom svém pseudo-obrazu doslova vymáchal rypák. Při kázání Jana Husa jsem nevěděl, jestli poslouchám církevního reformátora, nebo Tomia Okamuru se svým pravidelným hlášením. Místo promluv o víře a jejím výkladu tam hovoří cosi o tom, jak má každý stát při své pravdě, neposlouchat zkaženou církev a podobné kecy pro jednoduché lidi. Vrcholem pak byl závěr, kdy se přenášíme do období husitských válek. Proti vozové hradbě najíždí křižácká jízda početnější než Rohirové v bitvě o Minas Tirith a film skončí psaným poselstvím ve smyslu: "Věnováno všem lidem, kteří věří ve svobodu a bojují za ni." V té chvíli jsem čekal, že se přeneseme ještě dál do budoucnosti a Petr Jákl nám ukáže zaplněný Václavák antirouškaři. Protože přesně tenhle populismus a antiestablishment je zřejmě hnacím motorem pro Jáklovu tvorbu. Není náhodou, že jeho "hrdiny" jsou Jiří Kajínek a Jan Žižka. A tady je zároveň možná odpověď, proč je film navzdory velkým ambicím tak jednoduchý - zkrátka protože jeho cílovkou jsou jednodušší lidé. Lidé, kteří znají jen to, že Žižka měl jedno oko, byl to bojovník "za pravdu" proti establishmentu, nikdy neprohrál a vždycky rád zpíval Kdož jsú boží bojovníci. Tahle písnička ve filmu zazní dokonce třikrát a její premiéra při kázání mistra Jana Husa byl přesně ten moment, kdy jsem se chtěl zvednout ze sedačky a odejít. Jákl mohl ve filmu použít jakékoliv z desítek dochovaných písní té doby, ale on tam prostě kopne pouze tu nejznámější, aby se zavděčil jednoduchým divákům A už si neklade otázky, proč by si ji lidé v kostele při kázání zpívali, když je to píseň ryze vojenská. Navíc se vsadím, že v roce 1402 ani neexistovala. Celkově řečeno, Petr Jákl natočil jednoduchý film pro jednoduché publikum, na který z marketingového důvodu přilepil značku Jan Žižka, protože jiný důvod ve filmu jeho jméno nemá. (12.09.2022) (méně) (více)