Iracionální muž

Woody Allen opět dokazuje, proč je nejlepší. V jeho tradičním každoročním programu nám byla tentokrát naservírována filozofická stať o smyslu života protkaná jeho tradičními vtípky a tématy. Emma a Joaquin s nafouknutým břichem jsou výteční. Za mě spokojenost, byť férově přiznávám, že Iracionální muž nepatří do mé desítky nejoblíbenějších Woodyho filmů. Příští rok zase nashledanou, jsem zvědavý na Kristen a Blake pod Woodyho vedením. (02.08.2015)

Taková allenovská jednohubka, která neurazí, ale ani nenadchne. Allen ztrácí dech a moc nerozumím jeho touze točit ročně jeden film... Coby divačce, která má jeho filmy ráda a některé dokonce zbožňuje, už mi nic moc nedávají. Ano, z jakési povinnosti a setrvačnosti se na ně podívám, ale mají spoustu ale... A to je i případ Iracionálního muže, který není vyloženě špatný, ale na Allena je to prostě málo. (14.02.2016)

The Philosophy of Death by Woody Allen. Menšímu spoileru se tentokrát nevyhnu... Mohl být neomylným kriminalistou, naštěstí pro nás si ale tenhle sečtělý pán za svou profesi zvolil filmařinu. Podezřívavě mu připisuji všechny reálné neobjasněné vraždy, které se kdy staly v rozmezí přibl. sta mil od místa jeho bydliště. (03.04.2016)

Raskolnikov v novodobém hávu, střihnutý znuděně-otráveným, protože exšarmantním, profesorem filozofie. Vypadalo to, že to Phoenix skoro ani nehraje (překvapilo mě, že ve skutečnosti je mu teprve 41, v té roli bych mu hádala klidně i o 15 víc). Pro mě dokonalé (i napínavé) od začátku až do konce. Kdybych to nevěděla předem, vůbec bych si na Woodyho netipla - po jeho obvyklé ztřeštěnosti ani stopy (Match Point sice také nebyl ztřeštěný, ale i tak). Na konci mi jen chybělo, jak to vlastně dopadlo s tím neoprávněně obviněným - jestli ho z toho ta morálně rozhořčená Jill vůbec dostala. Ale jinak po dlouhé době konečně film, z kterého jsem si mohla vypsat alespoň pár zajímavých vět. (10.07.2016)

Kdybych si po zhlédnutí filmu nepřečetl, že ho natočil Woody, hádal bych se do krve, že to nemohl být on. Buď je to tím, že už stárne, nebo jsem si na jeho poslední filmy zvykl tím, že už nejsou tak originální a třaskavé, jak před pár desítkami let. Jinak jsem dostal zhruba to, co jsem očekával. Jeden velmi bizarní příběh, Jaquina v poloze, která je mu asi souzená a překvapivě i Emmu Stone, jejíž výkon byl pro mne tím největším překvapením. Už to nebyla ta praštěná dívka z povětšiny komedií, ale sebevědomá, mladá žena, která, hlavně na konci musí začít uvažovat racionálně, když její protějšek se chová zjevně tak iracionálně. Za mě dobrý. (30.01.2016)