Vražedná práva

Málokdy se najde americký seriál, který by byl chytrý a měl by zajímavou zápletku, vodil by nás za nos a každý díl končil nějakým cliffhangerem. Když tak pátrám v paměti, naposledy jsem takový seriál viděla, a to Dextera. A to je sakra dávno. Za mě plný počet hvězd. Jediné obrovské mínus je 15 dílů v sérii (zatím shlédnuta jen ta 1.), protože děj je pak hodně nastavován vatou a nebránila bych se minisérii o 8 dílech jako třeba True Detective. I těch pár dílů nahuštěných pouze hlavní zápletkou by splnilo účel. 2. série je bohužel max na 3 hvězdy, neboť se vlastně jen kopíruje zápletka první série, celkem zklamání. Seriál měl zůstat jen u jedné série. (11.02.2016)

Někdo za kamerou si zřejmě uvědomil, že o vlivu programového sráčství na morálku a vnitřní integritu by bylo fajn něco říct, a pak to něco už zapomněl dodat. Čučet na sociopaty, jak využívají každé skulinky v systému, a když žádná není, tak si ji prokopnou, je na jednu stranu zábava (Sherlock v podstatě nic jiného není), na tu druhou je tu ale patrná neochota připustit, že postavy skutečně jsou amorální hajzlové. Nejvíc je to vidět na protagonistce, která není ani tak komplikovaný člověk s veřejnou a soukromou tváří jako spíš soubor protikladů, co se mechanicky střídají podle potřeby zápletky – jednou emancipovaná stíhačka, o chvíli později mentální věchejtek na pokraji zhroucení; jednou bezskrupulózní svině, co v touze po vítězství obětuje cokoli a kohokoli, v další scéně mateřská figura poháněná zájmem o spravedlnost; jednou vezmu na vědomí, že hájit přiznané zrůdy je moje práce, jindy ovšem zmanipuluju okolnosti, aby nová zrůda skončila za katrem; jednou zneužijem systém, v další epizodě vyhrajem případ poukázáním na zneužitelnost zcela zjevně vadného systému, aniž bychom tenhle rozpor nějak reflektovali nebo se jím chraň Bůh nechali charakterově nějak posunout, atd. atd. Takhle ze seriálu nezbývá nic než retardovaná, nepravděpodobně dramatická čumenda postavená na sledu náhod a izolovaných scén a narvaná cliffhangery ve stylu Dana Browna. No nic proti, lidi vypínaj mozek i u větších hovadin. (02.02.2019)

V roce 2007 přišla má oblíbená kabelovka FX s vynikajícím thrillerem o ďábelské právničce a její inteligentní chráněnce. Damages, u nás vysílaný pod příšerným názvem "Patty Hewes - nebezpečná advokátka," pracoval s konceptem, kdy byl na samém začátku zobrazený vyhrocený konec příběhu, a postupně se dvě časové linie (teď a předtím) víc a víc přibližovaly, až se nakonec střetly v překvapivém vyvrcholení. O sedm let později přichází charismatická právnička Annalise Keating se svojí lekcí o tom, jak se vyvléct z vraždy. Ta funguje na stejném principu, víceméně jediný rozdíl spočívá v tom, že tahle jízda pod taktovkou Shondy Rhimes klade o poznání větší důraz na vztahy (zatímco Patty Hewes měla chráněnku jednu, Annalise jich má hned pět, de facto sedm/osm?). Proto je seriál jednak víc "sexy" (dřív či později to jiskří prakticky mezi jakýmkoli libovolným párem skoro bez ohledu na pohlaví či orientaci, panuje úžasná chemie mezi castem, hercům nepopiratelně vévodí božská Viola Davis, osobně mě ale nejvíc potěšilo znovushledání s gilmorovskou Lizou Weil, která neztratila nic ze svého šarmu), především je ale divácky přístupnější. Trochu paradoxně, zdálo by se, že čím větší množství lidí se zmítá v pavučině lží, zvratů a podrazů, tím náročnější to bude sledovat, opak je ale pravdou. Vzhledem k menšímu prostoru pro všechny postavy je všechno přehlednější a člověk má notně rozmanitější volbu při výběru favorita, což nedělá sebemenší problém. Zamiloval jsem si skoro všechny, od nemilosrdné Annalise, přes chladně logickou Laurel, sebevědomí postrádající Bonnie, překvapivě až po "vola" party Ashera (archetyp postavy, co obvykle nesnáším, tady mi naprosto sedí). Každý má svoje místo, každá scéna je malým dílkem puzzle, a pocit ze sledování, když všechny dílky zapadnou na svoje místo, patří jednoznačně k nejuspokojivějším, co současná seriálová scéna nabízí. (28.02.2015)

možná menší spoilery Ano, přiznávám se, i mě to chytlo prakticky okamžitě asi po deseti minutách a pak už nepustilo až do mindblowing závěrečného dílu. Na rozdíl od takových Suits (srovnávám čistě kvůli právnickému základu) jsou zdejší případy a různé právní kličky dle mého názoru podávány ještě mnohem víc zjednodušeně a silně si vypomáhají metodami ve stylu stylových flashbacků a připomínání starších vyjádření a scén divákovi, takže se na to koukalo v tomhle ohledu velmi hezky i úplnému analfabetovi v této oblasti, což je myslím od tvůrců silná výhra (ne že bych si ty kravaťáky neužíval hodně stejně), důležité ale je to, že vše působí velmi filmově, moderně a uhlazeně, což vypovídá o tom, že scénář byl psán opravdu důkladně a hlavně, zpracování technických aspektů se taky povedlo na jedničku. Vlastně můžu takto chválit úplně vše, i herecké esa v čele s nelítostnou obhájkyní Annalise a její smečkou na počátku více či méně nevinně působících mladých žraloků, kteří během neustále gradujících a čím dál víc šokujících epizod objevují svou temnou stranu síly. Bylo velmi osvěžující vidět kriminální detektivku, kde zaprvé byly všechny postavy přímo zapletené do případu z té horší strany a za druhé celkově zločin z pohledu obhajoby, která se alespoň zde (ale jak neustále opakují v seriálu, jde o příběh, ne o to, co je skutečně dobré a zlé) moc o morálku a etiku nestará. Lži, přetvářka, nevěra, nová a nová tajemství, nikdo není úplně nevinný, všichni dělají chyby a přesto většina postav byla až do konce sympatická. Dvoudílné finále jedno z nejintenzívnějších a nejnapínavějších za poslední roky. Vskutku svěží vítr v žánru. Soundtrack je mimochodem taky výborný, takovým tím adrenalin zvedajícím elektronickým mírně Reznor způsobem. Bad things happen, when you have sex (15.10.2015)

Seriál mě po prvních třech dílech nijak zvlášť neuchvátil,později se situace zlepšila a závěr mě díky zajímavému twistu dokonce potěšil,ale celkově mi po první řadě zůstala taková podivná pachuť.V poslední době se stává pravidlem,že se v rámci antidiskriminace musím téměř v každém filmu nebo seriálu dívat na to,jak si dva chlapi proplétají jazyky,a i když proti homosexuálům nic nemám,pokud na mě nesahají,tyto scény mě nenaplňují radostí a štěstím.Další záležitostí,která mi vadila,bylo to,že jsem některé scény díky neustálému opakování viděl snad 20x,což mě otravovalo,protože paměť mi ještě slouží.I z těchto důvodů musím po skončení první řady hodnotit sérii jen jako průměrnou. (31.08.2016)