Elle

Evropský provokatér a mistr erotických thrillerů Paul Verhoeven se (i s ohledem na svůj pokročilý věk) vrátil ve velkém stylu. Žádná senilní báchorka o jedné manipulativní šéfové, ale poctivá a originální podívaná, která by to měla za oceánem podstatně obtížnější než v tematicky otevřenější Evropě. Verhoeven zkoumá lidskou zvrácenost z několika pohledů, hlavní postava je zkažená potvora, kterou všichni poslouchají a která i po sexuálním násilí na vlastní osobě povstane a dělá, jakoby se nic nestalo. Verhoeven se na lidské slabošství dívá zkušenou optikou, předkládá několik dialogově vypiplaných scén, mnohá překvapení i silná sdělení. Není to film, který by přitáhl masy, ale chlapík, který stojí za vysokorozpočtovými kusy, jako jsou Hvězdná pěchota, Základní instinkt nebo RoboCop, dokázal, že by nás měl těšit častěji. Zdálo se, že za oceánem ztrácel inspiraci, odešel domů, kde pak natočil jeden z nejlepších filmů své kariéry, Černou knihu. Ambice mu nechybí ani tentokrát. Samozřejmě v tom velkou roli hraje odvážná a velmi přesvědčivá Isabelle Huppert, která si řadu scén krade pro sebe. Tempo vlažnější, pár odboček nadbytečných. Místy ale výborně satirické, těším se s Verhoevenem na příště. (31.10.2016)

Michèle je silná žena, velmi silná žena. S tímto tvrzením se dá obhájit většina výstřelků scénáře, který je mimochodem brilantní a rozhodně vás mnohokrát překvapí. Nudit se u filmu nebudete, i když některé detaily už byly trochu přes čáru (mlácení hlavou o zeď) a taky si zkuste dlaní plácnout proti jiné dlani, těžko dosáhnete efektu, jaký jsme viděli. Isabelle je hodně svlečená, ale do filmu to tak nějak patří. Co čekat? Pořádnej krvák, hodně dobrý lekačky a hlubokej náhled do života Francouzů (ale to už my, příznivci současné kinematografie země galského kohouta, tak nějak známe). Nejhezčí žena: Virginie Efira (role Rebeccy). Další role tady v galerii neoznačených herců: Michelin exmanžel: Charles Berling (viděl jsem ho už na Festivalu francouzských filmů v Hotel Bejrút; jeho milenka Hellen: Vimala Pons; Michelina možná snacha, matka jejího "vnuka" Josie: Alice Isaaz (což mi připomíná ten vtip o tom, jak se jedné mladé paní narodí dítě, a ustaraná sestřička jí říká, že asi všechno není, jak by mělo být, a maminka odvětí blahoskloně: to vám byla sestři taková párty, že to mohl být klidně pes..). Film ani ne moc ze života, ale hodně zajímavej a bavit bude. (22.01.2017)

Podobný Hanekeho Caché bol tajuplnejší a napínavejší. Ale návrat Verhoevena (väčšinou hodne sa opierajúceho o formu) k obrazovo surovej, psychologicky komornej dráme, spoliehajúcej výhradne na hercov, je osviežujúci. Málokto je tu normálny, a hlavná postava je kráľovná mŕch. Nesúcitíme s ňou za to, čo sa jej stalo, ale sme zvedaví, ako sa pri svojej odmeranosti ku všetkým a všetkému s nečakaným démonom vysporiada. A ako bude vyzerať ich ďalšia interakcia. Humorný podtón, ktorý odľahčuje závažnú tému a skúmanie zložitej hlavnej postavy, by som oželil. Ale je to holt režisérov unikátny štýl, ktorý robí film svojským. Čo je dôležité. Štvrtú hviezdu dávam za perfektne súdržné režijné vedenie. Hanekeho tu nespomínam náhodou, a meno Polanskeho sem taktiež patrí. A to je pre tvorcu hollywoodskych blockbusterov viac než dobrá spoločnost. (29.11.2016)

Nekompromisní, chce se říci, že až arogantně snobský náhled na tématiku znásilnění. Celý film se ubírá tímto pro někoho kontroverzním směrem, přičemž celou tuto "auru" působivě dotváří skvělý herecký výkon Isabelle Huppert, jíž byla role snad "ušitá na míru". Filmu rovněž přispívá notná dávka černého humoru, která už z tak skvělého filmového díla činí nadprůměrný filmový zážitek. Nebýt dýchavičné druhé třetiny, byl bych se snímkem ještě o kousek více spokojen. Avšak i přes tento drobný detail se jedná o skvělou žánrovou podívanou, k níž se budu rád vracet. Jako zrcadlo odvrácené strany lidskosti totiž funguje více než skvěle. (17.04.2017)

Ten film není zlý, je jen zvrácený! Dejte podobnou látku ke zfilmování komukoliv jinému, a udělá z ní hororový slasher (začlo by se na vánočním večírku u Elle). Dejte ale námět do rukou Verhoevenovi, a ten namísto žánrového odpadu natočí psychologické drama. Tak hutné, že je k jeho servírování nutný sekáček na led. (13.03.2017)