Divoké historky

Divoké historky jsou přesně mým šálkem čaje. Tento černý, mírně ujetý, druh humoru mám nejradši a můžu říct, že u některých historek jsem se fakt dosyta nasmál. Satanžel jako u každého povídkového filmu, ani zde se nevyhnete kolísavosti kvality jednotlivých příběhů, ale převažují hlavně ty lepší, nebál bych se říct skvělé! [Dubnová Challenge Tour 2015 - 30 dní, 30 filmů, 30 zemí] (08.04.2015)

Několik méně či více šílených historek, které diváka rozhodně nešetří. Nevíte, jestli máte brečet, smát se a nebo to snad vypnout, abyste si zachovali zdravý rozum. Jenže ten adrenalin, který proudí pod kůží všech hrdinů nakonec rozhodne za vás. Tohle dokoukat prostě musíte. Každá z historek je při nejmenším průměrná, ale většina z nich je silný nadprůměr. Mě nejvíc nadchla svatba a pneumatika. 4,5* (01.03.2016)

Velice povedený nezávislý film, který vás opravdu dostane svým skvělým černým humorem, který je zasazen do šikovně napsaného scénáře a dokonale svižné režie s kamerou. Nastavenou laťku si víceméně udržuje po celé dvě hodiny. Povídky jsou ve směs originální, vtipné a s opravdu skvělým vyprávěním a dobrými hereckými výkony. Divoké historky si díky své lehce morbidní zábavě určitě zaslouží pozornost. /85%/ (Kino - Prom.) (21.10.2014)

Skutočne neskutočné, ako sa dajú poňať príbehy obsahujúce prvky čierneho humoru. Originalita sa v tomto prípade nezaprie, len nerozumiem tomu, z akého dôvodu, keď som doslova fanúšikom takéhoto druhu vtipu, som sa ani raz nezasmial. Teda ak sa neráta úškrn. "Wild Tales" mi rozhodne prišiel skôr ako polodokonalá, smutná, frustrujúca dráma v ktorej sa hlavné postavy cudzím pričinením, či vlastnou hlúposťou dostávajú do úplne bezradných situácií, než film, ktorý by mal mimoriadne pobaviť. Alebo som len skrátka nebol vhodne emocionálne naladený a tak ma ponúknuté prvky humoru minuli na 100 honov. (06.10.2015)

Humor tak černý, že by mohl sbírat bavlnu na Taře. Jednotlivé povídky sice nemají úplně originální náměty, hodně z toho jsem viděl už jinde, ale musím režisérovi a scénáristovi v jedné osobě přiznat, že v podání, dialozích a často i pointách jde v naprosté většině o první třídu. Předtitulková povídka byla dobrým a vtipným uvozením do filmu, jen mě trochu zamrazila podobnost se skutečnou událostí, která se stala půl roku po premiéře filmu (čímž možná některé události ve filmu už nebudou působit tak nevěrohodně). Poslední pak byla pro mě osobně nejslabší, resp. byla moc protahovaná, ale pointa byla výborná. Aneb kam se hrabe italská domácnost na jihoamerickou. Sražená je sice vtipná tím vyjednáváním o výši úplatku, celkově mi z příběhu ale dobře nebylo ani trochu, to bylo asi nejreálnější a proto nejmrazivější. Nejvíc se mi ale líbil příběh pyrotechnika, protože hrdina je v tomto případě výjimečně veskrze kladný a není vůbec problém mu držet palce v situacích, které v nějaké obměně zná asi každý normální člověk. Trochu mi připomínal D-Fense z Volného pádu. Vzhledem k jeho povolání jsem se trochu obával, že to na konci rozjede ve větším stylu, ale naštěstí to pojal celkem rozumně. A pointa byla vlastně krásná, dokud jednal v rámci zákona, nikdo ho neposlouchal, ani jeho žena, ale když se z něj stal bojovník se systémem, stal se hrdinou i pro manželku, která se s ním předtím chtěla rozvést. Kdepak, ženy doma spořádaného muže vlastně nechtějí, musí mít něco extra. Zasmál jsem se, popřemýšlel, místy zamrazilo. Spokojen. (09.09.2017)