Poslední samuraj

Nevadí mi, že je to teplé. Vadí mi, že ten scénář je naprosto dementní, herecké výkony jsou neuvěřitelně dementní (ale tak špatně napsané postavy se špatně hrají). Vizuál mě nezaujal. Jeden velký otazník, proč tento film vůbec vznikl? Ze Samurajů dělá buzny a gaye uráží vykreslením perverzních sexuchtivých slizkých pánů. + Zážitek z "dabingu" = Neocenitelný filmový zážitek. I přesto doporučuji, myslím, že se pobavíte. (Prosím zařadit do žánru komedie!) (26.12.2010)

osmnáctiletý sozaburo kano vypadá nevinně, ale zdání klame. ve skutečnosti je to psychopat, který využívá nadržený chlapy k sexu a pak je vesele zabíjí. vlastně je to geniální. miluje zabíjení, takže se přidal k samurajům a u nich si beztrestně nadělal pár killů. nice. be gay, do crime. 👍🏻 BTW, soundtrack byl nádhernej. (25.03.2023)

Pro mě to vůbec nebyl film typu konzumního "Béčka". Navíc je si potřeba uvědomit japonskou kulturu a pro mě přínosné bylo to, že vztah mezi muži byl v minulých japonských dobách tolerován a i kolikrát vyhledáván! Podpořeno solidním českým dabingem. Film doporučuji hlavně těm, kteří jsou schopni pochopit odlišnou mentalitu a vnímání světa země vycházejícího slunce tehdejší doby... 8787 (06.02.2021)

Jediný Oshimův film, který jsem viděl je Veselé Vánoce, pane Lawrenci s D. Bowiem a už ten se mi moc nelíbil. Nějak jsem nepřïšel na chuť ani filmu o teplých samurajích. A není to ani námětem nebo nedostatkem akčních scén, ale spíš naprostou emoční sterilitou.(18.5.2005) (18.05.2005)

Film uzavřený pevně jako škeble, jako duše chlapů vystavených na jedné straně mravům uvolněným tak, až je to našinci nepříjemné, a na druhé straně tuhému řádu, povinné sebekontrole a pózám, skrz které se nedostanou ani k tomu, aby pochopili sami sebe, natož pohnutky a činy ostatních. I my diváci se skutečný příběh „prokletého objektu touhy“ a jeho pravý význam, skrytý pod zdánlivě až příliš otevřeným povrchem, dozvídáme jen z druhé ruky, v náznacích, gestech, pohledech, kapitánových hypotézách a ke konci, když se škeble přece jen trochu otevře, v krátkých těžko dešifrovatelných prostřizích do vzpomínek/představ. To mi ovšem docházelo až postupně a zpětně, ze začátku převládal zmatek, na co že se to vlastně koukám; musím si dát někdy repete, teď už aspoň s jakousi představou, jak to vůbec celé číst. Zatím **** za neobvykle neprvoplánové vyjádření těžko vyslovitelného a schopnost vyvolat touhu, aby se k tomu člověk promyslel a provnímal. (21.10.2014)