Líza, liščí víla

"Bláznivá japanofilka má na svědomí za tři týdny tři mrtvoly." Ano, tohle nemohlo zklamat. Liza je mixem Wese Andersona, právě dnes třicetileté Amélie z Montmartru a japonské pohádky o prokleté Liščí víle. Je to naprosto kouzelná pohádka s nádhernými kulisami: Mekk (dej si hamburgr u Mekka a zaručeně se zamiluješ), Cosmopolitan (ženy, které nosí Cosmopolitan v kabelce, mají vždycky chlapa) a tajemně přízračný japonský zpěvák Tomy Tani... To prostě musíte vidět, jestli máte rádi podobně laděné snímky. (01.02.2016)

Výborný maďarský snímek, který pojednává o štěstí, lásce, ale i smrti, prokletí či osamění. Sledujeme jednu podivuhodnou a zvláštní ženu Lizu, která bydlí u jedné staré vdovy po japonském ambasadorovy, o kterou se zároveň taky stará. Liza je uzavřena jen pouze do tohoto světa, světa, ve kterém jen pečuje o tuto starou paní a nic jiného vlastně nezná. Její jediným přítelem je duch japonského zpěváka, kterým tu žil před tím a který stále přebývá v tomto bytě. Vše se pro ni změní, když se výjimečně, na své narozeniny, může opustit byt a vyjít ven. Zavítá do místní prodejny s rychlým občerstvením, kde pozná štěstí a lásku druhých, kterou by tak ráda sama prožila. Když umře stará paní a zanedlouho poté začnou umírat muži kolem Lizy, uvědomí si, že je prokletá a nikdy nebude šťastná. Výtečný snímek, který vtipným a odlehčeným způsobem vypráví o smrti či dokonalé závislosti určité osoby, v tomto případě japonského ducha posedlého na mladé ženě. (12.01.2017)

Spoilery! Pohádka o dosti brutálním prokletí. Jste-li 3.14ča obstojného zevnějšku a hledáte muže, který se do vás zamiluje nikoli díky obstojnému zevnějšku, ale právě proto, že jste 3.14ča, tak se rázem ocitáte v začarovaném kruhu, ze kterého není úniku. Neskutečným způsobem mě na tomto snímku iritovala jeho "přeefektovanost". Opravdu by nebylo na škodu alespoň na moment ctít zásadu, že někdy je méně prostě více. Tedy většinou. Obzvlášť současná doba tíhne k minimalismu. Vždy je fajn vidět, když se někdo něco pokouší dělat nevšedně. Většinou je to ovšem fajn pouze z toho ohledu, že se člověk ujistí v tom, že je taková cesta špatná. Například úvodní prostorové titulky byly totální hnus. Zásadním nedostatkem snímku je to, že není vtipný, nýbrž naprosto trapný. Pokusy o vtipy v mých očích jednoduše nefungovaly. Když se někdo odebere netradičním způsobem na věčnost, tak to má potenciál zafungovat jednou, maximálně dvakrát. Odpad to z mé strany není proto, že jsem se dvakrát přeci jen zasmál. Poprvé při zajímavém tipu na sex na joga míči, který hodlám při první příležitosti realizovat a podruhé při vtípku se syčícím kávovarem. (11.02.2017)

Nevěřil bych,že mě maďarští filmaři takhle dostanou.Bavil jsem se od začátku až do konce,Atmosféra filmu mi silně připomněla moje oblíbené Delikatesy,děj podobně zachází do naprostého absurdna a chudák seržant Zoltán zažívá podobné okamžiky plné bolesti,kterými si procházel Rudolf Hrušínský ml. v Postřižinách.Nevím,jestli ve mně film odhaluje skryté sklony k sadismu,ale rozhodně jsem si ho užil. (20.06.2016)

Film slibuje mnohé, leč tu černou komedii, jak je " Líza" prezentována mi neposkytl. Velké ambice, natočit film ve stylu Wese Andersona zkrátka naplněny nebyly. Lízini nápadníci sice padají, jako mouchy, ale chybí tomu lehkost, ba většinou i vtip. Pobavil mě snad jen ten pojídač melounové polévky a jiných divných pokrmů a také neúnavný policista-opravář a " sběratel" úrazů. Naopak příšerně mi lezl na nervy ten Japonec i s tím jeho songem.To mám z toho, že jsem se na to těšil. (28.05.2016)