Líza, liščí víla

Nezvratný osud má liščí Ocas... Nečekal jsem že to bude až taková nuda... Lišek po málu a spoustu zelené vaty až po okraj... z drobnou polevou nahoty... bez šlehačky a peckou co zbyla z třešně na vrchu.. pro mě. Velmi špatně stravitelné. Navíc se HBO totálně vyfláklo na titulky. NÉ NEUMÍM ZAS TAK MOC DOBŘE JAPONSKY/MAĎARSKY VŮBEC!!! ! Jediné co mě tak nějak pobavilo, byl ten velmi odolný ale, totálně tupí policaijt... a někdy dost vtipné vypodobnění samotné smrtě nebo to byla Smrtka? . Doporučuji si raději sehnat původní Čínský klasický ghost story... Určitě se pobavíte víc, tedy pokud vám jde právě o tu zábavu a nehledáte jen vražednou nudu ze závěrečnou poentou která vám nejspíš dojde po asi 20min film. 35% Aspoň ta finální Polka pobavila... :D Naopak ten zelenej kašpar vytočil k výparnosti! Jestli čekáte nějaké vtipné filmové originální ztvárnění nejznámější čínské legendy o AHRI, PAK RUCE PRYČ! Tohle opravdu není co hledáte: (13.07.2016)

je to veľmi podarené spojenie dobrých hercov, japonskej bizarnosti v madarskej realite, dobrej veľmi exotickej hudby......a strašného retra, ešte ani v jednom filme mi retro nevadilo......socíkovská polícia a výsmech z fastfoodu v jednej dobe? či to bola alternatívna realita bez socíka? generácia Y nechápe, hoci pochopí japonskú mytológiu SPOILER ten démon mi pripomínal zákerného pokémona (19.05.2016)

Uznávám, že bych nikdy nečekal, že takovou audiovizuální jednohubku v podobě Lízi, sestřenice Amélie z Montmartru, natočí zrovna Maďaři. Tím u mě hodně vzrostly. Na druhou stranu musím ale dodat, že toto je jednohubka se vším všudy. Zajímavý námět se utápí v častém sebe opakování, které mi nepřišlo úplně v pohodě. Hlavní kostra příběhu – japonský velmistr snů a bludů – mě svými tanečními kreacemi uváděl do stavu vzteku. A to i včetně hudebního doprovodu s ním spojeným. Za originalitu ale dávám tři hvězdy. A dodávám, že už to nikdy nechci vidět. (09.05.2016)

Po delší době snímek, který jsem si užil naplno. Fantaskní, absurdní, poetické, více romantické než sentimentální, komické, temné. Maďarská kinematografie dala světu spousty zajímavých filmů včetně podivných (musím vzpomenout skvělou Taxidermii). Japonská legenda o liščích vílách, japonský zpěvák, který není jen zpěvákem, Líza slavící třicátiny a touha po lásce s inspirací v japonském románu (B.Němcová si také vytvořila falešné představy o lásce na základě četby sentimentálních románů). Výborná hudba kombinuje rozličné žánry, ale především evokuje filmovou hudbu 80. let v moderním kabátě (kromě závěrečné westernovky, ta jde více do minulosti). Krásná poetická kamera lahodí oku i tehdy, když nastoupí armáda mrtvol. Lehce artové, jistě ne pro každého, ale já byl maximálně spokojen. (14.02.2016)

Pomerne riskantný film na režisérsky debut. Pán Károly Ujj Mészáros vo svojom romantickom jednohubke čerpá z mnohých (dnes už klasických) filmov – stačí si pozrieť na tie obrazy, sprostredkovanie myšlienok hlavnej postavy, filmové charaktery, vizuál, atď. Každý prvok tohto filmu sa dá bez väčšieho problému pripojiť k nejakému zahraničnému snímku (napr. Amélie z Montmartru). Ako celok, na Maďarské pomery určite patriaci do kategórie „pozoruhodné“, z hľadiska originality a výsledku však nie je presvedčivý. Osobné hodnotenie: 70% (***) (01.11.2020)