Líza, liščí víla

V tomto filme je všetko. Je to romantický film, komédia, artový film, scifi o smrti, poézia. Je v tom poetika japonského popu, fínskeho country a občas aj nejaká filmová hudba. Umenie sa snúbi s vkusným gýčom a oči tešiacim nevkusom. Rád Lizu porovnávam k už kultovému filmu Amelie. Hej, Maďari to s kamerou vedia. (20.03.2017)

Líza je koncepčně sympatická podivnost, ale bohužel je ulítlá nedostatečně, nadanější tvůrci by se určitě dokázali více utrhnout ze řetězu průměrnosti. Dovedu si představit třeba zpracování od nějakých tolikrát zmiňovaných úchylných Japonců, pouhé kopírování stylu Andersona či Jeuneta k úspěchu nevede. Dobře vymyšlené i vtipné momenty tu střídá nuda a infantilní, mnohdy repetitivně otravné pasáže (japonský pop zpěvák,..). Zvolená forma by přitom vyžadovala úplný ohňostroj nápadů a originality, aby se diváci neměli čas zabývat obsahem. Pokud se nad hlavní postavou na chvilku zamyslíme vážně, zoufale by potřebovala nejen chlapa, ale hlavně odbornou psychiatrickou pomoc. (07.10.2020)

Hravá černá komedie, přejímající v mnohém barevný vizuální styl Wese Andersona, představuje syntézu hned několika narativních a stylistických postupů. Příběh nesmělé ošetřovatelky Lízy, která se po smrti své pacientky rozhodne najít pravou lásku, spojuje bizarní humor, romantickou zápletku jako z Popelky, detektivní linii a dokonce prvky fantasy, neboť Lízino hledání partnera kazí duch japonského zpěváka, kvůli němuž je prokletá, a všichni její nápadníci nešťastně umírají. Díky takovému žánrovému anarchismu evokuje vyprávění najednou několik rozdílných emocí, které jsou však podřadné cílené komičnosti a čiré radosti z využívání artových složek novým a progresivním způsobem. Pohádkový happyend, během něhož Líza objeví svou skutečnou lásku, kterou měla přitom celou dobu přímo před nosem, tak působí naprosto samozřejmě a mile. Mám jenom trochu provinilý pocit, že sám bych Lízu asi nedokázal milovat nesobeckou láskou, namísto toho by mě asi lákalo chytit ji zezadu za copy a pěkně.... no, to už jsme zase v jiném žánru :D (06.01.2017)

Istú bizarnosť a strelenosť tomu nemôžem uprieť, ale celkovo ma to moc neoslnilo. Okrem nápadu s tou kliatbou, keď každý muž čo sa do líščej víly zamiluje zomrie, tu nie je nič zaujímavé. Väčšinu času som sa preto nudil a z letargie ma zvyčajne prebral jedine nejaký zaujímavý mord v podobe ďalšieho nešťastníka. Niekedy síce nie sú potrebné žiadne racionálne základy pointy, no to určite nie je tento prípad. Sem by sa nejaké to zmysluplné jadro veľmi hodilo. Slabší priemer. 55/100 (09.04.2018)

Japonsky ladená komédia európskej produkcie? Priznám sa, pristupoval som k filmu dosť skepticky. Kvalitný film od maďarských susedov som ešte nevidel. V posledných rokoch maďarská kinematografická tvorba znovu ožíva a naberá na svojej kráse. Liza, líščia víla je toho dôkazom. Režisérovi a scenáristovi Károlymu Ujj Mészárosovi sa podarilo do filmu brilantne zapracovať ľahký, často-krát bizarný japonský zmysel pre humor. Film obsahuje veľa dobrých nápadov, má skvelo spracovanú zvukovú aj vizuálnu stránku a prvotriedne herecké výkony (najviac ma zaujala postava Davida Sakuraia, ktorý stvárnil chladnokrvného Tomyho Tanyho). Ak má niekto chuť na komédiu a už sa presýtil "lacných" (nehovorím o rozpočte) amerických produktov z bežiaceho pásu, Lizu mu môžem jednoznačne len odporučiť. (05.08.2017)