Gerald's Game

Flanagan mě v poslední době několikrát ne zrovna příjemně překvapil a už jsem si myslel že po zajímavé skoro prvotině Oculus se bude konat jeho postupný ústup do druhé až třetí béčkové ligy. Geraldovou hrou se ovšem zase jednou pochlapil. Parádní psychologický napínák, který se řadí k těm určitě lépe zfilmovaným Kingovkám. Carla Gugino mě svým útrpným blouzněním zpočátku trošku zaskočila, nakonec ovšem vše dává dokonalý smysl a zcela určitě se snímek dostal do mé oblíbené kategorie PUSTÍM SI RÁD ZNOVU. Přestože to moc nevypadá, hororovou atmošku to má přesně ve správných chvílích. 80% (23.04.2018)

Tak tohle je teda ale opravdu hodně nudnej a nanicovatej King. Čumět furt na jednu hloupou a nezajímavou maminu a poslouchat její kydy s jejíma "démonama" byla dost příšerná nuda. A to jsem se přitom na začátku docela bavil, až do infarktu. Pak už mě to zaujalo jen kolen 80. minuty (ručička), ale konec je zase hrozná srajda, celý je to vzrušující a přitažlivý jak nějaká konverzačka podle románu pro ženy od ženský autorky, věřím že knižní předloha je mnohem zajímavější. Nejlepší z celýho filmu byl určitě ten toulavej čokl, zahrál to fakt parádně, opravdu. A díky Netflixu má film ještě aspoň celkově pěknou, téměř netelevizní formu. (22.06.2018)

První polovina je rozehrána nadějně. Jen dva dobře sehraní herci a pes (čili podobná sestava jako v Hoře mezi námi, která teď běží v kinech) v jednom pokoji, nepříjemná situace a pár objektů, které by ji potencionálně mohly vyřešit. Dostatek střihů a změn hlediska, aby neochabla naše pozornost, nejistota, co je skutečnost a co jen představa (v čemž film představuje sofistikovanější variaci torture porn – nejde jen o fyzickou bolest, ale také o zachování duševní příčetnosti). Zpřítomnění hrdinčiných myšlenkových pochodů je vyřešeno elegantněji než třeba ve 127 hodinách s patetickými flashbacky. Právě flashbacky, které se poprvé objevují cca po padesáti minutách, považuji za hlavní kámen úrazu. Dosud koncentrované vyprávění s přísně omezeným množstvím možností, jak ve hře pokračovat, ztrácí tah a zabředává do pseudopsychologického zdůvodňování toho, proč má Jessie pech na chlapy. Jde přitom o Kingovo oblíbené zneužívací klišé, s nímž pracuje třeba i v To a které je založené na dost sporném přesvědčení, že aby žena objevila svou vnitřní sílu, musí nejprve hrozně trpět. Po vystřihnutí flashbacků a velmi neobratně naroubovaného emancipačního dovětku by mohlo jít o svižné low-budgetové překvapení, které nemá potřebu komplikovat jednoduchý výchozí nápad zdlouhavým vysvětlováním. Chápu ale, že jde zároveň o servis Kingovým fanouškům, kteří tuhle sebedestruktivní věrnost předloze nejspíš ocení. 65% (08.10.2017)

Ahoj myško. Líbilo se Ti zatmění Slunce? Mně moc! Byl to tak vzrušující zážitek ... Koupím Ti za to malého pejska, mlsného a hladového, vždyť pes je nejlepší přítel člověka. A moc se těším na všechny ty dny, kdy bude Měsíc v úplňku, až ho spolu budeme pozorovat. Už ne tak vzácný přírodní úkaz jako je zatmění, ale taky krásný... Sedíš na mém klíně, oba tak dychtivě plní, mé zparchantělé touhy a Tvého nedospělého rozechvění, jen Ty a já. Ale příště si nezapomeň pláštěnku, abys neměla pocákaná záda, však víš... Ne, maminku nepozveme, je mi to líto, ale na tuhle romantiku už je trochu stará. Jo, a drobnosti neřeš. Např. nadbytečného smrťáka, ostatně po druhém zhlédnutí jsem ho i já přijal za svého. Nebo to příliš krotké filmové zpracování drsné literární předlohy (zřejmě kvůli plánovanému ratingu MPAA) mistra temnoty našich duší Stephena Kinga. Nevracej se k tomu, nech to plynout ... jako vodu v řece. Nebo jako postupně mizící kotouč Slunce, až do černoty zapomnění a pak znovu vycházející. Hlavně si pamatuj, myško, že život a manželství jsou posvátné. Je to závazek a je to o komunikaci. Protože kdyby se lidi naučili spolu mluvit, opravdu o všem, spousta problémů by se dala řešit zavčasu a manželství by nemuselo být jen o zanedbaném sexu a o lásce, která (zde doslova) jen prochází žaludkem. Dobrou noc, myško, a nemysli na mě příliš, ani na smrťáka. Buď svá. (22.08.2019)

Vcelku povedená adaptace průměrné Kingovy předlohy. Absence nahoty hlavní hrdinky či hrdiny, záleží na vašem pohlaví či orientaci, sice může odradit ty s chronickým zánětem šlach v zápěstí nebo maminky na mateřské dovolené, ale jinak nemá výraznější vliv na kvalitu filmového zážitku. Záhy po nevzrušivém úvodu a připoutání Jessie k posteli začíná lehce strašidelný survival s hladovým belgickým ovčákem, pohledným bubákem, flashbacky do dětství a rozhovory s personalizovaným jástvím. A právě díky posledně zmíněnému místy trochu řídne poměrně hustá atmosféra beznaděje a strachu, ve finále se však dočkáme působivé gore epizody, a tak podtrženo sečteno, příjemná připomínka toho, že král hororu se dá slušně natočit i za pár šupů. (26.01.2018)