Gerald's Game

Černý Gerald si dal mat a bílá královna po boji vítězí.. Příliš zbytečných minut (především flashbacky), příliš oblečení na životně hrající žužu Gugino a příliš sebedůvěry Flanagana, že tenhle otrocký způsob adaptace Kinga bude po psychologické stránce fungovat. Mimochodem, není nad to, když si s partnerem nejupřímněji popovídáte, až když je mrtvý.. (26.10.2017)

║Rozpočet $-miliónov║ Dravý, nápaditý počin, doslova až schyzofrenická depka, miestami až nechutne brutálne pojatá, sexisticky sklučujúca, vzpurná, či správnou temnotou okorenená, ten zdeformovaný zberateľ kostí je teda sila. Na minime priestoru dosť obratne podané. Ale druhý krát by som to už asi nedal. /70%/ (18.11.2019)

Je paradoxní, že když už je jednou za uherský rok King adaptován věrně, tak je to zrovna dle předlohy, které by jedno či rovnou lépe dvě kola nekompromisního editorského připomínkování jen a pouze prospěly. Čili beze zbytku platí, že co fungovalo v předloze (v zásadě veškeré pasáže v posteli; charakterová studie, ztráta koherentního uvažování, realita versus halucinace, nalomenou psychiku ovládající dětské strachy, vyrovnávání se s vnitřními démony, vůle po přežití za každou cenu či bdělý "Cujo" na stráži) to funguje i zde. Jenže zrovna tak platí, že co v ní nefungovalo (v zásadě veškeré pasáže mimo postel; komplet otřesný závěr, souvislé flashbacky; slušely by tomu pouhé prostřihy/záblesky à la Divočina a navíc nepříliš prostoru pro prvotní fázi "jsem v hajzlu, ale ještě mi nehráblo"), tak to nefunguje ani zde. A jakkoli to mělo být kratší (nejen o zmíněný epilog), tak díky duu Carla/Bruce to není zase až takový problém. Prostě solidní průměr s několika památnými momenty a výtečným obsazením. PS: Pro kingfanatiky je tu i pár odkazů na kingversum. (30.09.2017)

Filmové zpracování Gerald’s Game má úplně stejný problém jako Kingova knižní předloha - námět zkrátka není úplně nosný pro celovečerní film / román a vydal by spíš na povídku / novelu. I proto je nutno ocenit, že Flanagan se s tím popral se ctí a v poutech trpící hlavní hrdinku nechává mluvit s duchem a zhmotnělým vlastním svědomím. Příběh se i díky tomu vine v trochu nečekaných, i když lehce klišovitých cestách a do poslední chvíle není úplně jasné, co jsou představy a co realita. Flanagan si pomáhá i docela slušnou vizuální stránkou a pár silnými momenty, jimž jednoznačně vládne dostávání se z pout, které je syrové a opravdu dost "nepříjemné". Dobrou volbou se ukázala být Carla Gugino v titulní roli, která je vynikající a i v těch slabších chvílích drží film nad vodou a hlavně díky ní stojí film za pozornost. Je trochu škoda, že příběh je těch flashbacků plný až moc a někdy se v nich divák ztratí, navíc se nestane vlastně nic, co by ho vysloveně překvapilo. Samotný epilog je pak trošku bizarní a až moc neuvěřitelný, což trochu sráží celkové hodnocení. Gerald’s Game není nic, co by zkušenějšího diváka nějak odrovnalo, jakožto příjemná žánrová jednohubka ale obstojí a zařazuje se k těm lepším kingovským adaptacím, kterých je pořád málo. 60 % (06.01.2018)

Všetci odporci Mika Flanagana asi majú radšej klasické spracovanie moderných hororov, ktoré už začína byť na môj vkus maximálne predvidateľné, staré, otrepané a nudné. Pretože ja nechcem neustále sedieť pri filme a vedieť, kedy sa čo stane. To ma nebaví a už toho bolo moc. A potom príde človek, ktorý sa rozhodne poňať veci úplne inak, a zase sa im jeho štýl zdá nudný, pretože sa nedeje nič, kde by niečo vyskočilo, alebo by sme nadskočili v kresle v kine a podobne? Podľa mňa je to vynikajúce. Pretože nie je niekedy tak strašidelné nejaké strašidlo bez očí alebo s mŕtvolným ksichtom, ako skutočnosť, že počas mnohých momentiek vôbec nevieme čo sa deje, čo je skutočnosť a čo nie, a nemáme tu vypálené na maximum dolby efekty. Je mi už od začiatku jasné, čo môžem od CSFD očakávať, a tak už dosť tohto úvodu a poďme si povedať niečo o filme. A pokiaľ pôjdem proti všetkým expertom, tak je mi to úplne jedno. "Gerald´s Game" je podľa mňa veľmi dobrou adaptáciou jednej z Kingových najlepších kníh. Nakoľko som predlohu čítal, tak mám pocit, že tu funguje všetko presne tak isto ako tam. Halucinácie sú rovnako dobre spracované, šialenstvo hlavnej hrdinky je rovnako silné a dokonca aj všetky momentky, ktoré som v knihe miloval najviac sa dostali aj sem. Najmä scénka s pohárom vody. Atmosféra je tak vynikajúca, že skoro po celý čas som ledva dýchal a čakal, kedy sa dostaneme k tomu oslobodeniu. Je pravda, že film je posadený do dnešnej doby, kým kniha vyšla v roku 1992, no nejako to neruší a podáva to príbeh tak, ako keby sa to stalo dnes. Plus toto je príbeh, ktorý sa môže pokojne stať a verím tomu, že by sa to mohlo udiať. Kým v knihe mi vadilo, že sa to muselo prepojiť s iným Kingovým príbehom, tu to Flanagan spracoval tak, že to vôbec nevadí. Vlastne to všetko mohol byť iba sen. Obyčajný sen v studni, kde sa malá Jessie pozerala na ženu v červených šatách, ktorá počas zatmenia slnka spravila niečo, čo tiež ostalo na dne vyschnutej studne skryté. A dokonca musím povedať, že tu sa s Jessie rozpráva jej manžel a jej realistické ja, kým v knihe to boli asi tri verzie jej vlastnej ja. To, že sa do toho dostane aj jej manžel tomu dáva úplne iný nádych a podľa mňa to funguje. Čo by som tomuto filmu vytkol? Ja neviem. Celá atmosféra predlohy je dodržaná, každá postava má dostatok miesta, Carla Gugino je vynikajúca presne takto by som si hlavnú Jessie v tej situácii predstavil. Pre mňa je to jedna z najlepších adaptácií Kingových kníh. Napriek tomu, že to mnohí hororoví experti na tejto stránke neocenia. Nevadí. Ja som rád, že niekto konečne pristupuje k hororom inak. A konečne do toho dáva viac atmosféry, než ktokoľvek iný. Ak máte radšej štýl réžie ľudí ako sú Leonetti alebo Greutert, to je vaša vec. A ja si zase nechám svojho obľúbeného režiséra a scenáristu. Hodnotenie: A+ (01.10.2017)