Koyaanisqatsi

Je to paradox, ale během tohoto filmu, který je jak po vizuální tak po (hudební) stránce dokonalý, se dostaví bolení hlavy a mírná nevolnost žaludku. Na několik dní se v hlavě zahnízdí vtíravé myšlenky ohledně konzumu a v super/hyper/megamarketu se nějak nebudete cítit ve své kůži. Je na první pohled jasné, že ovlivnila o deset let mladší (a mně ještě bližší) Baraku.Koyaanisqatsi je němý a zároveň do celého světa křičící dokument o rozpínavosti, neohleduplnosti a nenasytnosti lidstva. Nejsžíravější kritika naší civilizace, jakou jsem asi viděla... 4 a ½* (23.08.2005)

Nedá sa od toho odtrhnúť zrak. ... umelecký dokument , ktorý servíruje svet v pôsobivých obrazoch, kapitoly pozemského života v nových významoch, pozoruhodných súvislostiach. Najviac si ma podmanili- "nebeská" časť, lietadlová scéna, demolačná scéna (budovy obraciace sa na prach), úchvatné zábery najrôznejšej strojovej výroby, svetelná game nočných mrakodrapov...... Koyaanisqatsi by som si s chuťou zopakovala- nie preto, na čo poukazuje, čo hodnotí, ale čisto len kvôli Reggiovmu vizuálnemu umeniu a monumentálnej atmosfére. Pravda, v niektorých momentoch sa dostavil pocit prehnanosti hudobného sprievodu- napr. pohľady na hustú elektrifikáciu v lone odmietavej prírody- párkrát je zbytočne apokalyptický. (Sila je v obrazoch a také motívy ju udúpajú, až predkladané významy môžu pôsobiť tak nejak falošne...) Na záver vyzdvihnem fantastický strih, často extrémne prekvapivý. 80% (23.04.2008)

Keďže je to prvá časť z trojdielnej série, mala by byť automaticky najlepšia, ale musím priznať, že pokrokovejšie spracovanie nasledujúcich častí sprevádzané nádhernou vizuálnosťou a oči trhajúcimi zábermi ma nadchlo podstatne viac. Všetky snímky spracúvajú podobný námet o nevyrovnanosti sveta, ľudskej tzv. genialite, ktorá mnohokrát prekračuje medze primeranosti a následne neuvedomele ničí všetko okolo seba v presvedčení, že vytvárame plnohodnotný svet. Umelecké spracovanie, ktoré určite prinúti zamyslieť sa nad samým sebou a rozhodnutiami, ktoré dennodenne uplatňujeme. Hudba Philipa Glassa je stiesňujúca a na nervy brnká s dokola opakujúcim sa motívom, čo môže zapríčiniť oprávnený nepokoj a duševnú nevyrovnanosť. Verím však, že o iný zámer ani nešlo a v tom prípade sa mu podaril majstrovský kúsok. Dokáže snáď ešte niekto okrem tohto hudobného mága vytvoriť tak sofistikovaný hudobný motív? Dokument, ktorý mi napriek relatívne krátkej minutáži natrvalo utkvel v pamäti. (25.04.2008)

Netřeba slov. Stačí na sebe jen nechat působit, unášet se silou vizuálna a hypnotizovat soundtrackem. A vzhledem ke kontrastu záběrů a použité hudbě se dokument zaměřuje nejen na pozorování života člověka ale částečně i na jeho obžalobu (rozhodně nejde jen o neutrální „pěkný vobrázky“). Bral bych akorát větší dynamičnost při některých (počátečních) pasážích a nějaký ten střih bych ocenil i u časosběrných úseků, které se někdy až zbytečně moc opakují. Silné 4*. (21.07.2014)

Některé pasáže v kombinaci s tou hudbou mě úplně dostávaly do tranzu. Krásné zamyšlení nad současným uspěchaným světem, ztrácení rovnováhy a vztahu k přírodě. Někdy je mi z toho smutno, když poslouchám názory, často i lidí mě blízkých, že by nevydrželi mimo město, nebo nedej bože bez internetu, ani dva dny. Pokud to takto půjde, dál promění se naše krásná modrá planeta v šedou betonovou planetu. 75% (10.03.2011)