Režie:
Godfrey ReggioScénář:
Godfrey ReggioKamera:
Russell Lee FineHudba:
Philip GlassHrají:
Marlon Brando, Elton John, Julia Louis-Dreyfus, Madonna, Steven Soderbergh, Usáma bin Ládin, Fidel Castro, Bill Clinton, dalajlama Tändzin, Thomas A. Edison (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poslední část jedinečné filmové trilogie režiséra Godfreyho Reggia je završením filmových úvah o vztahu přírody a civilizace. Pro názvy jednotlivých filmů použil Reggio výrazy z jazyka arizonských Indiánů kmene Hopi: Koyaanisqatsi vyjadřovalo „život vyvedený z rovnováhy“, Powaqqatsi pak „život na úkor někoho jiného“. Naqoyqatsi znamená „život jako vzájemné zabíjení“, „válku jako způsob života“ či v přeneseném smyslu „civilizační násilí“. Režisér se tentokrát zaměřil na moc moderních technologií a na jejich vliv na lidstvo. V metaforickém smyslu technologické výdobytky začínají pohlcovat své stvořitele a uvrhávají lidstvo do válečných konfliktů… Na rozdíl od dvou předešlých snímků (a středometrážního dokumentu Anima Mundi) zvolil Reggio odlišné výtvarné pojetí: valnou většinu použitého materiálu tvoří archivní snímky. Prakticky každý záběr přitom prošel výraznou proměnou s pomocí počítačové animace, zoomu, kolorováni, prací s negativem, zmnožováním či dělením obrazu atd. Reggio se opět opírá o fenomenální hudbu newyorského minimalistického skladatele Philipa Glasse. Hudební doprovod tentokrát obsahuje sólové party, jejichž interpretem je světoznámý cellista Yo-Yo Ma. Některé záběry pocházejí i z českých archivů; pamětníci jistě ihned rozpoznají masové výjevy ze strahovských spartakiád. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (107)
Nemůžu si pomoct, ale tenhle film my nejzajímavější přišel tím, co bylo zobrazováno, respektive v jaké koláži a jaké k tomu byly použity nástroje (filtrování, prolínání, které je v závěru u uměleckých děl skutečně úchvatné), ale jinak pro mě film nemá moc vypovídací schopnost. Člověk o něm může přemýšlet, ale takhle se dá přemýšlet o čemkoli, protože všechno může jitřit něčí fantazii. ()
Naqoyqatsi je prvním a zatím jediným Reggiovým počinem , který se střetl s mýma očima. Po krásném neurčitém začátku, naplněném čísly a fraktály se ztrácí mnohoznačnost a Reggio se snaží zachytit samotné lidství, pomocí nejrozličnějších metod, které jsou opravdu bravurní. Naprosto špičkové černobílé záběry, působí jako nádherná výstava profesionálního fotografa s nebývalým talentem. Barevné hrátky, jakoby nesly celý lidský genom. Bohužel má film také svoje slabší místa, kdy mají oči tendenci těkat mimo obrazovku a během filmu nemá divák prakticky žádnou možnost, samostatného výkladu. 85% ()
Podle mne určitě nejslabší ze všech Reggiových filmů, vizuálně ošklivý, zmatený a těžko koukatelný. Byl jsem na něm kdysi krátce po premiéře v kině Aero na pražském Žižkově, byl jsem na něj hodně natěšený a odcházel jsem z něho hodně zklamaný. A ani druhé zhlédnutí můj názor nezměnilo, naopak. Je to tak nehezké a příšerně odfláknuté, že se mi ani nechce věřit, že to dělal stejný člověk, který předtím natočil Koyaanisqatsi a Powaqqatsi. Působí to na mě skoro tak, jakoby to spíchl narychlo ve střižně z nějakého odpadního materiálu ze svých předchozích filmů. A že se naše civilizace ubírá nedobrým směrem je jasné, vlastně už od doby, co započala. Jinak to ale bohužel asi nejde, protože člověk je stále stejný a stejný nejspíš i zůstane. Takže mě tenhle nudný film s tentokrát i nudnou kakofonickou minimalistickou hudbou ničím nepřekvapil a ani ničím novým neoslovil. ()
Završení projektu ve velkém stylu. Z reálného života zbyl jen předmět mediální abstrakce. Nastává éra simulace, technických obrazů, fabulace, programování. Prakticky žádný záběr (snad kromě nemluvňat, což má zřejmě symbolizovat přirozenost) není snímán normálně - vše pouze prostřednictvím filtrů nebo termovizí. Nekončící komputace ve světě, který je vnímán pouze skrz monitory, podávající naprosto falešný obraz... A k tomu ta úžasná reklama se slečnou a hamburgerem. (1001111001., 10011. 100. 11111011011) ()
Godfrey Reggio pompézně zakončil svoji "qatsi trilogii", která v různých formách konfrontovala lidstvo s přírodou. Stejně jako u předešlých dílů i v Naqoyqatsi podléhá divák čistě subjektivním vjemům, na jejichž různorodosti se podílí dosti abstraktní ztvárnění, prodchnuté hypnoticko-magickou hudbou z pera Philipa Glasse. Chvílemi až nepříjemně předimenzované záběry mohou působit chaoticky, ve spojitosti s nosným tématem filmu se ale není čemu divit. Život a technika (stejně jako život a boj a spousta jiných variant). Život v neustálém shonu, propojenosti, svázanosti, bezduché masovosti a válečné zuřivosti. A technika, která jde ruku v ruce s člověkem. Schopná mu pomoci, zároveň ho obtěžující či v nesprávných rukou stávající se věcí destrukční, přesahující rámec našeho chápání. Kdo přistoupí na režisérovu hru a nechá se unášet devadesát minut v něčem naprosto odlišném, nebude zklamán. Komu i po půl hodině bude připadat, že kouká na nekonečně dlouhý psychedelický videoklip bez špetky smyslu, může si jít raději číst. ()
Galerie (69)
Photo © Miramax Films
![Naqoyqatsi - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/670/160670731_1a564d.jpg)
Zajímavosti (3)
- V mnoha pasážích filmu byl obraz roztažen z původního poměru stran 4:3 do 16:9, což u některých diváků vyvolalo negativní ohlasy. Podle jednoho z producentů však šlo o umělecký záměr. (L_O_U_S)
- Význam slova "Naqoyqatsi", které pochází z jazyka kmene Hopi, by se dal přeložit jako "nazvájem se pozabíjet". (Rugero)
Reklama